Terciér Korozluky-Dobrčice
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Ústecký kraj
Okres(y):
Most
Obec:
Skršín, Lužice
Katastrální území:
Dobrčice u Skršína, Lužice u Mostu
Mapové listy:
02-34 Bílina, 02-341 Bílina
Lokalizace:
Lokalita se nachází západně od obce Dobrčice a severovýchodně od obce Korozluky na hřebenu mezi Špičákem (kóta 360 m n. m.) a Jánským vrchem. Lokalita je přístupná komunikací od Dobrčic popř. polní cestou od Korozluk. Obcí Korozluky vede silnice Most - Skršín.
Přístup k lokalitě:
s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Odkryvy ve staré i nové těžebně s pestrou škálou vypálených hornin, které dokumentují všechny typy tepelné metamorfózy. Lokalita je rovněž známa jako paleontologické naleziště.
Technický objekt:
staré dobývky
ID:
918
Geologie
Geologická charakteristika:
Průzkumem byly v podloží pod bází těžebny zjištěny nevypálené jíly s nevyhořelou uhelnou slojí.Z profilu je zřejmé, že při obnažení uhelných slojí došlo k požáru svrchní sloje, při kterém byly vypáleny sedimenty v jejím nadloží-jíly a písky.K požáru spodní sloje nedošlo.Pokryv ložiska tvoří převážně svahové hlíny se štěrkovou příměsí. Jejich mocnost se pohybuje v rozmezí 0,30-4,50 m. Pouze v z. části staré těžebny se vyskytoval kvartér ve větších mocnostech (až do 15 m).Štěrkovou příměs tvoří prakticky výlučně úlomky vypálených jílů a porcelanitů, které jsou ve rozvlečeny po spádnici údolního svahu za hranici ložiska. Podloží ložiska tvoří prachové a sideritické jíly a jílovce s kulovitými agregáty sideritu do 1 mm.Místy se vyskytly krystalky a agregáty sádrovce a poloha zel. brekcie tvořená úlomky křemene do 1cm a slínu. Následují svrchnokřídové sedimenty tvořené zelenošedými prachovými slíny.Na rozhraní terciéru a křídy je místy patrná až 20 cm mocná vrstvička silicifikovaného slínu. Vypálené horniny tvoří pestré spektrum typů, které se střídají ve vertikálním a horizontálním směru.Změny odpovídají změnám petrografického složení původních hornin a lokálním podmínkám vypalování. Převážně jsou zastoupeny červené vypálené jílovce s drsným lomem a střepovitou odlučností podle puklin vzniklých v důsledku objemových změn. Střídají se s polohami béžově hnědých a žlutých vypálených jílovců. Místy je v jílovcích výrazně zachována původní vrstevnatost a na plochách odlučnosti se vyskytují otisky rostlin. Poměrně časté jsou tmavé struskovité a škvárovité polohy s puklinami a póry po unikajících plynech. Některé z nich mají základní hmotu slinutou, jiné lze charakterizovat spíše jako skutečnou škváru s příměsí slabě spečeného popela. Místy se vyskytují vložky jemnozrnných písků. Původní jílovitá příměs v píscích je vypálena na drobné úlomky červených jílovců. Variabilita stupně vypálení se projevuje nepravidelným výskytem dobře slinutých porcelanitů - žlutých a šedočervených, místy páskovaných s lesklým lomem. Převažují šedé a šedočervené porcelanity. Většinou jsou hrubě kusovitě rozpadavé a nacházejí se i ve skeletu na povrchu terénu. Kopecký et al. (1990) uvádí, že vypálené jíly patří svrchním písčito-jílovitým vrstvám a provrásnění zdůvodňuje změnami objemu při požáru a vypálení. Rovněž uvádí lokální vznik pestře zbarvených porcelanitových jaspisů s lasturnatým lomem. Ve východní, těžbou nedotčené části ložiska, tvoří úlomky vypálených jílů značnou část skeletu v ornici, nebo přímo vypálené jíly ve formě úlomků vycházejí na povrch. Lokalita známa jako paleontologické naleziště. V liter.uváděna jako lokalita Špičák sv. od Korozluk. Hurník (1995) uvádí ze starších pramenů tyto nálezy: kapradiny Pronephrium stiriacum, Woodwardia munsteriana, Osmunda parschlugiana a Salvinia reussi, listy cf. Fraxinus ungeri, šupiny šišek Taxodium dubium, větve i šištice druhů Glyptostrobus europaeus a Sequoia couttsiae, Poaceae - Cyperaceae, Taddalia maii, Alnus sp., Alnus julianeformis, cf. Salix macrophylla, Ficus multinervis (Dicotylophyllus jingii), Lauroplhyllum saxonicum a Paliurus tiliaefolius. Kromě toho zde byla nalezena ulita měkkýše. Ve spodní (severní) části jsou poměrně hojné trávy, které zde místy vytvářejí souvislé polohy. Na okrajích vyšší zbytkové jámy lze sbírat bohatší rostlinné asociace (viz výše uvedené druhy). Lokalita leží v CHKO České středohoří a z. část ložiska náleží do vnějšího ochr.pásma lázní Zaječice. Na z.sousedí s nár.přírodní památkou Jánský vrch (stepní flóra- vzácný ovsíř Besserův). Větší část ložiska je již odtěžena. Zachovány zůstaly odkryvy ve staré i nové těžebně s pestrou škálou vypálených hornin, které dokumentují všechny typy tepelné metamorfózy. Považujeme za vhodné dořešit ochranu ložiska s návazností na stávající ochranu území.
Regionální členění:
Český masiv > terciér Českého masivu > podkrušnohorské pánve a přilehlé vulkanické hornatiny
Stratigrafie:
terciér
Témata:
sedimentologie, paleontologie, ložisková geologie
Jevy:
zkameněliny - flora, vrstva, porcelanity
Původ geologických jevů (geneze):
metamorfní (kaustická metamorfóza)
Hornina:
jíl, písek
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
České středohoří
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Jižní část lokality leží v oblasti zemědělské půdy, severní menší část je zalesněna. Délka lokality cca 1100 m, šíře 300 - 500 m. Ložisko bylo původně součástí rozsáhlého denudačního reliktu terciérních uhlonosných sedimentů. K obnažení sloje a fosilním požárům došlo v důsledku eroze Korozluckého potoka. Ten při zahlubování rozdělil původní terciérní pokryv na dvě samostatné části - lokality Dobrčice a Korozluky po obou stranách údolí. Severní a jižní omezení ložiska je denudační, východní a západní pak tektonické vůči vulkanickým horninám čedičového typu.
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
Nejsou známy střety zájmů.
Literatura a další zdroje
- Cajz, V. (edit.), 1996: České středohoří. Geologická a přírodovědná mapa 1:100000. - Str. 28, ČGÚ, Praha
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Josef Godány, 08.05.1996
Aktualizoval(a):
Rapprich Vladislav, 18.11.2008
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 918 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-26]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/918.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
