Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Jeskyně Na Špičáku

Vyhledávání

Jeskyně Na Špičáku

Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Jeseník
Katastrální území: Supíkovice
Mapové listy: 1422, 14224
Oblast: Silesikum a žulovský masiv
Lokalizace: Jeskyně se nachází na jižním svahu Špičáku k. 482, 2 km J. od Supíkovic, 1 km S. od Písečné.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Na vrcholu Velkého Špičáku výrazně vystupuje 260 m dlouhý a poměrně úzký 33 m dlouhý členitý skalnatý hřeben s výskytem povrchových i podzemních krasových jevů.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 804

Geologie

Geologická charakteristika: Podzemní labyrint pravoúhle se křížících chodeb, charakteristicky vejčitého nebo srdcovitého průřezu, je vázán na bílý a šedě pravidelně šmouhovatý vápenec devonského stáří (supíkovský mramor). Mramor je součástí horninotvorného sledu, řazeného nově k obalu desenské jednotky (vrbenské skupině). Podle SV.-JZ. a SZ.-JV. systému puklin došlo k rozvoji krasových procesů, jejichž výsledkem je soustava nízkých, puklinových chodeb o celkové délce 400 m (Kučera et al. 1981). Zpřístupněno je 250 m. Krasový proces probíhal ve starších čtvrtohorách a krasový proces byl pravděpodobně ovlivněn tavnými vodami pevninského ledovce, jehož čelo sem zasáhlo (viz glaciofluviální písky v Písečné). V mladších čtvrtohorách krasový proces ustal následkem celkového prohloubení okolních údolí. Kdysi bohatá krápníková výzdoba byla za staletí návštěvníky zničena. Hlavní částí jeskyně je 50 m dlouhá vstupní chodba (2-3 m široká a 2 m vysoká), na ní navazují kolmo orientované příčné chodby jež se spojují v největší prostoru jeskyně tzv. Ripperův sál (Kučera et al. 1981). Jeskyně je známa již od roku 1430, kdy je o ní zmínka v rukopisu Antonia Walle z Krakova. Kronikář, který ji zkoumal ji považoval za pradávné hornické dílo. Na stěnách jsou hojné staré nápisy s letopočty, z nichž nejstarší, zaručeně datovaný pochází z roku 1545. Jeskyně sloužila jako úkryt pro pašeráky nebo pro lidi z jiných důvodů dříve pronásledovaných.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - silezikum, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér erozních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: devon, kvartér
Témata: petrologie, geomorfologie, hydrogeologie
Jevy: kras, jeskyně krasová, škrapy
Původ geologických jevů (geneze): akvatická (činnost vody), glacigenní (činnost ledovcová)
Hornina: mramor (krystalický vápenec, dolomit)
Geologický význam: geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní památka (NPP)
Kód AOPK ČR: 268     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Významné povrchové (hojné škrapy) i podzemní krasové jevy vyvinuté na kopci Velký Špičák (rozloha 7,05 ha). Z podzemních krasových jevů jsou předmětem ochrany jeskynní chodby vejčitého a charakteristického srdcovitého průřezu. Jeskyně jsou známy od roku 1430, přístupné jsou od roku 1884 (Gába 1984). Přirozený výskyt tisu červeného a jalovce obecného na vrcholových skalách. Vyhlášení ZCHÚ: MK ČSR, 10. 11. 1970.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Významnější střety zájmů nejsou známy, je zajištěna celoroční ochrana. Zákaz horolezecké činnosti.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Gába, Z. (1984): Státní přírodní rezervace Na Špičáku. - Naše slovo z 16. 5. 1984. Kučera, B. - Hromas, J. - Skřivánek, F. (1981): Jeskyně a propasti v Českoslovenku. - Academia Praha. Šafář J a kol.(2003): Olomoucko. In: Mackovčin P., Sedláček M.(eds): Chráněná území ČR, Svazek VI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Aichler Jaroslav, 26.11.93
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 15.11.07, Večeřa Josef 14.11.08, Pecina Vratislav 01.06.11

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 804 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-04-25]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/804.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Jeskyně s jeskynním systémem asi 400 m dlouhým, chodby jeskyní vytvářejí pravoúhlý systém, v průřezu jsou srdčité - dole úzké, nahoře se (ve výši někdejší hladiny podzemní vody) rozšiřují. , Radek Mikuláš, 2014
Srdcová chodba, Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2009
Pohled na kopec Špičák od J (z Čertových kamenů), Jaroslav Aichler, 2002
Unikátní srdcovitý profil jeskynní chodby, Jaroslav Aichler, 2002


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]