Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Jeseník
Katastrální území: Lázně Lipová
Mapové listy: 1422, 14223
Geologická správní oblast: Silesikum a žulovský masiv
Lokalizace: Kryoplanační plošina na SZ od Lázní Lipová a jz. od sedla Na Pomezí (tzv. letiště).
Charakteristika objektu: Kryoplanační plošina s výchozy krystalických vápenců tvořících skalní sruby.
ID : 826

Geologie

Geologická charakteristika: Ve skupině Branné jsou hojné polohy krystalických vápenců, které v příčném profilu zaujímají 3 úrovně. Spodní nejmocnější poloh často intenzivně těžená, především k dekoračním účelům. Střední, nepříliš mocná, poloha se nalézá mezi andaluzitickými svorofylity a vlastními fylity skupiny Branné, tato poloha je vyvinuta především v s. úseku nad Lázněmi Lipová. Nejvyšší svrchní úroveň je v těsném dotyku s ramzovským nasunutím. Od podloží do nadloží výrazně klesá stupeň regionální metamorfózy. Jz. od sedla Na Pomezí je zachována kryoplanační úroveň (lidově zvaná letiště), tvořená především andaluzitickými svory, z níž čnějí protáhlé skalky a suky střední polohy krystalických vápenců. Sklon vápenců se pohybuje mezi 30° - 40° k SZ. Na jv. okraji až 5 m vysokých skalek jsou vyvinuty mrazové sruby s osypy ostrohranných sutí. Tento reliéf nebyl doposud zasažen antropogenní činností a je dokladem periglaciální modelace této části Rychlebských hor. Aktualizace (2006)- Vrchol tvoří šedobílý, místy slídnatý (Ms) kvarcit až křemenný metakonglomerát hlavního kvarcitového pruhu. V bazální části kvarcitového pruhu (v místě, kde je v mapě vyznačena lokalita č. 8), vystupuje kvarcit s hojným magnetitem, polohy s magnetitem se střídají s polohami kvarcitu bez magnetitu, na plochách s magnetitem se objevuje i staurolit jako až 5 mm dlouhé sloupečky. Kinematické indikátory, hlavně foliační ryby a S-C stavby indikují extenzi a sjíždění nadloží k západu (foto 4/3). V obou velkých vápencových lomech je odkryta postupující těžbou mírně zvlněná svrchní plocha kvarcitového tělesa, tvořící bázi krystalického vápence, ukloněná pod úhlem 30-35° k SZ (foto 4/1). Při styku vápence s kvarcitem je muskovitem bohatá, několik cm silná poloha s hojným andalusitem a staurolitem. V nadloží tělesa vystupuje také poloha kvarcitu, ale jen 3-5 m mocná (foto 4/2). Krystalický vápenec je šedobílý, středně zrnitý nevýrazně páskovaný, rozpukaný do velkých bloků hlavně podle puklin P=90/60. Podle těchto puklin místy pronikají žíly hrubě zrnitého kalcitu. Vzácnější jsou diskordantní křemenné žíly. V sz. cípu jámového lomu vystupovala křemenná žíla s Cu-mineralizací (chalkopyrit, malachit, chryzokol), která byla známá sběratelům na konci 80. let 20. století, dnes je odtěžena.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - silezikum
Stratigrafie: paleozoikum - devon
Témata: stratigrafie, petrologie, ložisková geologie
Jevy: skála
Původ geologických jevů (geneze): glacigenní (činnost ledovcová)
Hornina: mramor (krystalický vápenec, dolomit), fylit, kvarcit, svor
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Kvarcit skupiny Branné. V bezprostřední blízkosti probíhá lomová těžba krystalického vápence na mocnějším a stratigraficky nižším pruhu vápenců. Na vyšším, méně mocném hrizontu nebyly vykazovány průmyslové zásoby. Ten je předmětem ochrany. V tomto smyslu je třeba intervenovat u těžebních organizací.
Střety zájmů: skládky odpadků, těžba povrchová
Popis střetů zájmů: Krajinný vzhled je již dnes narušen probíhající těžbou ložiska krystalických vápenců, objemnými haldami hlušiny, systémem komunikací a provozních budov. Nutno zabránit rozšíření infrastruktury do oblasti k ochraně navržených skalek středního vápencového pruhu. Aktualizace (2005) - bez střetů

Literatura

Skácel, J. (1956): Zpráva o geologickém mapování v jihovýchodní části Rychlebských hor. - Sborník SLUKO, odd. A-II., 3-36. Olomouc. Panoš, V. (1961): Periglaciální destrukční formy reliefu Rychlebských hor. - Přír. čas. slezský, XXII., 1, 105-119. Opava. Žáček, V. et al.(2005): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 14-223 Lipová - Lázně.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Skácel Jaroslav, 17.01.94
Aktualizoval(a): Žáček Vladimír 04.12.06, Pecina Vratislav 03.06.11

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 826 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-18]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/826.

Lokalizace v mapě: