Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Bačov I.

Vyhledávání

Bačov I.

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Blansko
Katastrální území: Bačov
Mapové listy: 2414, 24142
Oblast: Permokarbon a terciér boskovické brázdy a orlické pánve
Lokalizace: Třetí bývalý lom, S od silnice Vísky-Sudice, v zalesněné z. stráni Bačovského kopce, 500 z. od Bačova.
Přístup k lokalitě: - terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Tři opuštěné lomy "Na skalkách", z nich je nejzajímavější nejsevernější (třetí) lom s fosiliferní vrstvou permských obratlovců.
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 763

Geologie

Geologická charakteristika: V padesátých letech prováděli výzkum bačovského kopce Havlena a Špinar (1955). Po prokopání zasucených míst vznikl ve zdejší oblasti nejůplnější geologický profil, jehož podstatnou součástí je i lokalita Bačovský lom. Profil má celkem 77 vrstev o mocnosti 68,75 m, jednotlivé vrstvy spojují Havlena a Špinar (1955) do následujících oddílů: a) spodní bačovské vrstvy šedé - IIB1, místy s hojnou florou (12 vrstev), b) střední bačovské vrstvy červené - IIB2 (7 vrstev), tvoří bázi třetího bačovského lomu, c) střední bačovské vrstvy šedé - IIB3 s vůdčím fosiliferním bituminózním karbonátem a místy hojnou flórou i faunou (29 vrstev), d) svrchní bačovské vrstvy červené - IIB4 (15 vrstev), e) svrchní bačovské vrstvy šedé - IIB5, místy shojnou flórou (12 vrstev), f) báze třetího červeného pásma - IIIA (2 vrstvy). Havlena a Špinar (1956) uvádí z lokality následující flóru Annularia stellata, Asterrotheca permica, Autunia conferta, A. naumannii, Odontopteris subcrenulata, Pecopteris sp., Sphenophallum sp., Taneiopteris multinervis, Taneiopteris sp., Walchia piniformis, Walchia sp. Augusta (1926) uvádí navíc, Ernestiodendron filiciformis, Gomphostrobus bifidus a Taeniopteris jejunata. Fauna je podle Špinara (1952) a dalších autorů zastoupena vzácnými nálezy hmyzu: Phyloblatta sp., dosud nepublikovanými a nerevidovanými nálezy paleoniscidních ryb (poměrně hojné) a obojživelníky Discosauriscus potamites, D. pulcherrimus, Letoverpeton austriacum a Letoverpeton moravicum. Podle Klembary a Meszároše (1992) je však podle studia lépe zachovaných jedinců z diskosauriscidních obojživelníků zastoupen pouze druh Discosauriscus austriacus. Jemnozrnné pískovce, prachovce a jílovce, načervenalého až nazelenalé zbarvení, ve svrchní části s laminovanými bitumenními břidlicemi se ukládaly v jezerním prostředí.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - svrchní karbon a perm - mladší paleozoikum příkopů (brázd) - boskovický příkop (brázda)
Stratigrafie: spodní perm
Témata: paleontologie, stratigrafie, sedimentologie
Jevy: zkameněliny - fauna, zkameněliny - flora, skála, vrstva
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: bitumen, pískovec, prachovec (siltovec)
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Kód AOPK ČR: 1010     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Jedno z nejlépe známých a přístupných nalezišť permské obratlovčí fauny na Moravě. Jde o typovou lokalitu obojživelníka Discosauriscus potamites (Steen, 1938), tz. že byl tento druh z této lokality poprvé vědecky popsán. Zároveň se jedná o jeden z nejlépe dokumentovaných geologických profilů střední části Boskovické brázdy. Významná exkurzní lokalita navštívena při několika mezinárodních sympóziích. Vyhlášení ZCHÚ: ONV Blansko, 11. 9. 1986.
Střety zájmů: sběratelství
Popis střetů zájmů: Lokalita je nedostatečně označena. Je zde pouze jediná cedule bez názvu a kategorie chráněného území a bez jakékoliv informace. Na lokalitě je nadměrně sbíráno privátními sběrateli, zejména z komerčních důvodů. Těmto nebezpečným aktivitám je nutno čelit přísnějším režimem ochrany. Vůdčí horizont středních šedých bačovských vrstev (fosiliferní horizont s faunou diskosauridních obojživelníků) nacházející se v blízkosti třetího bačovského lomu je prakticky odtěžen privátními sběrateli. Nové četné sondy jsou amaterskými sběrateli protahovány směrem ke druhému bačovskému lomu.
Stav lokality: ucházející
Popis stavu lokality: Těžba amaterskými sběrateli je od třetího bačovského kopce protahována směrem ke druhému bačovskému lomu. 7.11.2011;

Literatura

Augusta, J. (1926): Příspěvek k poznání povahy střední části Boskovické brázdy. - Sbor. St. geol. Úst. čs. republiky, 6, 143-220. Praha. Augusta, J. (1936): Die Stegocephalen aus dem unteren perm der Boskovicer Furche in Mahren. - Práce geol.-paleont. Úst. Karl. Univ. Praze, 1-64. Praha. Augusta, J. (1948): Dnešní stav našich znalostí o stegocephalech z moravského spodního permu. - Přírodověd. Sbor. ostrav. kraje, 9, 81-101. - Opava. Daňková, S. (1950): Flora ze spodního permu u Bačova (Morava). - Sbor. St. geol. Úst. čs. republiky, Odd. paleont., 17, 181-192. Praha. Havlena, V. - Špinar, Z. V. (1956): Biostratigrafický výzkum permu střední části Boskovické brázdy. - Věst. Ústř. Úst. geol., 27, 123-125. Praha. Havlena, V. - Špinar, Z. V. (1956): Stratigrafie permských uloženin v území mezi Bačovem a Svitávkou na Moravě. - Sbor. Ústř. Úst. geol., Odd. Paleont., 27, 7-47. Praha. Klembera, J. - Meszároš, Š. (1992): New finds of Discosauriscus austiacus (Makowski, 1876) from the Lower Permian of Boskovice Furrow (Czecho-Slovakia). - Geol. Carpatica, 43, 5, 305-312. Bratislava. Roček, Z. (1988): List of fossil amphibians of Czechoslovakia. - Acta Zool. Cracov., 31, 19, 513-540. Krakow. Špinar, Z. V. (1950): Krytolebec Melanerpeton longicaudatum Augusta, 1936. - Roz. II. Tř. čes. Akad. Věd, 59, 29, 1-26. Praha. Špinar, Z. V. (1951): Stratigraficko - paleontologické výzkumy v okolí Bačova a Trávníka. - Věst. Ústř. Úst. geol., 26, 1-3, 134-136. Praha. Špinar, Z. V. (1951): Několik nových poznatků o rodu Phaiherpeton Roemer, 1947. - Sbor. Ústř. Úst. geol., 18, 481-500. Praha. Špinar, Z. V. (1952): Revise některých moravských Discosauriscidů (Labyrinthodontia). - Rozpr. Ústř. Úst. geol., 15, 1-159. Praha. Zajíc, J. - Štranberg, S. (1986): Summary of the Permocarboniferous freshwater fauna of the limnic Basins of Bohemia and Moravia. - Acta Mus. reginaehradec., Ser. A, 20 (1985), 61-82. Hradec Králové. Ivanov, M. (2003): Přehled historie paleontologického bádání v permokarbonu boskovické brázdy na Moravě. - Acta Mus. Moraviae, Sci. geol. LXXXVIII, 3-112. Šimůnek, Z. – Martínek, K. (2009): A study of Late Carboniferous and Early Permian plant assemblages from the Boskovice Basin, Czech Republic.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Zajíc Jaroslav, 22.11.94
Aktualizoval(a): Plíšek Antonín 04.02.03, Gilíková Helena 07.11.11

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 763 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-04-25]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/763.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Helena Gilíková, 2007
Helena Gilíková, 2007


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]