Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Maršíkov - Rasovna

Vyhledávání

Maršíkov - Rasovna

Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Šumperk
Katastrální území: Maršíkov
Mapové listy: 1442, 14421
Geologická správní oblast: Silesikum a žulovský masiv
Lokalizace: 670 m ssv. od kostela v Maršíkově, na návrší zvaném Rasovna (dříve Schinderhüber).
Charakteristika objektu: Výchoz.
ID : 896

Geologie

Geologická charakteristika: Prostor lokality je tvořen amfibolickými rulami, které místy přecházejí do biotitických rul a místy obsahují vložky amfibolitů. Podle Kretschmera (1911) lze na návrší nyní zvaném Rasovna rozlišit tři typy pegmatitů: 1) pyroxenické pegmatity tvořené živcem, křemenem, pyroxenem a v akcesorickém množství granátem a sillimanitem, 2) muskovitické pegmatity tvořené živci, křemenem, muskovitem a v akcesorickém množství granátem, epidotem, biotitem, berylem, bavenitem, columbitem, gahnitem, skorylem, zcela výjimečně též sillimanitem, 3) sillimanitické pegmatity s chryzoberylem. Pegmatity poslední skupiny jsou zde zastoupeny pouze jedním tělesem. Toto těleso má charakter žíly o mocnosti od několika dm až do jednoho metru, charakteristická je výrazná zonální stavba. Na okraji pegmatitového tělesa je jen cca 1 cm mocná aplitová žíla, která ve směru do centra tělesa přechází do usměrněného muskovitického pegmatitu s velmi hojným silimanitem. Centrální část pegmatitového tělesa je tvořena relativně mohutným křemenným jádrem. Muskovitický pegmatit je postižen velmi silnou sodnou matasomatózou, která se lokálně projevuje i v křemenném jádru. Metasomatická jednotka je tvořena především albitem, křemenem a muskovitem v menší míře granátem, gahnitem, chryzoberylem a dalšími minerály. Popisované pegmatitové těleso je světoznámé díky bohatým nálezům chryzoberylu , jenž zde tvoří žlutozelené tabulkovité krystaly a jejich srostlice o velikosti až několika cm čtverečních. Chryzoberyl zde byl objeven v roce 1819 Boleslawským, popsán byl roku 1824 Hruschkou, dlouhou dobu se jednalo o jediné naleziště chryzoberylu v Evropě. Poznámka: Na turistické mapě 1 : 50 000 No. 55 Hrubý Jeseník je lokalita vyznačena chybně.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - silezikum, Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum
Stratigrafie: paleozoikum - devon
Témata: mineralogie, petrologie
Jevy: výchoz, minerál
Původ geologických jevů (geneze): magmatická
Hornina: amfibolit, pegmatit, rula
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně v CHKO
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Geneticky zajímavý syntektonický pegmatit, celosvětově významné naleziště chryzoberylu.
Součást VCHÚ: CHKO Jeseníky
Střety zájmů: sběratelství
Popis střetů zájmů: Činnost sběratelů nerostů.

Literatura

Černý, P. - Novák, M. - Chapman, R. (1992): Effects of sillimanite grade metamorphism and shearing on Nb - Ta oxide minerals in granitic pegmatites: Maršíkov, northern Moravia, Czechoslovakia. - Can. Miner., 30, 699-718. Dostál, J. (1966): Mineralogische und petrographische Verhaltnisse von Chrysoberill - Sillimanit - Pegmatit von Maršíkov. - Acta Univ. Carolinae, geol. 1966, 4, 271-287. Praha. Dostál, J. (1969): Some new data from chrysoberyl from Maršíkov, northern Moravia. - Acta Univ. Carolinae, geol. 1969, 9, 261-270. Praha. Franz, G. - Morteani, G. (1984): The formation of chrysoberyl in metamorphosed pegmatites. - Jour. Petrol., 25, 1, 27-52. Hruschka, W. (1924): Vorkomenn und Krystallisation einiger Mahrischen Fossillien. - Mitt. der mahr. schles. Gesell., 25. Brünn. Kretschmer, F. (1911): Das metamorphe Diorit und Gabbromassiv in der Umgebung von Zoptau (Maren) - Jahrb. d. geol. Reichanstalt, 61, 51-180. Berlin. Kruťa, T. et al. (1968): Die Mineralienparagenese in dem mittleren Teile des Altvatergebirges (Hrubý Jeseník, Hohes Gesenke, ČSSR). - Čas. Mor. Muz., přír., 53, 5-80. Brno. Staněk, J. (1981): Pegmatity Moravy . in Bernard, J. H. et al.: Mineralogie Československa. Academia Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Zimák Jiří, 15.10.93
Aktualizoval(a): Plíšek Antonín 05.02.03, Pecina Vratislav 03.06.11

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 896 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-19]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/896.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]