Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Jeseník
Katastrální území: Vápenná
Mapové listy: 1422, 14223
Geologická správní oblast: Silesikum a žulovský masiv
Lokalizace: Opuštěný zatopený kamenolom na ploše 50 x 100 m na jižním svahu k. 500 Haspelberg, 2 km vsv. od železniční zastávky Vápenná, severně od Vápenná Zelená Hora
Přístup k lokalitě: - s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Opuštěný kamenolom na světlou slezskou žulu s výskytem granátů na styku vápenců a granitoidů
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 811

Geologie

Geologická charakteristika: Vycpálkův lom se nachází na území žulovského masívu. Je tvořen jemnozrnným granitem a zčásti střednozrnným, místy až hrubozrnným biotitovým granodioritem (Jaroušek a kol. 1957). Jedná se o ukázku kontaktní metamorfózy na styku vápenců (trosky původního pláště) a granitoidů intruze žulovského masívu. Doprovodnou horninou jsou tmavší uzavřeniny biotitického granodioritu s amfibolem, objevují se zde i žilné hrubozrnné horniny - pagmatity a aplity. Při intruzi žulového magmatu do pláště žulovského masívu došlo ke kontaktu granitu a hrubě krystalického vápence. V kontaktní zóně těchto hornin vznikla řada zajímavých minerálů - granát - hessonit, epidot, vesuvián, wollastonit aj. Typické ukázky granátu jsou v lomu přítomné zejména ve svrchní části (kry krystalických vápenců - tzv. plavoucí hessonity). Ve spodní části typický vývoj kontaktu s hessonitem, epidotem, vesuviánem a wollastonitem. Úplný výčet minerálů uvádí Kruťa (1973), poslední revize minerálů v roce 1980 (Jedlička 1983). Počátky těžby se datují kolem 60. a 70. let 19. století, těžba upadá po první světové válce. Po roce 1945 byl lom znárodněn a přejmenován na památku odborářského pracovníka Jana Vycpálka. Největší těžba byla okolo roku 1958, ukončena pak byla v roce 1969.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - silezikum
Stratigrafie: paleozoikum - devon
Témata: petrologie, mineralogie
Jevy: minerál, intruze, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): metamorfní (kontaktní metamorfóza), magmatická
Hornina: granodiorit, vápenec
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Typická ukázka parageneze minerálů kontaktní metamorfózy. Unikátní ukázka dosud zachovalé utopené vápencové kry s tzv. plovoucími hessonity ve svrchní části lomu.
Střety zájmů: sběratelství
Popis střetů zájmů: Nekontrolovatelný sběr minerálů, často s použitím výbušniny. Poškozování původních porostů ve svrchní části lomu, které způsobuje následnou erozi a rozvolňování výchozů.
Stav lokality: ucházející
Popis stavu lokality: Na lokalitě probíhají sběratelské aktivity. 20.05.2019;

Literatura

Jaroušek, B. a kol. (1957): Průzkum předpolí žulovského lomu Vycpálek v úbočí kóty 505. - MS Nerudný průzkum Brno. Jedlička, J. (1983): K současnému stavu význačných mineralogických lokalit severní Moravy. - Přír. sbor. ostr. muz., 25, 191-203. Ostrava. Kruťa, J. (1973): Slezské nerosty a jejich literatura. - Moravské Muzeum, 415 stran. Brno.; Jedlička J. (1995): Přehled mineralogie žulovského masívu ve Slezsku. - Severní Morava, 70, 35-50.; Pauliš P. (2001): Nejzajímavější mineralogická naleziště Moravy a Slezska. Kuttna Kutná Hora.; Zimák J., Novotný P., Fojt B., Večeřa J., Losos Z., Vávra V., Večeřová V., Skácel J. a Kopa D. (2003): Exkurzní průvodce po mineralogických lokalitách v okolí Javorníku, Jeseníku a Zlatých Hor. Vydavatelství UP Olomouc.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Jedlička Jaromír, 01.11.93
Aktualizoval(a): Vajskebrová Markéta 20.05.19

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 811 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-24]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/811.

Lokalizace v mapě: