Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Brno-venkov
Katastrální území: Zbýšov u Oslavan
Mapové listy: 2434, 24341
Geologická správní oblast: Permokarbon a terciér boskovické brázdy a orlické pánve
Lokalizace: Nesouvislé skalní defilé, 1 km Z. od Neslovic, 1 km JV. od k. 355 a 850 m SZ. od k. 371.
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Několik desítek m dlouhé, nesouvislé, skalní defilé v zářezu Neslovického potoka. Lokalita je hůře přístupná po neudržované lesní cestě od Padochova.
ID : 762

Geologie

Geologická charakteristika: Lokalita je součástí poměrně dlouhého nesouvislého defilé v zářezu Neslovického potoka, cca 1 km z. od Neslovic. Samotná "Rybičková skála", která se nachází na levém břehu potoka, je přibližně 40 m dlouhá a místy až 13 m vysoká. Nachází se zde zelenošedé nepravidelně střídající se jílovce, prachovce a jemnozrnné pískovce padochovského souvrství. Uvnitř těchto sedimentů se útržkovitě vyskytují polohy šedonačernalých bitumenních prachovitých jílovců, též ozn. jako říčanský pelokarbonátový obzor. V těchto bitumenních jílovcích byly již v 80. létech 19. století nalezeny hojné zbytky ryb (Rzehak 1881), které daly jméno této lokalitě pod kopcem „Konvízem“ (Ivanov 2003). Rzehak (1881) z této lokality uvádí druhy Palaeoniscus moravicus, P. moravicus katolitzkyanus a P. promptus, o kterých se Zajíc – Štamberg (2004) domnívají, že se na této lokalitě nenalézají. V rámci nových paleontologicko-stratigrafických výzkumů v roce 2002 bylo na lokalitě Rybičková skála získáno asi 200 ks paprskoploutvých ryb čeledi Aeduellidae, šupiny a ploutevní trny akantodů (Acanthodes gracilis) a hmyzí křídlo řazené k rodu Blattinopsis cf. martynovae (Ivanov 2003, Zajíc – Štamberg 2004). Taktéž proběhla revize floristického společenstva. Většinou byla nalezena rostlinná řezanka a úlomky dřev ze 2 horizontů vzdálených vertikálně asi 10 m (Šimůnek a Martínek 2009). Ve spodní poloze se zbytky ryb byly zjištěny vzácné kapradiny [Sphenopteris mathetii Zeiller, Pecopteris cf. arborescens (Schlotheim), P. cyathea (Schlotheim), P. polypodioides (Presl in Sternberg) Němejc, Remia pinnatifida (Gutbier) Knight] a pteridospermy [Odontopteris subcrenulata Rost, Neurocallipteris gallica (Zeiller) Cleal et Shute]. Kordaitové listy jsou hojné a jehličnany rozrůzněné, ale ne časté: Culmitzschia cf. angustifolia (Florin) Clement-Westerhof, C. parvifolia (Florin) Clement-Westerhof, C. speciosa (Florin) Clement-Westerhof, Otovicia hypnoides (Brongniart) Kerp et al., Walchia goeppertiana (Florin) Clement-Westerh, W. piniformis Schlotheim ex Sternberg, a mnoho semen. Svrchní fosiliferní vrstva obsahuje flóru s dominancí pteridosperm a konifer. Přesličkovité rostliny a kapradiny jsou velmi vzácné: Metacalamostachys dumasii (Zeiller) Barthel, Pecopteris cf. arborescens (Schlotheim), P. polymorpha Brongniart, P. polypodioides (Presl in Sternberg) Němejc. Pteridospermy jsou diverzifikované: Odontopteris lingulata (Goeppert) Schimper, Neurodontopteris auriculata (Brongniart) Potonié, Neurocallipteris gallica (Zeiller) Cleal et Shute, N. cf. neuropteroides (Goeppert) Cleal, Shute et Zodrow a N. planchardii (Zeiller) Cleal, Shute et Zodrow, „kalipteridy“: Autunia conferta (Sternberg) Kerp, Lodevia cf. nicklesii (Zeiller) Haubold et Kerp a Rhachiphyllum cf. subauriculata (Weiss) Kerp. Jehličnany jsou hojné: Culmitzschia cf. frondosa (Renault) Clement-Westerhof, C. parvifolia (Florin) Clement-Westerhof, C. laxifolia (Florin) Clement-Westerhof, Ernestiodendron filiciforme (Schlotheim) Florin, Walchia goeppertiana (Florin) Clement-Westerhof a W. piniformis Schlotheim ex Sternberg. Dále bylo nalezeno mnoho semen a disky Peltaspermum sp. Sedimenty se ukládaly v deltovém prostředí, resp. v progradující vějířové deltě - fan delta (Šimůnek – Martínek 2009). Lokalita Rybičkova skála byla známa již D. Šťúrovi kolem roku 1860 a má tedy i historický význam.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - svrchní karbon a perm - mladší paleozoikum příkopů (brázd) - boskovický příkop (brázda)
Stratigrafie: paleozoikum - perm
Témata: paleontologie, geologie, stratigrafie
Jevy: skalní defilé
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: jílovec (lupek), prachovec (siltovec), pískovec
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Kód AOPK ČR: 205     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Jedno z nejdéle známých permských paleontologických nalezišť celé Boskovické brázdy. Rybí faunu odtud popsal již Rzehak (1881). Neslovický potok také místy tvoří úzké kaňoovité údolí. Vyhlášení ZCHÚ: ONV Brno-venkov, 11. 12. 1980.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: bez
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Lokalita je vyčištěna bez skládky. Přístup k ní je podél toku řeky dobrý. 05.05.2008;

Literatura

Augusta, J. (1926): Příspěvek k poznání povahy střední části Boskovické brázdy. - Sbor. St. geol. Úst. čs. republiky, 6, 143-220. Praha. Augusta, J. (1931): O fosilních rybách z permu boskovické brázdy. - Od Horácka k Podyjí, 8, 1-7. Znojmo. Augusta, J. (1951): Nové sběry v Rybičkové skále u Oslavan na Moravě. - Příroda, 44. Brno. Augusta, J. (1951): Spodnopermská květena karbonské pánve rosicko - oslavanské a jejího širšího okolí. - Sbor. Ústř. Úst. geol., 18, 397-421. Praha. Havlena, V. (1960): Nové poznatky z geologie Boskovické brázdy. - Geol. Průz., 3, 61-71. Praha. Jaroš, J. (1961): Geologický vývoj J. části Boskovické brázdy (oblast Moravský Krumlov - Veverská Bitýška) v permokarbonu. - Práce brn. Zákl. čs. Akad. Věd, 33, 12, 425, 545-569. Brno. Rzehak, A. (1881): Fauna des mahrischen Rothliegenden. - Verh. Naturforsch. Ver. Brünn, 78-79. Brno. Švestka, F. (1943): Příspěvek k dnešní bilanci nálezů rostlinných fosílií z uhelné pánve Rosicko-Oslavanské a památné Rybičkové skály pod spodnopermským Knovízem u Padochova. - Příroda, 35. Brno. Švestka, F. (1944): Druhý příspěvek k fytopaleontologickému průzkumu spodního permu a permokarbonu u Oslavan, Padochova a Zbýšova. - Příroda, 36. Brno. Ivanov, M. (2003): Přehled historie paleontologického bádání v permokarbonu boskovické brázdy na Moravě. - Acta Mus. Moraviae, Sci. geol. LXXXVIII, 3-112. Šimůnek, Z. – Martínek, K. (2009): A study of Late Carboniferous and Early Permian plant assemblages from the Boskovice Basin, Czech Republic. Zajíc, J. - Štamberg, S. (2004): Některé důležité horizonty boskovické brázdy ve světle nových zoopaleontologických výzkumů. - Acta Musei Reginaehradensis, A., 30, 5-14.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Zajíc Jaroslav, 22.11.94
Aktualizoval(a): Gilíková Helena 05.05.08, Gilíková Helena 26.10.11

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 762 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-25]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/762.

Lokalizace v mapě: