Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Štarkov

Vyhledávání

Štarkov

Všeobecná charakteristika

Kraj: Vysočina
Okres(y): Žďár nad Sázavou
Katastrální území: Nový Jimramov
Mapové listy: 2411, 24112
Oblast: Ohebské, svratecké a poličské krystalinikum; železnohorské proter.; hlinská zóna; železnohorský masiv; chrudimské paleozoikum
Lokalizace: Kóta 664 m, 3,5 km Z od Jimramova. Vyvýšenina Štarkov (664 m n.m.) je situována na pravém údolním svahu Fryšávky 1 km z.od Nového Jimramova
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Rulový skalní srub s puklinovými jeskyněmi a balvanité sutě, na skalních věžích zbytky středověkého hradu a opevnění
ID : 787

Geologie

Geologická charakteristika: Mrazový srub tvořený hrubozrnnými ortorulami (deformovanými metagranity) svrateckého krystalinika, puklinové jeskyně. Kolem balvanité sutě. Skalní útvary jsou budovány hrubozrnnými okatými metagranity svrateckého krystalinika, které se rozpadají na mohutné balvany. K největším přírodním formám patří několik věžovitých skalních bloků vysokých až 20 m, které jsou vzájemně odděleny dvěmi širokými puklinovými soutěskami. Jedna z puklin je v dolní části zavalena zaklíněnými ostrohrannými bloky, pod nimiž vznikla malá puklinová jeskyně. Na sz. svahu pod vrcholem se vytvořila další puklinová jeskyně o výšce až 5 m, šířce 1,3 m a hloubce 3,4 m. Ze skalního útvaru vychází k sz. rozsáhlý balvanový proud o rozměrech 70×20 m. Jednotlivé bloky mají v delší ose délku až 4 m. Od vrcholu pokračuje skalní hřeben jv. směrem, kde dochází k projevům exfoliace metagranitů. Horniny zvětrávají v podobě konvexně prohnutých slupek o mocnosti od 5 do 30 cm a max. rozměry 3×5 m. Exfoliace je podmíněna vrásovou stavbou metagranitů a pravděpodobným odlehčením (uvolněním tlaku) při odnosu zvětralin koncem třetihor. Od vrcholových skalních útvarů vybíhají další drobné balvanové proudy, které vytvářejí na údolních svazích Fryšávky balvanové poryvy vzniklé kongeliflukcí. Mrazovým zvětráváním podél puklin a sesuvy zde byly vytvořeny mohutné věžovité skalní bloky s výškou až 20 m, oddělené dvěma úzkými soutěskami. Metagranity se skládají z porfyroklastů živců (Kfs a Ab) a křemene, které se částečně nebo zcela rozpadají v důsledku deformace na drobnější zrna. Základní hmota obsahuje kromě obou živců a křemene také muskovit a biotit. Zrna jsou protažena ve směru lineace 320/15. Vzácně metagranity obsahují až 1 m velké autolity, které jsou jemnozrnné, někdy leukokratní a mají granitické složení.Původní granitoity byly během variských procesů deformovány a metamorfovány za středních teplot a tlaků (0,4–0,5 GPa a 550 °C). Deformační stavby v metagranitech zaznamenávají vývoj regionální pravostranné transpresní zóny orientované ve směru ZSZ–VJV, která je vyvinuta podél celého severovýchodního okraje moldanubika.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - kutnohorsko-svratecká oblast - svratecké krystalinikum
Stratigrafie: proterozoikum
Témata: petrologie, geomorfologie, geologie
Jevy: skalní hřbet, skalní věž, jeskyně pseudokrasová
Původ geologických jevů (geneze): metamorfní (regionální metamorfóza), zvětrávání mrazové
Hornina: metagranit
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP) v CHKO
Kód AOPK ČR: 689     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Morfologické tvary a periglaciální jevy. Vyhlášení ZCHÚ: ONV Žďár nad Sázavou, 10.7.1980. Díky pozůstatkům starého hradu má i historický význam.
Součást VCHÚ: CHKO Žďárské vrchy
Střety zájmů: vegetace
Popis střetů zájmů: Náletové dřeviny
Stav lokality: ucházející

Literatura

Buriánek, D. - Hanžl, P. - Melichar, R. - Zavřelová, A. (2006): Vznik a vývoj metagranitů svrateckého krystalinika. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v r.2005. 13. 11. s.84-88. ISSN 1212-6209. Buriánek, D., a kol. (v tisku): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 24-112 Jedlová. Česká geologická služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Hanžl Pavel, 23.11.93
Aktualizoval(a): Verner Kryštof 27.08.07, Rambousek Petr 25.09.12, Buriánek David 03.01.13

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 787 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-04-25]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/787.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Petr Rambousek, 2012
Petr Rambousek, 2012
Petr Rambousek, 2012
Petr Rambousek, 2012
Petr Rambousek, 2012
Petr Rambousek, 2012


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]