Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Kazatelny

Vyhledávání

Kazatelny

Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Jeseník
Katastrální území: Rejvíz
Mapové listy: 1424, 14242
Geologická správní oblast: Silesikum a žulovský masiv
Lokalizace: J. a JZ. svahy hřbetu Kazatelen (k. 925), JZ. od Rejvízu, skály na hřbetu.Jde o soubor 6 skalních výchozů od velikosti 2 x 3 x 3 (výška) m do 5 x 7 x 8 m. v okolí kóty 891 m.
Charakteristika objektu: Sutě na částečně zalesněném svahu a morfologicky nápadné skály.Muskovitický kvarcit s polohami chlorit-muskovických fylitů s grafitem a devonskou faunou.
ID : 828

Geologie

Geologická charakteristika: Lokalita poskytuje faunu ve spodní i vyšší části sledu darkovských kvarcitů spodnodevonského stáří (stupeň prag), jmenovitě společenstva s Tropidoleptus (Z. část lokality) a Arenicolites (při hřbetu v horní části svahu a při jeho Z. ukončení). Ve všech studovaných výchozech jsou odkryty cukrově bílé až světle krémové, jemnozrnné, nepříliš foliované drakovské kvarcity.V horní části svahu jsou i názorné přirozené výchozy svrchní části darkovských kvarcitů v nichž byly přímo ve stěnách nalezeny ichnofosilie Arenicolites. Ve východní části hřbetu Kazatelna (při kótě 891) jsou velmi názorné odkryvy v darkovských kvarcitech, které o bsahují v sobě tu a tam polohy chlorit-muskovitického fylitu s grafitem o mocnosti od několika centimetrů do 65 cm. Směr a sklon tohoto typu střídání hornin představuje hlavní foliaci hornin, které není původním sedimentárním střídáním hornin, ale představuje starší kliváž, jejíž hodnoty směru a sklonu kolísají v rozmezí 320-340 (10-15) např. výchoz v těsném s. okolí kóty 891 m). Tento klivážní systém je zcela nepravidelně a jen místy protínán mladším, jehož hodnota směru a sklonu je kolem 108 (10-30-), často zhruba subhorizontální Tato mladší kliváž často způsobuje velmi intenzivní foliaci, ve které jsou jednotlivé polohy chlorit-muskovitického fylitu s grafitem rozvlečeny do mocností jen několika desetin mm a střídají se intenzívně s jen o málo mocnějšími polohami kvarcitů. Ojediněle lze v kvarcitu pozorovat vrásy cm až dm řádu. Směr jejich os je shodný se směrem os vrás V3. Starší kliváží bývá jejich průběh nerušen, takže se často zachovávají mezi dvěma sousedními klivážovými plochami jen jejich jednotlivé uzávěry (výchozy v. od kóty 891 m). Drobné svraštění na foliačních plochách je dvojího směru: 40/0 a 80/0. Posledně jmenovaná je zřetelně mladší. V sutích na jv. svahu hřebene nalezl Chlupáč (1975) faunu s převládajícími mlži Grammysia sp. a Kochia capuliformis (Koch).
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - silezikum
Stratigrafie: paleozoikum - devon
Témata: paleontologie, petrologie, strukturní geologie (tektonika), stratigrafie
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geol. lokality registrované v ČGS v CHKO
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Paleontologická lokalita v darkovských kvarcitech spodního devonu. Příklad zachování makrofauny v regionálně metamorfovaných horninách granátové metamorfní zony. Názorné přirozené odkryvy (skaliska) kvarcitů s charakteristickým litologickým vývojem a metamorfním i tektonickým postižením. V sutích na jv. svahu hřebene nalezl Chlupáč (1975) faunu s převládajícími mlži Grammysia sp. a Kochia capuliformis (Koch).
Součást VCHÚ: CHKO Jeseníky
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Lokalita je na území se stálou ochranou.

Literatura

Chlupáč, I. (1975): Nové nálezy fauny v metamorfovaném devonu Hrubého Jeseníku a jejich význam. - Čas. Mineral. Geol., 20, 259-271. Praha. Chlupáč, I. (1989): Fossil communities in the metamorphic Lower Devonian of the Hrubý Jeseník Mts., Czechoslovakia. - N. Jb. Geol. Palaont., Abh., 177, 3, 367-392. Skácel, J. (1972): Ke vztahu desenského krystalinika k devonu vrbenských vrstev a rejvízské serie. - Čas. Slez. Muz., Vědy přír., A, 21, 183-190. Opava. Fediuková, E., Aichler, J. a kol. (2004): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 14-242 Bělá pod Pradědem

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Chlupáč Ivo, 29.06.93
Aktualizoval(a): Aichler Jaroslav 28.11.06

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 828 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-03-19]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/828.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Šest izolovaných skalních věží o rozměru až 5x7 m a výšce 8 m, vytvořených v kvarcitech devonského) stáří. , Radek Mikuláš, 2014
Šest izolovaných skalních věží o rozměru až 5x7 m a výšce 8 m, vytvořených v kvarcitech devonského) stáří. , Radek Mikuláš, 2007
Šest izolovaných skalních věží o rozměru až 5x7 m a výšce 8 m, vytvořených v kvarcitech devonského) stáří. , Radek Mikuláš, 2007
Největší skalní věž Kazatelen, Pavel Hanžl, 2001
Ležaté vrásy v kvarcitech, Pavel Hanžl, 2001


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]