Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Pasecká skála

Vyhledávání

Pasecká skála

Všeobecná charakteristika

Kraj: Vysočina
Okres(y): Žďár nad Sázavou
Katastrální území: Studnice u Rokytna
Mapové listy: 2411, 24113
Oblast: Ohebské, svratecké a poličské krystalinikum; železnohorské proter.; hlinská zóna; železnohorský masiv; chrudimské paleozoikum
Lokalizace: Kóta 819 m, 4,5 km SV od Nového Města na Moravě
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Mohutný skalní srub s vyhlídkou, tvořený třemi dílčími skálami - Omšelý hřeben, Vyhlídka a Pernštejn.
ID : 790

Geologie

Geologická charakteristika: Mrazové sruby, puklinové jeskyně, v okolí kamenné moře. Leukokratní dvojslídný, páskovaný migmatit o složení: křemen, živce, muskovit, biotit. Místy dobře zřetelné střižné pásky cm rozměrů. Vrcholový útvar tvoří 3 skalní bloky (nadmořské výšky vrcholů 819 m, 817 m a 814 m) dlouhé několik desítek metrů a vysoké až 18 m, tvořené středně zrnitými dvojslídnými migmatity svrateckého krystalinika. Tyto hlavní bloky oddělují zhruba 10 m hluboká sedla vyvinutá podél širokých strmých puklinových zón. Severovýchodní útvar má ve své vrcholové části upravenou vyhlídkovou plošinu. Hornina je páskovaná, střídají se světle šedé křemen živcové pásky s tmavšími slídovými pásky. Foliace je plochá, mírně zvlněná, porušená strmými střižnými pásky. Nejvyšší a největší střední útvar se v jihozápadní části rozpadá podél výrazných, často rozevřených přímočarých puklin ukloněných 80–90° k JZ na domino dílčích bloků. Největší puklina vysoká 10 m je shora zasypána ostrohrannou sutí, která spoluvytvořila tunel o délce 8,5 m, šířce až 2 m a výšce 4 m. Dva menší tunely obdobné geneze jsou vytvořeny dále k JZ. Druhý převažující puklinový systém má směr SV–JZ. Skalní útvar byl modelován zejména mrazovým zvětráváním probíhajícím podél tektonických puklin v pleistocénu. Vznikly výrazné skalní stěny (strukturně podmíněné mrazové sruby) a při jejich úpatí rozsáhlé úpatní haldy. Od severovýchodního útvaru vybíhá kryoplanační terasa pokrytá ostrohrannými balvany, které severně pokračují jako balvanový proud. Níže ve svahu jsou zde vypreparovány další dvě skalky. Z mikrotvarů jsou nejvýraznější skalní výklenky a zárodečné voštiny modelující srubový povrch tohoto skalního bloku.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - kutnohorsko-svratecká oblast - svratecké krystalinikum
Stratigrafie: proterozoikum
Témata: geomorfologie
Jevy: mrazový srub, jeskyně pseudokrasová, kamenné moře, voštiny, skalní hřbet, skalní věž, deformační stavby
Původ geologických jevů (geneze): zvětrávání mrazové, metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina: migmatit
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP) v CHKO
Kód AOPK ČR: 686     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Geomorfologická lokalita, periglaciální jevy. Vyhlášení ZCHÚ: ONV Žďár nad Sázavou, 8.3. 1979.
Součást VCHÚ: CHKO Žďárské vrchy
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Hanžl, P., red. (2008): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 24-113 Nové Město na Moravě. - Česká geologická služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Melichar Rostislav, 29.11.93
Aktualizoval(a): Hrdličková Kristýna 14.10.08, Gürtlerová Pavla 26.01.09, Rambousek Petr 24.10.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 790 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-10-18]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/790.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Skalní útvar byl modelován zejména mrazovým zvětráváním probíhajícím podél tektonických puklin v pleistocénu., Pavel Bokr, 2002
Skalní útvar byl modelován zejména mrazovým zvětráváním probíhajícím podél tektonických puklin v pleistocénu., Pavel Bokr, 2002
Skalní útvar byl modelován zejména mrazovým zvětráváním probíhajícím podél tektonických puklin v pleistocénu., Pavel Bokr, 2002
Skalní útvar byl modelován zejména mrazovým zvětráváním probíhajícím podél tektonických puklin v pleistocénu., Pavel Bokr, 2002
Silně deformované dvojslídné migmatity, Pavel Hanžl, 1995


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]