Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Jeseník
Katastrální území: Česká Ves
Mapové listy: 1422, 14224
Geologická správní oblast: Silesikum a žulovský masiv
Lokalizace: 1900 m SV. od radnice v Jeseníku, 1400 m J. od kostela v České Vsi, mezi serpentinami silnice na Čertovy kameny.
Přístup k lokalitě: - s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Středověký důl na zlato.
Technický objekt: důlní dílo
Exkurzní lokalita: ano
ID : 813

Geologie

Geologická charakteristika: Rudní zóna, která byla předmětem historické těžby, je tvořena systémem křemenných čoček a žilek vázaných na pestrou sekvenci hornin, převažují svory svorové pararuly s vložkami metakvarcitů, erlanů, amfibolitů a křemene. Zlato se zde vyskytuje především v křemenných polohách, vázaných především na metakvarcity, méně je rozptýlené v okolní hornině, kterou tvoří granátické dvojslídné svory (granáty až 1 cm velké). Velikost zlata je většinou řádově v 0,X mm. Jde o vysoce ryzí zlato, vzácně srůstající s teluridy. Směr ložiskových poruch je VSV.-ZJZ. Obsah sulfidů (pyrit, pyrhotin, chalkopyrit) je nízký. Vzácněji se zlato vyskytuje v krystalické formě, max. velikost 0,6 mm.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - silezikum
Stratigrafie: paleozoikum - devon
Témata: těžební činnost a její následky, mineralogie, ložisková geologie
Jevy: zrudnění, minerál
Původ geologických jevů (geneze): antropogenní (činnost lidská), metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina: kvarcit, svor
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně v CHKO
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Zbytky středověkých dolů na zlato. Je možno odlišit na základě morfologie šachtic, štol a odvalů několik časově odlišných etap dolování. Ložisko bylo těženo minimálně od 13. století. Těžba byla obnovena začátkem 16. století a probíhala v krátkých časových periodách. Celkově byla ztrátová , což vedlo roku 1752 ke ztrátě práv horního města pro Jeseník i Zlaté Hory. Naposledy se zde těžilo v letech 1885 až 1891. V roce 1887 se vytěžilo přes 2 kg zlata.Okolní svory poskytují mineralogicky pěkné vzorky granátu (almandinu). Lokalitou prochází naučná stezka.
Součást VCHÚ: CHKO Jeseníky
Střety zájmů: sběratelství, rekultivace
Popis střetů zájmů: Největší nebezpečí hornickým dílům hrozí od sběratelů (odtěžováním ochranného pilíře může dojít k nestabilitě povrchové dobývky) a při necitlivém zajišťování starých důlních děl.
Stav lokality: ucházející
Popis stavu lokality: Vzhledem k názornosti etapovitosti středověké těžby zlata, která je prezentována jednotlivými zastaveními naučné stezky, doporučujeme zvýšit ochranu této lokality. 14.11.2011;

Literatura

Fojt, B. - Hauk, J. - Kotrba, Z. (1988): Mineralogie zlata a doprovodných minerálů ze Zlatého Chlumu u Jeseníku. - Věst. Ústř. úst. Geol., 63, 2, 91-100. Praha. Novák, J. (1984): Česká Ves - Zlatý Chlum Báňsko-historická studie. - 73 stran MS Geol. Průzkum Ostrava.; Skácel, J. - Vaňeček, M. (1989): Výsledky zlata na lokalitě Zlatý Chlum u města Jeseníku. - Věst. Ústř. úst. Geol., 56, 6, 329-356. Praha.; Večeřa, J. (2007): Zlatý Chlum. Hornická naučná stezka. 12 s. Česká geologická služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Večeřa Josef, 24.11.93
Aktualizoval(a): Večeřa Josef 07.04.11, Večeřa Josef 14.11.11, Kukal Zdeněk 11.12.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 813 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-19]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/813.

Lokalizace v mapě: