Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Velká žíla

Vyhledávání

Velká žíla

Všeobecná charakteristika

Kraj: Moravskoslezský kraj
Okres(y): Bruntál
Katastrální území: Suchá Rudná
Mapové listy: 1513, 15133
Geologická správní oblast: Silesikum a žulovský masiv
Lokalizace: Dobývka 400 m S. od Suché Rudné.
Přístup k lokalitě: - terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Rozsáhlá středověká povrchová dobývka SV.-JZ. směru, pozůstatky jam a šachtic, celková délka pozůstatků po těžbě je minimálně 200 m (s štolou Marie Pomocné kolem 450 m), max. šířka 30 m.
Technický objekt: staré dobývky, jáma (šachta), štola
Exkurzní lokalita: ano
ID : 865

Geologie

Geologická charakteristika: Velká žíla leží v horninách spodní části andělohorského souvrství (svrchní devon - spodní karbon), představovaným zde prachovitými břidlicemi, fylity a vložkami metadrob. Sled je polyfázově zvrásněn a metamorfován ve facii zelených břidlic, úklon celé zešupinatělé sekvence v blízkém nadloží styku s podložní vrbenskou skupinou je cca 40-45° k VJV. Ojediněle byly zjištěny vložky bazických metatufů, u kterých nelze vyloučit jejich tektonickou pozici (Aichler a kol. 1985). Předmětem těžby byla zlatonosná žilně prožilkovaná zóna směru SV.-JZ. tvořená křemenem, karbonáty a méně sulfidy (pyrit, galenit, arzenopyrit). Vlastní masivní žíla křemene, která je dosud patrná v JZ. části hlavní propadliny, nebyla pro nízký obsah zlata těžena. Těženo bylo kromě bohatších částí žil, především prožilkově vtroušené zrudnění v okolí masivnějších křemenných žil. Ložisko bylo vydobyto ve směrné délce 260 m a do hloubky minimálně 40 m. Dnes je na povrchu patrná především velká propadlina o rozměrech ca 90 x 8 až 25 m a max. hloubky 8 m, představující starší etapu těžby (podle Nováka před 16. stoletím). V rámci propadliny je patrný pozůstatek tzv. Pinkové jámy a pozůstatky několika dalších jam v JZ. části propadliny. Uváděny jsou např. jáma Jan Stětí (1651-1683), Marie Pomocná (1762 - 1765) a další mladší jámy. Celý systém dobývek je podfárán v hloubce kolem 24 m pod povrchem od SV. štolou Marie Pomocné o celkové délce 530 m ražené v 18. století (Novák 1978, 1979). Dobývka byla podvrtána vrtem SRV-1 (Mikuláš a Urbánek 1968). Další svislé vrty byly realizovány v okolí Velké žíly v rámci následných prospekčních a průzkumných prací (Aichler a kol. 1985, Hodný a kol. 1990).
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum
Stratigrafie: paleozoikum - devon, paleozoikum - karbon - spodní karbon - kulm
Témata: těžební činnost a její následky, mineralogie
Jevy: zrudnění
Původ geologických jevů (geneze): hydrotermální mineralizace, metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina: fylit
Geologický význam: geovědně historický význam

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Technická nebo kulturní památka
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Středověká povrchová dobývka a systém štoly a jam v pevných horninách v historickém andělohorském revíru.
Součást VCHÚ: CHKO Jeseníky
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Dobývka je občasně zavážena odpadem (pařezy, pneumatiky), čemuž je nutno zabránit. Výhledově by bylo účelné zvážit vybudování naučné stezky vedoucí kolem nejvýznamnějších pozůstatků historické těžby zlata v andělohorském revíru.
Stav lokality: ucházející
Popis stavu lokality: Skládka pneumatik odstraněna. Dnes zajištěno hrazením jako SDD. 23.05.2011;

Literatura

Aichler, J. a kol. (1985): Prognózní zhodnocení ložiska Au-rud Suchá Rudná střed. - MS ČGÚ Praha. Hodný, V. a kol. (1990): Suchá Rudná - střed. - MS UNIGEO Rýmařov. Mikuš, - Urbánek, J. (1968): Suchá Rudná - vyhledávací průzkum zlatonosných křemenných žil se sulfidy. Závěrečná zpráva. - MS GP Ostrava. Novák, J. (1979): Andělohorský rudní revír. - Báňsko-historická studie. - MS GP Ostrava. Novák, J. (1979): Rudní revír Andělská Hora - Báňsko-historická studie. - Zprávy Okresního archivu v Bruntále, 15-92. Bruntál.; Večeřová V. – Večeřa J. (2002): Jesenické zlaté stezky. – PINKA, 2. vyd. 126 str. Jeseník

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Aichler Jaroslav, 26.11.93
Aktualizoval(a): Večeřa Josef 23.05.11

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 865 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2022-08-16]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/865.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Josef Večeřa, 2010
Josef Večeřa, 2008
Střední část dobývky, Jaroslav Aichler, 1985
Pohled na Suchou Rudnou od JV, Jaroslav Aichler, 1985


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]