Měkká žíla
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Moravskoslezský kraj
Okres(y):
Bruntál
Obec:
Světlá Hora
Katastrální území:
Suchá Rudná
Mapové listy:
15-13 Vrbno pod Pradědem, 15-133 Vrbno pod Pradědem
Lokalizace:
Dobývka u S. okraje Suché Rudné, pokračuje odtud na S. a dále na SV.
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Rozsáhlá dobývka tvořená prohlubní, nově osázená smrčky.
Technický objekt:
důlní dílo
ID:
860
Geologie
Geologická charakteristika:
Měkká žíla představuje nejrozsáhlejší dobývku andělohorského rudního revíru. Dnes má podobu 450 m dlouhé rokle, která má v jižní části směr S.-J., šířku 50 m a hloubku 7-11 m. V prostoru tzv. Liščí díry (štola je dnes špatně zřetelná) se dobývka ohýbá do směru SV.-JZ, postupně se zužuje a zmenšuje se její hloubka. Směrem k jihu pokračuje Měkká žíla v obdobném vývoji do úseku v Podmáslí. Pozůstatky vlastních těžebních prací jsou dnes patrné jen velmi málo (několik depresí v JZ. části). Těžba zde probíhala především tzv. měkkým dolování, kdy byl přerýžován snadno dobyvatelný hluboce fosilně zvětralý výchoz zlatonosných žil - prožilkovaných zón. Pozůstatky rýžovnických prací zde zjistil F. Pošepný v roce 1895 (Novák 1978). Pozůstatky rýžovnického žlabu byly nalezeny i v průzkumné rýze (Aichler a kol. 1985). Měkké dobývání v Měkké žíle je zřetelně svázáno s průběhem hluboké fosilní alternační deprese (Prosová a Sekyra in Aichler et al. 1985, Aichler, Prosová a Sekyra 1988) v horninách andělohorského souvrství, a to v těsném nadloží jejich tektonického styku s horninami vrbenské skupiny. Horniny andělohorského souvrství jsou zde zastoupeny střídajícími se polohami páskovaných prachovitých fylitů, metaprachovců a metadrob, ojedinělé jsou vložky krystalických vápenců s klastickou příměsí. Horniny jsou hojně postiženy silnou karbonitizací ve formě porfyroblastů Fe-Mg. karbonátů, sericitizací a místy mají zvýšený obsah sulfidů. Horniny jsou intenzivně polyfázově zvrásněny a porušeny. V průzkumné rýze v evidentně těžbou postiženém úseku byly nalezeny pozůstatky zuhelnatělých dřev, jejichž absolutní stáří bylo určeno metodou 14C na 3500+330 let (Aichler a kol. 1985). Tato data ukazují na možnost těžby zlata již v době bronzové, historicky je intenzivní žíla doložena v 16. století, Novák (1978, 1979) předpokládá její největší rozvoj dříve. Bohatství Měkké žíly podnítilo ražení dědičné štoly Augustin v první polovině 17. století. Tato štola dosáhla délky 1074 m, ale svůj účel tedy odvodnění dolů nesplnila, protože skončila ve stařinách (Novák 1978). O intenzivní těžbě na lokalitě svědčí také intenzivní kontaminace řečištních sedimentů a nivních půd podél toku potoka pod dobývkami. Voda byla k dolům na Suché Rudné přiváděna kanálem z Bílé Opavy na vzdálenost cca 8 km.
Regionální členění:
Český masiv > moravskoslezská oblast > silezikum
Stratigrafie:
devon
Témata:
těžební činnost a její následky, archeologie, mineralogie
Jevy:
zrudnění
Původ geologických jevů (geneze):
metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina:
břidlice
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Technická nebo kulturní památka
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Jeseníky
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Nejrozsáhlejší dobývka andělohorského rudního revíru, pozůstatek po dobývání zlata. Nejvýznamnější a patrně nejproduktivnější zlatonosný důl tohoto revíru.
Střety zájmů:
skládky odpadků
Popis střetů zájmů:
Bezprostředně nehrozí protože celý prostor dobývky byl nově zalesněn. Je třeba zabránit možnému zavážení dobývky odpadem. Výhledově by bylo účelné zvážit vybudování naučné stezky vedoucí kolem nejvýznamnějších pozůstatků historické těžby zlata v andělohorském revíru.
Literatura a další zdroje
- Aichler, J. a kol. (1985): Prognózní zhodnocení ložiska Au-rud Suchá Rudná střed. - MS ČGÚ Praha. Aichler, J. - Prosová, M. - Sekyra, J. (1988): Výzkum paleoreliéfu se zřetelem k výskytu Au v oblasti Suchá Rudná (1513 Vrbno p. Pradědem). - Zprávy o Geologických výzkumech v roce 1985, 11-13. Praha. Hodný, V. a kol. (1990): Suchá Rudná - střed. - MS UNIGEO Rýmařov. Mikuš, - Urbánek, J. (1968): Suchá Rudná - vyhledávací průzkum zlatonosných křemenných žil se sulfidy. Závěrečná zpráva. - MS GP Ostrava. Novák, J. (1979): Andělohorský rudní revír. - Báňsko-historická studie. - MS GP Ostrava. Novák, J. (1979): Rudní revír Andělská Hora - Báňsko-historická studie. - Zprávy Okresního archivu v Bruntále, 15-92. Bruntál.
- Večeřová V. – Večeřa J. (2002): Jesenické zlaté stezky. – PINKA, 2. vyd. 126 str. Jeseník
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jaroslav Aichler, 20.11.1993
Aktualizoval(a):
Večeřa Josef, 23.05.2011
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 860 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-27]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/860.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
mezinárodní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
geovědně historický význam
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
