Dolní Lipová-Smrčník
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Olomoucký kraj
Okres(y):
Jeseník
Obec:
Lipová-lázně
Katastrální území:
Dolní Lipová
Mapové listy:
14-22 Jeseník, 14-223 Lipová-lázně
Lokalizace:
Kryoplanační plošina na SZ od Lázní Lipová a jz. od sedla Na Pomezí (tzv. letiště).
Stručná charakteristika:
Kryoplanační plošina s výchozy krystalických vápenců tvořících skalní sruby.
ID:
826
Geologie
Geologická charakteristika:
Ve skupině Branné jsou hojné polohy krystalických vápenců, které v příčném profilu zaujímají 3 úrovně. Spodní nejmocnější poloh často intenzivně těžená, především k dekoračním účelům. Střední, nepříliš mocná, poloha se nalézá mezi andaluzitickými svorofylity a vlastními fylity skupiny Branné, tato poloha je vyvinuta především v s. úseku nad Lázněmi Lipová. Nejvyšší svrchní úroveň je v těsném dotyku s ramzovským nasunutím. Od podloží do nadloží výrazně klesá stupeň regionální metamorfózy. Jz. od sedla Na Pomezí je zachována kryoplanační úroveň (lidově zvaná letiště), tvořená především andaluzitickými svory, z níž čnějí protáhlé skalky a suky střední polohy krystalických vápenců. Sklon vápenců se pohybuje mezi 30° - 40° k SZ. Na jv. okraji až 5 m vysokých skalek jsou vyvinuty mrazové sruby s osypy ostrohranných sutí. Tento reliéf nebyl doposud zasažen antropogenní činností a je dokladem periglaciální modelace této části Rychlebských hor. Aktualizace (2006)- Vrchol tvoří šedobílý, místy slídnatý (Ms) kvarcit až křemenný metakonglomerát hlavního kvarcitového pruhu. V bazální části kvarcitového pruhu (v místě, kde je v mapě vyznačena lokalita č. 8), vystupuje kvarcit s hojným magnetitem, polohy s magnetitem se střídají s polohami kvarcitu bez magnetitu, na plochách s magnetitem se objevuje i staurolit jako až 5 mm dlouhé sloupečky. Kinematické indikátory, hlavně foliační ryby a S-C stavby indikují extenzi a sjíždění nadloží k západu (foto 4/3). V obou velkých vápencových lomech je odkryta postupující těžbou mírně zvlněná svrchní plocha kvarcitového tělesa, tvořící bázi krystalického vápence, ukloněná pod úhlem 30-35° k SZ (foto 4/1). Při styku vápence s kvarcitem je muskovitem bohatá, několik cm silná poloha s hojným andalusitem a staurolitem. V nadloží tělesa vystupuje také poloha kvarcitu, ale jen 3-5 m mocná (foto 4/2). Krystalický vápenec je šedobílý, středně zrnitý nevýrazně páskovaný, rozpukaný do velkých bloků hlavně podle puklin P=90/60. Podle těchto puklin místy pronikají žíly hrubě zrnitého kalcitu. Vzácnější jsou diskordantní křemenné žíly. V sz. cípu jámového lomu vystupovala křemenná žíla s Cu-mineralizací (chalkopyrit, malachit, chryzokol), která byla známá sběratelům na konci 80. let 20. století, dnes je odtěžena.
Regionální členění:
Český masiv > moravskoslezská oblast > silezikum
Stratigrafie:
devon
Témata:
stratigrafie, petrologie, ložisková geologie
Jevy:
skála
Původ geologických jevů (geneze):
glacigenní (činnost ledovcová)
Hornina:
mramor (kalcitický, dolomitický), fylit, kvarcit, svor
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Kvarcit skupiny Branné. V bezprostřední blízkosti probíhá lomová těžba krystalického vápence na mocnějším a stratigraficky nižším pruhu vápenců. Na vyšším, méně mocném hrizontu nebyly vykazovány průmyslové zásoby. Ten je předmětem ochrany. V tomto smyslu je třeba intervenovat u těžebních organizací.
Střety zájmů:
skládky odpadků, těžba povrchová
Popis střetů zájmů:
Krajinný vzhled je již dnes narušen probíhající těžbou ložiska krystalických vápenců, objemnými haldami hlušiny, systémem komunikací a provozních budov. Nutno zabránit rozšíření infrastruktury do oblasti k ochraně navržených skalek středního vápencového pruhu. Aktualizace (2005) - bez střetů
Literatura a další zdroje
- Skácel, J. (1956): Zpráva o geologickém mapování v jihovýchodní části Rychlebských hor. - Sborník SLUKO, odd. A-II., 3-36. Olomouc.
- Panoš, V. (1961): Periglaciální destrukční formy reliefu Rychlebských hor. - Přír. čas. slezský, XXII., 1, 105-119. Opava.
- Žáček, V. et al.(2005): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 14-223 Lipová - Lázně.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jaroslav Skácel, 17.01.1994
Aktualizoval(a):
Žáček Vladimír, 04.12.2006, Pecina Vratislav, 03.06.2011
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 826 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-09-13]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/826.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
Vzdělávací význam:
Významnost jevu:
Reprezentativnost lokality:
Geologický význam:
regionálně-geologický význam (mapování)
Stav lokality:
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .