Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Stránská skála

Vyhledávání

Stránská skála

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Brno-město
Katastrální území: Slatina
Mapové listy: 2443, 24431
Geologická správní oblast: Neogén karpatské předhlubně
Lokalizace: Stránská skála v Brně, 200 m S. od k. 310, 1,5 km Z. od k. 300.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Opuštěný lůmek pod kótou.
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 784

Geologie

Geologická charakteristika: Lokalita Stránská skála (německy Lateiner Berg) představuje denudační relikt vápenců svrchní jury. Vrchol Stránské skály se nachází ve výšce 310 m n. m. Sz. svah je značně poznamenaný lomovou těžbou vápenců od konce 12. století až do r. 1925. Za 2. sv. války bylo vyraženo několik set metrů tunelů podzemní továrny Flugmotorenwerke Ostmark a objektů protivzdušné ochrany. Z 60. let 20. století pochází funkční protiatomový kryt.Vrstevní sled jury odkrytý v lomech má celkem asi 60 m. V minulosti se tradičně členil na spodní rohovcové vápence, krinoidové vápence a horní rohovcové vápence. Vápence s rohovci jsou značně mikrofaciálně proměnlivé. Převažují biomikrity, biomikrosparity a intrabiomikrity. Vápence jsou postiženy místy dolomitizací (zejména ve spodních několika metrech profilu). Rohovce místy tvoří šňůrovité laterálně nestálé horizonty hlíz. Asi 4 m mocné těleso krinoidového vápence (biosparitový grainstone) ve vyšší části profilu má šikmé zvrstvení a je velmi instruktivním příkladem předbřežního valu dokládajícím výrazné změlčení. Vápence s rohovci v podloží i nadloží představují dva oddělené cykly s trendem prohlubování depozičního prostředí. Jurské vápence na Stránské skále obsahují relativně diverzifikovanou mořskou faunu, avšak kvantitativně spíše sporadickou, vyjma všude přítomných kosterních elementů ostnokožců. Rozmanitost fauny je proto zřejmá spíše ve starých muzejních sběrech pořízených v době těžby. Jsou zastoupeny prakticky všechny významné skupiny jurské mořské fauny: foraminifery, spongie, koráli, serpulidní červi, mechovky, ramenonožci, mlži, plži, hlavonožci (amoniti, belemniti), ostnokožci (ježovky, lilijice, hvězdice, sumýši, hadice), desetinozí korýši. Mnohé skupiny však stále čekají na systematické zpracování nebo moderní revizi. Amonitová fauna doložila stáří vápenců v rozsahu střední až nižší svrchní oxford (Vašíček 1973). V době těžby bylo objeveno několik jeskyní, v jedné Woldřich nalezl pleistocenní faunu, ohniště a kamennou industrii. Zachovaly relikty 3 jeskyní, ve štolách je možné pozorovat mladší sedimenty vyplňující kapsy v jurských sedimentech. Bohaté nálezy fauny a flóry dokládají celkem 70 druhů savců, 68 druhů ptáků (převážně vodních), 64 druhů plžů, 19 rodů dřevin, 35 rodů bylin aj. Mezi nejdůležitější patří nálezy industrie ze zdejších rohovců a ohniště patřící druhu Homo sapiens heidelbergensis, kosterní zbytky šavlozubé kočkovité šelmy Homotherium moravicum, medvěda, zmije růžkaté, vlka, hyeny, mamuta, koně, velebobra atd.(600 000 let BP). V mladších vrstvách byly nalezeny pozůstatky paleolitických kultur bohuniciénu, aurignaciénu, epigravettiénu a několika holocenních kultur. V opuštěném údolí Svitavy mezi Novou horou a Stránskou skálou se dochovaly 2 úrovně fluviálních sedimentů (mladší a starší štěrkopískový pokryv), které představují složitá fluviální souvrství. Starší štěrkový pokryv je složen ze dvou petrograficky odlišných vrstev. Na povrchu staršího souvrství proběhl intenzivní pedogenetický pochod. Mladší štěrkopískový pokryv je složen ze tří souvrství navzájem oddělených fosilními půdami typu ferreto. Sedimenty staršího štěrkopískového pokryvu byly zřejmě na závěr ukládání mladšího štěrkopískového pokryvu rozrušeny jeho agradujícími uloženinami, které zčásti v údolí zaujaly jeho místo. Vlastní paleontologická lokalita na Stránské skále leží v těsné blízkosti štěrkopískového pokryvu (Zeman 1974). Z téměř třiceti lokalit kvartéru na Stránské skále je profil svahovým kuželem nejvýznamnější. Lokalita je známá od roku 1910, 12 m dlouhý profil kužele zachycuje dva glaciály v superpozici, oddělené dobře vyvinutým biharským interglaciálem (s nebývalým bohactvím osteologického a malakozoologického materiálu), přičemž glaciál spodní je nadále členěn na dva stadiály, vzájemně oddělené interstadiálem. Toto členění plně prokázal rozbor litologie a paleomalakozoologie (Kovanda 1994).
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - jura Českého masivu - jura v Moravském krasu a v okolí Brna, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér akumulačních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kenozoikum - kvartér
Témata: stratigrafie, paleontologie, sedimentologie, archeologie, botanika, geologie, geomorfologie, historie, kvartérní geologie, ložisková geologie, mineralogie, petrologie, strukturní geologie (tektonika), zoologie
Jevy: konkrece, kras, jeskyně krasová, krasová kapsa, sluňák, vrstva, zkameněliny - fauna, zkameněliny - flora
Původ geologických jevů (geneze): antropogenní (činnost lidská), organogenní (činnost organizmů), sedimentární
Hornina: vápenec, štěrkopísek, rohovec
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní památka (NPP)
Kód AOPK ČR: 700     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Od roku 1910 známá kvartérní lokalita s profilem ve svahovém kuželu. 12 m dlouhý profil zachycuje 2 glaciály v superposici, oddělené biharským interglaciálem. Významná paleontologická lokalita. Vyhlášení ZCHÚ: MěNV Brno, 23. 3. 1978.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Eliáš, M. (1981): Facies and Paleogeography of the Jurassic of the Bohemian Massif. - Sbor. geol. věd, geol., 35, 75-114. Praha. Kovanda, J. (1994): Revizní výzkum fosilních měkkýšů svrchní části profilu svahového kužele na Stránské skále u Brna. Kovanda, J. (1994): Paleomalakoanalýza spodních poloh profilu svahového kužele na Stránské skále u Brna. Vašíček, Z. (1973): Předběžná zpráva o makropaleontologickém výzkumu za rok 1973. – MS, Geologický archiv MND Hodonín, 1–24. Zeman, A. (1974): Quaternary of the surroundings of Stránská skála. - Antropozoikum, 10, 41-72. Praha. Koutek, J. (1926): Příspěvek k poznání rohovcových vápenců jurských na Stránské skále u Brna. - Věst. Stát. Geol. Ústavu, 2, 172-182. Praha.; Tomanová Petrová P. et al. (2013): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 24-431 Šlapanice . Česká geologická služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Uhlířová Ivana, 29.11.93
Aktualizoval(a): Otava Jiří 03.11.08, Tomanová Petrová Pavla 08.01.14

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 784 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2021-04-11]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/784.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Výplň kapsy zřejmě miocenními sedimenty v jurských vápencích, štola pod Stránskou skálou., Pavla Tomanová Petrová, 2013
Snímek příslušný k lokalitě Stránská skála, Petr Čoupek, 2006


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]