Porcelanity u Nečich - Černodoly
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Ústecký kraj
Okres(y):
Louny
Obec:
Louny
Katastrální území:
Louny
Mapové listy:
02-34 Bílina, 02-344 Libčeves
Lokalizace:
východně od obce Nečichy, cca 2,5 km od Loun, návrší s nejvyšší kótou 306 m n. m.
Přístup k lokalitě:
terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika:
Odkryv vytěženého ložiska vypálených terciérních jílů
Technický objekt:
staré dobývky
ID:
921
Geologie
Geologická charakteristika:
Okolí Nečich náleží již k lounské části Českého středohoří. Podloží tvoří svrchnokřídové slínovce, jejichž výchozy byly ověřeny např. u osad Oblík a Lužehrady. Slínovce prostupují na několika místech vulkanická tělesa (čedičové kupy), z nichž nejvyšší je severně od Nečich vrch Oblík. Na křídové slínovce nasedají miocénní sedimenty, tvořené ve spodní části souvrstvím písků a jílů o mocnosti cca 20 m. Na nich jsou uloženy sedimenty uhelné série. Jedná se o jíly, uhelné jíly až vysoce popelnaté uhlí. Kvartérní sedimenty tvoří sprašové a svahové hlíny, na úpatí některých čedičových kup jsou mocné čedičové sutě. Celé území je postiženo mladou tektonikou většinou paralelní s krušnohorským zlomem. Vlastní ložisko vypálených jílů v Nečichách představuje denudační relikt terciérní severočeské hnědouhelné pánve. Ve spodní části vystupují neuhelné jíly a písky podložního souvrství. Samotný odkryv je tvořen dvěma horizonty. Všechny horizonty jsou omezeny denudačním výchozem. Přestože jsou horniny výrazně deformovány, zůstává stále zřetelná původní vrstevnatost i horizontální uložení, které je porušeno dvěma zlomy o výšce poklesu maximálně 12 m. Souvrství hnědouhelných slojí je na bázi tvořeno polohou jílu s proměnlivým obsahem uhelné drti. Následují vysoce popelnaté uhelně jílovité sedimenty s ojedinělými vložkami uhlí (oxihumolitů). V nadloží této polohy je horizont slabě vypálených jílů, který představuje pravděpodobně bezprostřední podloží původní sloje. Nad nimi se nacházejí silně vypálené jíly - porcelanity. Tento nejvyšší horizont terciéru zahrnuje jednak škváru vzniklou vyhořením původní sloje, jednak silně vypálené jíly v nadloží sloje. Rozdílné úložné podmínky původních jílů a nerovnoměrné šíření tepla se projevilo v rozdílném fyzikálním stavu pocelanitů, v různém zbarvení a stupni slinutí. Porcelanity jsou silně porušené, rozpadají se na různě velké úlomky. Kvartérní pokryv je tvořen hlínami o maximální mocnosti 0,5 m. Ložisko vypálených jílů je tvořeno dvěma horizonty. Svrchní horizont představují silně vypálené jíly - porcelanity a škvára. Spodní horizont tvoří slabě vypálené jíly. Surovina z obou horizontů byla podrobena technologickým zkouškám. Vypálené jíly na lokalitě Nečichy jsou v současné době již odtěženy. Zachovaly se pouze v lomové stěně o délce cca 100 m a výšce 5 - 6 m. Ve stěně se střídají polohy s různým stupněm tepelného postižení. Velmi dobře je patrné střídání hrubě kusovitě rozpadavých silně vypálených jílů až porcelanitů s méně vypálenými deskovitě rozpadavými červenými světle okrovými jílovci. V okrových a červených jílovcích je velké množství otisků rostlinné drtě (listy, lodyhy, plody). Jak uvádí Hurník (1995) lze v současné době v bývalé těžebně místy nalézt zvýšené množství rostlinných zbytků, reprezentovaných kořeny nebo trávami. Úspěšně lze sbírat flóru, typickou pro zdejší lokalitu, jedině v severovýchodním rohu zbytkové jámy, kde zůstala až 5 m vysoká stěna, lemovaná rozsáhlým osypem. Většina deskovitě štěpných porcelanitů je přeplněna otisky listů. Mezi nimi dominují Betulaceae, Juglandaceae, z nichž možno jmenovat Alnus kefersteini, Carpinus grandis, Salix haidingeri, Myrica lignitum, Acer tricuspidatum, Rhus meriani, Dombeyopsis lobata a Nyssa haidingeri. Jiné druhy, v minulosti velmi hojné, jako Woodwardia münsteriana, Salvinia reussi, Glyptostrobus europaeus, Seguoia Langsdorfii, Nyssa vertumni, Paliurus tiliaefolius, Terminalia radobojensis, se objevují již jen ojediněle. Zejména to platí o kapradinách, což může vést k domněnce, že zdejší zbytkový odkryv vypálených jílů reprezentuje spodní slojové a mezislojové vrstvy. Vzhledem k vyšší pevnosti vypálených jílů oproti okolním horninám tvoří vlastní ložisko návrší s nejvyšší kótou 306 m n. m.
Regionální členění:
Český masiv > terciér Českého masivu > podkrušnohorské pánve a přilehlé vulkanické hornatiny
Stratigrafie:
terciér
Témata:
těžební činnost a její následky, sedimentologie, ložisková geologie
Jevy:
porcelanity, zkameněliny - flora
Původ geologických jevů (geneze):
sedimentární
Hornina:
jílovec (lupek)
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Lokalita je známa jako významné paleontologické naleziště. Největší sbírka z této lokality je soustředěna v Národním muzeu. Hurník (1995) uvádí z této lokality 64 rostlinných druhů, z nichž k nejvýznamnějším patří Woodwardia Roessneriana (syn. druhu W. münsteriana), Salvinia formosa (syn. S. reussi), Sequoia langsdorfii, Phormium affine n. sp., Typha latissima, Dryandroides Lounensis. Dále plody Nyssa vertumni (syn. N. disseminata), javor Acer trucuspidatum, Rhamnus Fričii n. sp., Terminalia radobojensis a Ulmum pyramidalis. Běžnými jsou Alnus kefersteinii, Carpinus grandis, Fagus feroniae (syn. Alnus julianeformis), Salix macrophylla, Laurus primigenia (přiřazen zde k Quercus rhenan), Acer nervatum (syn. Acer integerrimum), Rhus Mriani (nověji bývá řazen k ostružiníku jako Rubus meriani), Rhus elegans n. sp. a Ficus tiliaefolia (syn. Dombeyopsis lobata).
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
Lokalita může být rekultivovaná v důsledku ukončení těžby a následné likvidace ložiska a nakonec i ukončením činnosti samotného těžaře - PKÚ Ústí nad Labem. Okolní terén je zalesněný a nebyly v něm zjištěny žádné výchozy ložiskových horizontů.
Literatura a další zdroje
- Hurník (1995)
- Zelenka, P. (1991): Porcelanity na Lounsku. - Geol. Průzk.,33, 2, 60. Praha
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Josef Godány, 08.05.1996
Aktualizoval(a):
Gürtlerová Pavla, 24.07.2014, Zelenka Přemysl, 24.08.2015, Vajskebrová Markéta, 03.09.2021
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 921 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-11-23]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/921.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
Geologický význam:
významný studijní profil
Stav lokality:
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
