Všeobecná charakteristika

Kraj: Vysočina
Okres(y): Žďár nad Sázavou
Katastrální území: Mirošov
Mapové listy: 2413, 24131
Geologická správní oblast: Strážecké a moravské moldanubikum; třebíčský a jihlavský masiv
Lokalizace: Činný kamenolom na pravé straně silnice z Mirošova na Blažkov, východně od okraje vesnice
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Činný prostorový kamenolom ve svahu, přímo u silnice s úpravnou drceného kamene. Celková výměra asi 3 ha
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 892

Geologie

Geologická charakteristika: Mirošovský kamenolom je založen v amfibolitovém tělese obklopeném biotitickými pararulami. Tyto horniny jsou součástí strážeckého moldanubika (Mísař et al. 1983). V kamenolomu vystupuje masivní, všesměrně zrnité amfibolity, které často pozvolna přechází do amfibol-biotitických rul. Oba horninové typy jsou postiženy intenzivní migmatitizací. Převažují zde stromatitické migmatity, avšak běžné jsou také agmatity a nebulity. V amfibolitech a rulách se objevují až několik metrů mocná tělesa mramorů a vápenatosilikátových hornin. Na kontaktu rul a mramorů popisuje Novák (1985) těleso skarnu s následujícími zónami: pyroxen-plagioklasová, granát-pyroxenová a v centrální části se pak na hranici s mramory objevuje zóna wollastonitová. Většina těchto hornin je protkána drobnými karbonátovými a křemennými žilkami se sulfidy, chloritem a titanitem. Tyto alpské žily jsou doprovázeny alterací hostitelských hornin, která se projevuje hlavně sericitizací plagioklasů a zatlačováním K-živce nově vznikajícím albitem. Dále jsou mezi produkty přeměn přítomny chlority, titanit a epidot (Vávra, 1994). Na lokalitě jsou hojné drobné pegmatitové žilky s jednoduchou minerální asociací (křemen, plagioklas, biotit, muskovit). Někdy se v akcesorickém množství může vyskytnout pyrit, titanit a chlorit (Vávra, 1994). Nerostné asociace jsou několika genetických typů (Černý, 1955): a) mineralizace pegmatitových, křemenných a kalcitových žilek (orthit, apatit, zirkon, amfibol, biotit, molybdenit, arzenopyrit, diopsid, titanit, amfibol, arzenopyrit, pyrhotin, chalkopyrit, pyrit, markazit) b) alpská parageneze (křemen, albit, pyrit, titanit, amfibol, adular, axinit, epidot, chlority, prehnit, datolith, kalcit) c) minerální asociace erlanových těles (zejména granát, diopsid, wollastonit) d) sekundární minerály (např. sádrovec, malachit, oxidy-hydrox.železa) Černý (1955) uvádí 37 minerálů.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moldanubická oblast (moldanubikum) - metamorfní jednotky v moldanubiku
Stratigrafie: proterozoikum
Témata: mineralogie, petrologie
Jevy: žíla (hydrotermální), minerál, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): hydrotermální mineralizace
Hornina: amfibolit, pegmatit, erlan
Geologický význam: významný studijní profil, geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Významná mineralogická a geologická lokalita ve strážeckém moldanubiku, jak počtem nalezených nerostů, tak vývinem jejich ukázek. Typová lokalita migmatitizovaných amfibolitů, minerální asociace pegmatitových, křemenných a kalcitových žilek, charakteristicky vyvinuté stadium alpské parageneze, lokálně tělesa erlanů s běžnou asociací minerálů. Možnost sběru většiny uváděných minerálů. Lokalita je dobře dostupná silničními dopravními prostředky a je vhodná pro exkurzní účely, konference, základní výzkum.
Střety zájmů: těžba povrchová
Popis střetů zájmů: Těžba kamene na štěrk, která je však spíše pozitivním faktorem pro zachování jmenovaných fenoménů
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Doporučeno k terénní revizi. 28.08.2012;

Literatura

Černý P.(1955): Nerosty z amfibolitového lomu v Mirošově.-Časopis Morav.Muz.,XL, str.93-107.Brno. Losos Zd.(2001):Mineralogicko-petrologická exkurze do oblasti Nedvědice-Rožná-Bory.- Exkurze České geologické společnosti č. 7, str.12-13, ČGÚ Praha; Mísař Z., Dudek A., Havlena V., Weiss J. (1983): Geologie ČSSR I. Český masív. – SPN Praha. 336 stran.; Novák M. (1985): Zonální reakční skarn mezi mramorem a amfibolitem z Mirošova u Strážku, západní Morava. – Acta Mus. Morav., LXX, 7-23. Vávra V. (1994): Mineralogické a chemické studium nerostných asociací v amfibolitech u Mirošova. – MS diplomová práce, Masarykova univerzita, Brno.; Vávra, V., Štelcl, J. a Malý, K. (2008): Průvodce po geologických zajímavostech Kraje Vysočina, Muzeum Vysočiny Jihlava, 145 stran, ISBN 978-80-86382-12-8.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Losos Zdeněk, 10.11.93
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 28.08.12, Buriánek David 19.09.12, Kukal Zdeněk 10.11.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 892 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-25]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/892.

Lokalizace v mapě: