Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Juřinka

Vyhledávání

Juřinka

Všeobecná charakteristika

Kraj: Zlínský kraj
Okres(y): Vsetín
Katastrální území: Valašské Meziříčí
Mapové listy: 2512, 25142
Geologická správní oblast: Podslezská a slezská jednotka
Lokalizace: Zářez silnice Valašské Meziříčí Juřinka, 850 - 900 m SZ. od k. 288.; 620 m jz. od kóty 393.6, 2880 m sz. od kostela v Choryni
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Zarostlý silniční zářez až cca 15 m vysoký.; Výchoz krosněnské souvrství godulského vývoje slezské jednotky v zářezu silnice. Pískovce s polohami jílovců a prachovců.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 886

Geologie

Geologická charakteristika: Na lokalitě je odkryto krosněnské souvrství godulského vývoje slezké jednotky. Ve svislé stěně silničního zářezu v délce cca 60 m vystupují převážně pískovcové flyšové vrstvy. Pro tento pískovcový vývoj jsou význačné především decimetrové až několik m mocné polohy převážně jemně až středně zrnitých, zčerstva vápnitých, drobových pískovců krosněnského typu. Polohy jílovců mají podřízené mocnosti. V polohách pískovců je patrné gradační a laminované zvrstvení, dále projevy hydroplastických deformací. Odkrytý vývoj dokumentuje facii výplně koryt na podmořském vějíři.(Eliáš 1993); Vložky jílovců a prachovců v pískovcích nepřesahují řádově cm nebo zcela chybí. Pískovce jsou světle šedé, žlutavěšedě až hnědošedě zvětrávající jemně až středně zrnité světle slídnaté vápnité drobové s hojným muskovitem na vrstevních plochách. V polohách pískovců je patrné gradační zvrstvení, laminované zvrstvení (planárně a výše čeřinové) a projevy hydroplastických deformací. Na bázích jsou někdy přítomny proudové stopy, případně ichnofosílie. Pískovec je zrnitostě špatně vytříděný, stupeň opracovnání klastické složky je střední. V hornině dominují poloostrohranná až polozaoblenná zrna křemene (velikost okolo 0,2 mm)nad zrny živců (K-živec, plagioklas), karbonátu, vzácně glaukonitu, zirkonu a apatitu. Matrix má pórový až bazální charakter a je složen především z karbonátu, který koroduje okolní zrna, a oxidy a hydroxidy železa, které tvoří povlaky kolem zrn. Jílovce jsou laminované nebo homogenní, hnědošedé, za čerstva šedé, prachovité a proměnlivě nevápnité. Místy se pískovcové vložky o mocnosti cm až několik dm střídají přibližně se stejně mocnými vložkami šedých a hnědavě šedých prizmaticky odlučných vápnitých jílovců s příměsí prachu.(Novotný 2011)
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů - slezská jednotka - godulský vývoj
Stratigrafie: kenozoikum - paleogén - oligocén
Témata: sedimentologie
Jevy: výchoz
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: pískovec, jílovec (lupek)
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: nejlepší defilé krosněnským souvrstvím na území listu mapy 25-142
Střety zájmů: vegetace
Popis střetů zájmů: Lokalita intenzivně zarůstá náletovými dřevinami.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Eliáš, M. et al. (1973): X Congress of Carpathian-Balkan Geological Association, Guide to Excursion I. - 38 s., GÚDŠ Bratislava. Presl, V. - Salaj, J. - Vass, D. (1967): Internal Geological Congress, XXIII Session Prague, Guide to Excursion 6 AC: Thy Flysch and Klippen Belts, Neogene Basins of West Carpathians. - 11 s., GÚDŠ Bratislava. ;Novotný a kol. (2011): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1:25000, 25-142 Valašské Meziříčí. - ČGS, Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Eliáš Mojmír, 10.11.93
Aktualizoval(a): Novotný Roman 26.02.12, Bubík Miroslav 22.10.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 886 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-28]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/886.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Výchozy převážně pískovcových flyšových vrstev krosněnského souvrství godulského vývoje slezské jednotky, Oldřich Neudert, 2002


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]