Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Břevenec

Vyhledávání

Břevenec

Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Olomouc
Katastrální území: Břevenec
Mapové listy: 1444, 14441
Oblast: Silesikum a žulovský masiv
Lokalizace: Plocha 0,5 km čtverečních při vyústění toku řeky Oskavy do Hornomoravského úvalu, omezená silnicí Dolní Libina - Oskava a řekou Oskavou.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Dobře zachované pozůstatky rýžoviště zlata.
Technický objekt: rýžoviště
Exkurzní lokalita: ano
ID : 911

Geologie

Geologická charakteristika: V kvartérních nánosech Oskavy pleistocenního až holocéního stáří se vyskytují akumulace volného zlata ve dvou terasách o průměrné mocnosti 3 m. Nižší terasa je tvořena hrubými štěrky o velikosti 3 - 30 cm, vyšší pak rezavými zahliněnými štěrkopísky. Obsah Au je 0,2 gm na m krychlový. velikost zlatinek 0,1 - 0,3 mm. Ve valounovém materiálu převládají horniny oskavské kry - blastomylonity, granitoidy, fylity, diabasy a křemen. Oblast oskavské kry je považována za nepravděpodobnější oblast Au akumulací. Rýžování probýhalo ve třech etapách. Nejstarší a plošně nejrozsáhlejší práce pochází z keltského rýžování svrchní terasy, ve druhé periodě bylo přerýžováno koryto řeky Oskavy. Ve třetí etapě bylo rýžováno do hloubky cca 3 m systémem těžebních polí. Dnes jsou v ploše patrná velká rýžovnická pole, dokládající těžbu hlubších částí zlatonosných teras. Jde o systém ploch, do jejichž středu byla strouhou přiváděna voda a zde byl rýžován nakopaný materiál. Zbytky přerýžovaných štěrků byly odstraňovány na okraj rýžovnických polí. Valy přemístěných štěrků dosahují délky až 40 m a výšky přes 3 m.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér akumulačních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kvartér
Témata: mineralogie, těžební činnost a její následky, ložisková geologie
Jevy: údolní niva
Původ geologických jevů (geneze): antropogenní (činnost lidská), akvatická (činnost vody)
Hornina: písek
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Dochované pozůstatky plošně největšího rýžoviště zlata v Jeseníkách s dobře patrnými rýžovnickými poli a sejpy. Porost typu lužního lesa.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Případná těžba zlata na ploše evidované v bilancích jako prognozní plocha číslo P9 112900.
Stav lokality: ucházející

Literatura

Čabala, V. et al. (1993): Jeseníky - rozsypy Au. - MS Unigeo Zlaté Hory. Novák, J. (1982): Povodí řeky Oskavy. - MS Geologický průzkum Ostrava. Novák, J. (1985): Rýžoviště zlata na řece Oskavě, severní Morava. - MS Geofond Praha. Novák, J. ( 1988): Prospekce Jeseníků - Au, revize pozůstatků sekundárních ložisek Au. - MS Unigeo Zlaté Hory. Proseková, M. - Sekyra, J. (1990): Problém provenience sekundárních ložisek Au v povodí Oskavy. - MS ČGU Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Mixa Petr, 30.11.93
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 11.11.11

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 911 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-10-18]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/911.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Zachované pozůstatky rýžoviště zlata., Pavla Gürtlerová, 2011
Zachované pozůstatky rýžoviště zlata., Josef Večeřa, 2011
Zachované pozůstatky rýžoviště zlata., Pavla Gürtlerová, 2011
Zachované pozůstatky rýžoviště zlata., Pavla Gürtlerová, 2011


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]