Velká žíla
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Moravskoslezský kraj
Okres(y):
Bruntál
Obec:
Světlá Hora
Katastrální území:
Suchá Rudná
Mapové listy:
15-13 Vrbno pod Pradědem, 15-133 Vrbno pod Pradědem
Lokalizace:
Dobývka 400 m S. od Suché Rudné.
Přístup k lokalitě:
terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika:
Rozsáhlá středověká povrchová dobývka SV.-JZ. směru, pozůstatky jam a šachtic, celková délka pozůstatků po těžbě je minimálně 200 m (s štolou Marie Pomocné kolem 450 m), max. šířka 30 m.
Technický objekt:
staré dobývky, jáma (šachta), štola
ID:
865
Geologie
Geologická charakteristika:
Velká žíla leží v horninách spodní části andělohorského souvrství (svrchní devon - spodní karbon), představovaným zde prachovitými břidlicemi, fylity a vložkami metadrob. Sled je polyfázově zvrásněn a metamorfován ve facii zelených břidlic, úklon celé zešupinatělé sekvence v blízkém nadloží styku s podložní vrbenskou skupinou je cca 40-45° k VJV. Ojediněle byly zjištěny vložky bazických metatufů, u kterých nelze vyloučit jejich tektonickou pozici (Aichler a kol. 1985). Předmětem těžby byla zlatonosná žilně prožilkovaná zóna směru SV.-JZ. tvořená křemenem, karbonáty a méně sulfidy (pyrit, galenit, arzenopyrit). Vlastní masivní žíla křemene, která je dosud patrná v JZ. části hlavní propadliny, nebyla pro nízký obsah zlata těžena. Těženo bylo kromě bohatších částí žil, především prožilkově vtroušené zrudnění v okolí masivnějších křemenných žil. Ložisko bylo vydobyto ve směrné délce 260 m a do hloubky minimálně 40 m. Dnes je na povrchu patrná především velká propadlina o rozměrech ca 90 x 8 až 25 m a max. hloubky 8 m, představující starší etapu těžby (podle Nováka před 16. stoletím). V rámci propadliny je patrný pozůstatek tzv. Pinkové jámy a pozůstatky několika dalších jam v JZ. části propadliny. Uváděny jsou např. jáma Jan Stětí (1651-1683), Marie Pomocná (1762 - 1765) a další mladší jámy. Celý systém dobývek je podfárán v hloubce kolem 24 m pod povrchem od SV. štolou Marie Pomocné o celkové délce 530 m ražené v 18. století (Novák 1978, 1979). Dobývka byla podvrtána vrtem SRV-1 (Mikuláš a Urbánek 1968). Další svislé vrty byly realizovány v okolí Velké žíly v rámci následných prospekčních a průzkumných prací (Aichler a kol. 1985, Hodný a kol. 1990).
Regionální členění:
Český masiv > moravskoslezská oblast > moravskoslezské paleozoikum
Stratigrafie:
devon, spodní karbon (mississipp)
Témata:
těžební činnost a její následky, mineralogie
Jevy:
zrudnění
Původ geologických jevů (geneze):
hydrotermální mineralizace, metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina:
fylit
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Technická nebo kulturní památka
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Jeseníky
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Středověká povrchová dobývka a systém štoly a jam v pevných horninách v historickém andělohorském revíru.
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
Dobývka je občasně zavážena odpadem (pařezy, pneumatiky), čemuž je nutno zabránit. Výhledově by bylo účelné zvážit vybudování naučné stezky vedoucí kolem nejvýznamnějších pozůstatků historické těžby zlata v andělohorském revíru.
Literatura a další zdroje
- Aichler, J. a kol. (1985): Prognózní zhodnocení ložiska Au-rud Suchá Rudná střed. - MS ČGÚ Praha. Hodný, V. a kol. (1990): Suchá Rudná - střed. - MS UNIGEO Rýmařov. Mikuš, - Urbánek, J. (1968): Suchá Rudná - vyhledávací průzkum zlatonosných křemenných žil se sulfidy. Závěrečná zpráva. - MS GP Ostrava. Novák, J. (1979): Andělohorský rudní revír. - Báňsko-historická studie. - MS GP Ostrava. Novák, J. (1979): Rudní revír Andělská Hora - Báňsko-historická studie. - Zprávy Okresního archivu v Bruntále, 15-92. Bruntál.
- Večeřová V. – Večeřa J. (2002): Jesenické zlaté stezky. – PINKA, 2. vyd. 126 str. Jeseník
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jaroslav Aichler, 26.11.1993
Aktualizoval(a):
Večeřa Josef, 23.05.2011
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 865 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-27]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/865.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
geovědně historický význam
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
