Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Porcelanity u Nechvalic a Nových Dvorů

Vyhledávání

Porcelanity u Nechvalic a Nových Dvorů

Všeobecná charakteristika

Kraj: Ústecký kraj
Okres(y): Teplice
Katastrální území: Nové Dvory, Nechvalice u Byst., Malhostice
Mapové listy: 0232, 02324
Geologická správní oblast: Mostecká pánev
Lokalizace: Jedná se o část lokality Nechvalice u Bystřan - Malhostice, která se nachází na severovýchodním okraji obce Nové Dvory na katastrálním území Nechvalice u Bystřan, jihovýchodně od okresního města Teplice. Terén je mírně členitý. Okolní krajinu tvoří v současné době neobdělávaná pole. Území náleží sběrné oblasti potoka Bystřice, který se vlévá do řeky Bílina.
Charakteristika objektu: V současné době je to jediná systematicky těžená lokalita porcelanitů, pro kterou byl stanoven dobývací prostor. Vzhledem k ještě probíhající těžbě je ložisko dobře přístupné.
Technický objekt: lom, staré dobývky
ID : 920

Geologie

Geologická charakteristika: Maximální rozsah ložiska je 1000 x 350 m. Ložisko vzniklo vyhořením jedné uhelné sloje v souvislosti s obnažením sloje erozí potoka Bystřice a řeky Bílina. Maximální mocnost vypálených jílů je 25 m, úklon báze až 10°. Podložní tepelně nepostižené nebo pouze slabě vypálené jíly místy chybějí a podloží vyhořelé sloje tvoří fosilně jílovitě zvětralá pyroklastika (tufy, brekcie) a vulkanity. Na drobných elevacích podloží na sv. okraji ložiska byla vyvinuta původně uhelná sloj v minimální mocnosti a zhoršené kvalitě. To ovlivnilo i průběh požáru, kterým byla zasažena jen minimálně. Proto nadložní jíly v těchto úsecích nebyly vůbec nebo jen nepatrně tepelně postiženy. V důsledku toho se na těžebních řezech ve vypálených jílech objevují pásma nevypálených jílů s poměrně rychlými plynulými přechody. Kvartérní pokryv ložiska ve střední části představuje pouze vrstva silně kamenité ornice (úlomky vypálených jílů). Na okraji dosahuje mocnost deluviálních hlín až 1 m, místy se objevují mrazové struktury. Vlastní ložisko tvoří slabá vrstva černošedého popela a škváry na bázi, která vznikla vyhořením uhelné sloje. S ohledem na jednoduchou petrografii nadloží v teplické a ústecké části pánve, ve kterém jsou zastoupeny převážně monotónní kaoliniticko - illitické jíly s ojedinělými vložkami karbonatických jílovců a pelokarbonátů, je i petrografické složení vypálených hornin vcelku jednoduché. V závislosti na výši teplot vznikly převážně červenohnědé vypálené jílovce s drsným lomem, hrubě střepovitě rozpadavé podle puklin, jež se pravděpodobně vytvořily převážně objemovými změnami při vypalování nebo i následkem klimatických změn. Charakteristické jsou nepravidelně vyvinuté polohy dobře slinutých šedých nebo šedomodrých červeně páskovaných porcelanitů s lesklým lasturnatým lomem. Kromě nich se vyskytují nepravidelné polohy dobře slinutých bublinatých struskovitých porcelanitů. Lze předpokládat, že se jedná o vložky původních karbonatických jílovců nebo pelokarbonátů. Na sv. okraji vystupují poměrně úzká pásma tepelně slabě nebo vůbec nepostižených jílů nad elevacemi podloží s mocností nevyhořelé oxihumolitové sloje do 0,5 m. Charakteristický je pro tyto jíly jemnozrnný střípkovitě - destičkovitý rozpad při větrání. Doporučujeme tuto část lokality po ukončení těžby navrhnout k ochraně, neboť se jedná o jedinou velkou, v současné době odkrytou lokalitu s tepelně metamorfovaným souvrstvím nadložních jílů a písků.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - terciér Českého masivu - podkrušnohorské pánve a přilehlé vulkanické hornatiny
Stratigrafie: kenozoikum - terciér (paleogén - neogén)
Témata: sedimentologie, ložisková geologie, petrologie
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: V současné době je to jediná systematicky těžená lokalita, pro kterou byl stanoven dobývací prostor. Správcem dobývacího prostoru je Palivový kombinát Ústí nad Labem s.p. Vzhledem k ještě probíhající těžbě je ložisko dobře přístupné. Těžba probíhá v jednom až třech těžebních řezech. V současné době se předpokládá ukončení těžby koncem roku 1996 a likvicace těžebny s následnou rekultivací, která je součástí projektu likvidace dolu Chabařovice (požadavek OÚ Teplice). Vytěžená surovina je používána převážně pro úpravu dočasných komunikací, stavebních a technických ploch. Vzhledem k ochraně povrchových objektů nebude pravděpodobně ložisko úplně vytěženo a 1. těžební řez bude zastaven v okrajové části ložiska. Jedná se o denudační relikt vypálených jílů na levé straně erozního údolí potoka Bystřice před jeho vyústěním do řeky Bíliny. Na protější straně vystupují podobné denudační relikty produktivního vypáleného i nevypáleného terciéru u Nechvalic, Sezemic a Malhostic (lokalita Velvěty), od kterých je ložisko vypálených jílů Nechvalice - Nové Dvory odděleno pásmem (sv. - jz. směru) hlubší denudace (vzdušné sedlo), ve kterém vystupují podložní nevypálené jíly a jílovitě rozložené fosilní vulkanity a pyroklastika.
Střety zájmů: rekultivace, těžba povrchová
Popis střetů zájmů: Lokalita může být rekultivovaná v důsledku ukončení těžby a následné likvidace ložiska a nakonec i ukončením činnosti samotného těžaře - PKÚ Ústí nad Labem.

Literatura

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Godány Josef, 08.05.96

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 920 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-03-28]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/920.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]