Kamajka
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Středočeský kraj
Okres(y):
Kutná Hora
Obec:
Chotusice
Katastrální území:
Chotusice
Mapové listy:
13-41 Čáslav, 13-411 Chvaletice,13-413 Čáslav
Lokalizace:
Lokalita se nachází v polích cca 1700 m JZ. od kostela v Rohozci a cca 500 m severně od zastávky ČSAD v Chotusicích, systém několika silně zarůstajících opuštěných lůmků
Přístup k lokalitě:
terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika:
Kontakt křídových sedimentů s podložními horninami kutnohorského krystalinika - na rulách jsou vyvinuty sedimenty příbojového pásma české křídy
Technický objekt:
lom
ID:
90
Geologie
Geologická charakteristika:
Ve spodních částech lůmků vystupují středně zrnité migmatity kutnohorského krystalinika, které místy obsahují až 4 cm mocné pegmatitové čočky paralelní s foliací. Na některých částech výchozů jsou patrné stopy mořské abraze. Podle Friče (1870) a Zieglera (1992) tvoří křídové sedimenty kapsovité výplně v rulách a migmatitech. Na migmatitech a rulách kutnohorského krystalinika jsou vyvinuty sedimenty příbojového pásma české křídy.
Na bázi sedimentárního sledu se nacházejí slepence se silně vápnitým tmelem o mocnosti až 2,1 m, které přecházejí do středně zrnitých biodetritických vápenců o mocnosti až 2,2 m. Ty obsahují bohatou faunu, v níž převládají zbytky ústřic, ježovek a serpulidních červů; dále se vyskytují články lilijic, gastropodi, zuby žraloků, ramenonožci a další fosilie. Biodetritické vápence uzavírají polohy vápnitých pískovců, v nichž se druhové složení fauny výrazně nemění, avšak přibývá velkých gastropodů, zejména druhu Pleurotomaria geinitzi Orbigny. Od vápnitých jílovců jsou ostře odděleny slínité pískovce o mocnosti do 0,6 m, ve kterých narůstá podíl schránek ústřic na úkor ostatní fauny. Tyto pískovce postupně přecházejí do poloh světlých prachovitých slínovců o mocnosti až 1,4 m s četnými úlomky spongií. Jedná se o sedimenty spodního turonu. Nadložní vrstvy křídových hornin obsahují mimořádně bohatou fosilní faunu a lokalita představuje pravděpodobně nejvýznamnější výchoz příbojové facie české křídy s mimořádným geologickým a paleontologickým významem v celostátním měřítku.
Lůmky byly původně založeny pro těžbu štěrkového kamene a vápenců využívaných k vápnění okolních polí. Po ukončení těžby území spontánně zarostlo a stalo se refugiem zvěře a ptactva i významným útočištěm obojživelníků. Některé lůmky bývají periodicky zaplavovány srážkovou vodou, v posledních letech však často vysychají.
Regionální členění: Český masiv > křída Českého masivu > česká křídová pánev > č. křídová pánev - kolínský vývoj;
Český masiv > kutnohorsko-svratecká oblast > kutnohorské krystalinikum
Stratigrafie: cenoman, proterozoikum
Témata: paleontologie, geologie, sedimentologie
Jevy: zkameněliny - fauna
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina: brekcie, slepenec (konglomerát) , rula
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Přírodní památka (PP)
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území):
Kamajka. Kód AOPK ČR: 154. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Sedimenty příbojového pásma české křídy, bohaté a typové naleziště zkamenělin známé již A. Fričovi. Za chráněné bylo území vyhlášeno v roce 1933, výměra 0.01 ha. Vyhlášení ZCHÚ: MŠANO, 31. 12. 1933, č. předpisu: 143.547/33.
Střety zájmů:
nestabilita terénu, vegetace
Popis střetů zájmů:
Prakticky neexistují. Lokalita je sice chráněna, ale její stav není nejlepší. Zarůstáním v posledních letech se staly profily křídových sedimentů nepřístupné a pokračuje jejich rychlé zasucování. Plíšek 2005 - Vlastní fenomen není nijak narušován, ale území značně zarůstá keři. Doporučuje se průběžná redukce dřevin. Težce přístupné v polích.
Literatura a další zdroje
- Frič, A. (1870): Studie v oboru křídového útvaru v Čechách. II. Paleontologická bádání v jednotlivých vrstevních pásmech českého křídového útvaru. Perucké vrstvy. Korycanské vrstvy. - Archiv pro přírod. pr. Čech, I. díl, 163-17. Praha
- Ziegler, V. (1992): Stratigrafie a vrstevní sled křídových sedimentů v kolínské oblasti české křídové pánve. - Časopis Národního muzea, Řada přírodovědná, 160, 1/4, 29-46. Praha
- Knížetová L., Pecina P., Pivničková M., 1987: Prověrka maloplošných chráněných území a jejich návrhů ve Středočeském kraji v letech 1982 - 85.- Středisko památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, Bohemia centralis, sv. 16, str.96 - 97, Praha.
- Buriánek ed. (2026). Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1:25 000, list 13-411. Chvaletice. Praha: Česká geologická služba.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Václav Ziegler, 07.11.1993
Aktualizoval(a):
Plíšek Antonín, 16.08.2005, Štědrá Veronika, 23.09.2010, Buriánek David, 13.05.2026
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 90 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-05-22]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/90.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
špatný
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
