Porcelanity u Nechvalic a Nových Dvorů
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Ústecký kraj
Okres(y):
Teplice
Obec:
Bystřany
Katastrální území:
Nechvalice u Bystřan, Bystřany
Mapové listy:
02-32 Teplice, 02-324 Teplice
Lokalizace:
Jedná se o část lokality Nechvalice u Bystřan - Malhostice, která se nachází na severovýchodním okraji obce Nové Dvory na katastrálním území Nechvalice u Bystřan, jihovýchodně od okresního města Teplice. Terén je mírně členitý. Okolní krajinu tvoří v současné době neobdělávaná pole. Území náleží sběrné oblasti potoka Bystřice, který se vlévá do řeky Bílina.
Stručná charakteristika:
V současné době je to jediná systematicky těžená lokalita porcelanitů, pro kterou byl stanoven dobývací prostor. Vzhledem k ještě probíhající těžbě je ložisko dobře přístupné.
Technický objekt:
lom, staré dobývky
ID:
920
Geologie
Geologická charakteristika:
Maximální rozsah ložiska je 1000 x 350 m. Ložisko vzniklo vyhořením jedné uhelné sloje v souvislosti s obnažením sloje erozí potoka Bystřice a řeky Bílina. Maximální mocnost vypálených jílů je 25 m, úklon báze až 10°. Podložní tepelně nepostižené nebo pouze slabě vypálené jíly místy chybějí a podloží vyhořelé sloje tvoří fosilně jílovitě zvětralá pyroklastika (tufy, brekcie) a vulkanity. Na drobných elevacích podloží na sv. okraji ložiska byla vyvinuta původně uhelná sloj v minimální mocnosti a zhoršené kvalitě. To ovlivnilo i průběh požáru, kterým byla zasažena jen minimálně. Proto nadložní jíly v těchto úsecích nebyly vůbec nebo jen nepatrně tepelně postiženy. V důsledku toho se na těžebních řezech ve vypálených jílech objevují pásma nevypálených jílů s poměrně rychlými plynulými přechody. Kvartérní pokryv ložiska ve střední části představuje pouze vrstva silně kamenité ornice (úlomky vypálených jílů). Na okraji dosahuje mocnost deluviálních hlín až 1 m, místy se objevují mrazové struktury. Vlastní ložisko tvoří slabá vrstva černošedého popela a škváry na bázi, která vznikla vyhořením uhelné sloje. S ohledem na jednoduchou petrografii nadloží v teplické a ústecké části pánve, ve kterém jsou zastoupeny převážně monotónní kaoliniticko - illitické jíly s ojedinělými vložkami karbonatických jílovců a pelokarbonátů, je i petrografické složení vypálených hornin vcelku jednoduché. V závislosti na výši teplot vznikly převážně červenohnědé vypálené jílovce s drsným lomem, hrubě střepovitě rozpadavé podle puklin, jež se pravděpodobně vytvořily převážně objemovými změnami při vypalování nebo i následkem klimatických změn. Charakteristické jsou nepravidelně vyvinuté polohy dobře slinutých šedých nebo šedomodrých červeně páskovaných porcelanitů s lesklým lasturnatým lomem. Kromě nich se vyskytují nepravidelné polohy dobře slinutých bublinatých struskovitých porcelanitů. Lze předpokládat, že se jedná o vložky původních karbonatických jílovců nebo pelokarbonátů. Na sv. okraji vystupují poměrně úzká pásma tepelně slabě nebo vůbec nepostižených jílů nad elevacemi podloží s mocností nevyhořelé oxihumolitové sloje do 0,5 m. Charakteristický je pro tyto jíly jemnozrnný střípkovitě - destičkovitý rozpad při větrání. Doporučujeme tuto část lokality po ukončení těžby navrhnout k ochraně, neboť se jedná o jedinou velkou, v současné době odkrytou lokalitu s tepelně metamorfovaným souvrstvím nadložních jílů a písků.
Regionální členění:
Český masiv > terciér Českého masivu > podkrušnohorské pánve a přilehlé vulkanické hornatiny
Stratigrafie:
terciér
Témata:
sedimentologie, ložisková geologie, petrologie
Jevy:
Původ geologických jevů (geneze):
Hornina:
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
V současné době je to jediná systematicky těžená lokalita, pro kterou byl stanoven dobývací prostor. Správcem dobývacího prostoru je Palivový kombinát Ústí nad Labem s.p. Vzhledem k ještě probíhající těžbě je ložisko dobře přístupné. Těžba probíhá v jednom až třech těžebních řezech. V současné době se předpokládá ukončení těžby koncem roku 1996 a likvicace těžebny s následnou rekultivací, která je součástí projektu likvidace dolu Chabařovice (požadavek OÚ Teplice). Vytěžená surovina je používána převážně pro úpravu dočasných komunikací, stavebních a technických ploch. Vzhledem k ochraně povrchových objektů nebude pravděpodobně ložisko úplně vytěženo a 1. těžební řez bude zastaven v okrajové části ložiska. Jedná se o denudační relikt vypálených jílů na levé straně erozního údolí potoka Bystřice před jeho vyústěním do řeky Bíliny. Na protější straně vystupují podobné denudační relikty produktivního vypáleného i nevypáleného terciéru u Nechvalic, Sezemic a Malhostic (lokalita Velvěty), od kterých je ložisko vypálených jílů Nechvalice - Nové Dvory odděleno pásmem (sv. - jz. směru) hlubší denudace (vzdušné sedlo), ve kterém vystupují podložní nevypálené jíly a jílovitě rozložené fosilní vulkanity a pyroklastika.
Střety zájmů:
rekultivace, těžba povrchová
Popis střetů zájmů:
Lokalita může být rekultivovaná v důsledku ukončení těžby a následné likvidace ložiska a nakonec i ukončením činnosti samotného těžaře - PKÚ Ústí nad Labem.
Literatura a další zdroje
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Josef Godány, 08.05.1996
Aktualizoval(a):
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 920 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-04-07]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/920.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
Vzdělávací význam:
Významnost jevu:
Reprezentativnost lokality:
Geologický význam:
geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .