Vycpálkův lom
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Olomoucký kraj
Okres(y):
Jeseník
Obec:
Vápenná
Katastrální území:
Vápenná
Mapové listy:
14-22 Jeseník, 14-223 Lipová-lázně
Lokalizace:
Opuštěný zatopený kamenolom na ploše 50 x 100 m na jižním svahu k. 500 Haspelberg, 2 km vsv. od železniční zastávky Vápenná, severně od Vápenná Zelená Hora
Přístup k lokalitě:
s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Opuštěný kamenolom na světlou slezskou žulu s výskytem granátů na styku vápenců a granitoidů
Technický objekt:
lom
ID:
811
Geologie
Geologická charakteristika:
Vycpálkův lom se nachází na území žulovského masívu. Je tvořen jemnozrnným granitem a zčásti střednozrnným, místy až hrubozrnným biotitovým granodioritem (Jaroušek a kol. 1957). Jedná se o ukázku kontaktní metamorfózy na styku vápenců (trosky původního pláště) a granitoidů intruze žulovského masívu. Doprovodnou horninou jsou tmavší uzavřeniny biotitického granodioritu s amfibolem, objevují se zde i žilné hrubozrnné horniny - pagmatity a aplity. Při intruzi žulového magmatu do pláště žulovského masívu došlo ke kontaktu granitu a hrubě krystalického vápence. V kontaktní zóně těchto hornin vznikla řada zajímavých minerálů - granát - hessonit, epidot, vesuvián, wollastonit aj. Typické ukázky granátu jsou v lomu přítomné zejména ve svrchní části (kry krystalických vápenců - tzv. plavoucí hessonity). Ve spodní části typický vývoj kontaktu s hessonitem, epidotem, vesuviánem a wollastonitem. Úplný výčet minerálů uvádí Kruťa (1973), poslední revize minerálů v roce 1980 (Jedlička 1983). Počátky těžby se datují kolem 60. a 70. let 19. století, těžba upadá po první světové válce. Po roce 1945 byl lom znárodněn a přejmenován na památku odborářského pracovníka Jana Vycpálka. Největší těžba byla okolo roku 1958, ukončena pak byla v roce 1969.
Regionální členění:
Český masiv > moravskoslezská oblast > silezikum
Stratigrafie:
devon
Témata:
petrologie, mineralogie
Jevy:
minerál, intruze, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze):
metamorfní (kontaktní metamorfóza), magmatická
Hornina:
granodiorit, vápenec
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Typická ukázka parageneze minerálů kontaktní metamorfózy. Unikátní ukázka dosud zachovalé utopené vápencové kry s tzv. plovoucími hessonity ve svrchní části lomu.
Střety zájmů:
sběratelství
Popis střetů zájmů:
Nekontrolovatelný sběr minerálů, často s použitím výbušniny. Poškozování původních porostů ve svrchní části lomu, které způsobuje následnou erozi a rozvolňování výchozů.
Literatura a další zdroje
- Jaroušek, B. a kol. (1957): Průzkum předpolí žulovského lomu Vycpálek v úbočí kóty 505. - MS Nerudný průzkum Brno. Jedlička, J. (1983): K současnému stavu význačných mineralogických lokalit severní Moravy. - Přír. sbor. ostr. muz., 25, 191-203. Ostrava. Kruťa, J. (1973): Slezské nerosty a jejich literatura. - Moravské Muzeum, 415 stran. Brno.
- Jedlička J. (1995): Přehled mineralogie žulovského masívu ve Slezsku. - Severní Morava, 70, 35-50.
- Pauliš P. (2001): Nejzajímavější mineralogická naleziště Moravy a Slezska. Kuttna Kutná Hora.
- Zimák J., Novotný P., Fojt B., Večeřa J., Losos Z., Vávra V., Večeřová V., Skácel J. a Kopa D. (2003): Exkurzní průvodce po mineralogických lokalitách v okolí Javorníku, Jeseníku a Zlatých Hor. Vydavatelství UP Olomouc
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jaromír Jedlička, 01.11.1993
Aktualizoval(a):
Vajskebrová Markéta, 20.05.2019
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 811 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-11-21]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/811.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
