Rudice - Seč
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Jihomoravský kraj
Okres(y):
Blansko
Obec:
Rudice
Katastrální území:
Rudice u Blanska
Mapové listy:
24-41 Vyškov, 24-411 Jedovnice
Lokalizace:
Pískovna Seč na jz. okraji Rudice, u silnice směrem z Rudic do Olomučan. Rozměry lomu jsou 200 × 400 × 50 m.
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Patrový jámový lom, v současné době netěžený. Rudické vrstvy cenomanu považované za výplň depresí a nerovností předcenomanského povrchu devonských vápenců macošského souvrství.
Technický objekt:
lom, pískovna
ID:
759
Geologie
Geologická charakteristika:
Mezi obcemi Rudice a Olomučany se pod jurskými karbonáty a spodnokřídovými sedimenty, tzv.rudickými vrstvami, nachází silně členitý reliéf, představovaný až 100 m hlubokými nálevkovitými a vanovitými depresemi, považovanými za nejstarší projevy krasovění v oblasti Moravského krasu a ve východní části Českého masívu. Podle nejnovějších výzkumů vznikly ve dvou fázích tropického zvětrávání ve spodní křídě a v paleogénu rozpouštěním vápenců pod propustnými pokryvnými útvary. V současné době jsou tyto deprese vyplněny rudickými vrstvami představujícími přeplavené zbytky a produkty kaolinicko - lateritického zvětrávání. Při rozrušování bazální plochy splavovaly roztoky prosakující zvětralinovým pláštěm do tvořících se prohlubní sloučeniny železa, které se srážely na styku s karbonátovým podložím. Ve spodní části rudických vrstev tak nacházíme limonitové konkrece s příměsí hematitu, jejich těžba je uváděna již z halštatského a staroslovanského období a následně podmínila vznik železářské výroby na Blanensku. Směrem do nadloží je vyvinuto asi 70 m mocné souvrství tvořené mnohonásobně se opakujícími vrstvami kaolinických křemenných písků, červenavě zbarvených železitých pískovců a pestrých kaolinických jílů. Tyto vrstvy obsahují četné pazourky, rohovcové konkrece a křemité geody, na povrchu jsou rozšířeny čočkovité vrstvy křemenných oblázkových štěrků. Nejsvrchnější část souvrství je tvořena sprašovými hlínami proměnlivé mocnosti. Při východním okraji lomu se vyskytují izolované zbřidličnatělé devonské vápence se spiriferovou faunou. Z rudických vrstev pocházejí i další četné paleontologické nálezy především amonitů, ježovek, mlžů a hub. Na horní výchozové hraně jihovýchodního cípu pískovny můžeme sledovat intenzivní kliváž v subvertikálních silně zbřidličnatělých tmavých vápencích macošského souvrství.
Regionální členění:
Český masiv > křída Českého masivu > další výskyty křídy;
Český masiv > jura Českého masivu > jura v okolí Brna a na jv. svazích Českého masívu
Stratigrafie:
spodní křída
Témata:
stratigrafie, sedimentologie, ložisková geologie, mineralogie, těžební činnost a její následky
Jevy:
krasová kapsa, zrudnění, inkrustace, zvrstvení, zkameněliny - fauna, kamenné varhany (sloupcovitá odlučnost)
Původ geologických jevů (geneze):
zvětrávání, sedimentární , antropogenní (činnost lidská), chemogenní
Hornina:
jíl, písek, rohovec, vápenec, štěrk
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Přírodní památka (PP) v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Moravský kras
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území):
. Kód AOPK ČR: 6235. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
V současnosti jediný odkryv sedimentologicky unikátních spodnokřídových sedimentů uložených v hlubokých krasových depresích (geologické varhany), označovaných jako rudické vrstvy. Lokalita je významná též z mineralogického a petrografického hlediska (nálezy křemenných geod, resp. geod tvořených modifikacemi SiO2, přítomnost limonitových konkrecí s příměsí hematitu, hojné výskyty jurských rohovců). Profil má bezprostřední význam pro objasnění některých otázek souvisejících s geologickým vývojem území Moravského krasu a je mimořádně vhodný pro exkursní účely.
Střety zájmů:
jiné lidské aktivity, sběratelství
Popis střetů zájmů:
Na území je povolen pohyb po značené stezce, koupání a pouze povrchový sběr nerostů a zkamenělin. Není dovoleno táboření a hrabání ve svahu.
Literatura a další zdroje
- Dvořák, J. (1953): Ke genezi rudických vrstev. - Čs. Kras, 6, 8-10, 218-219. Brno. Burkhardt R. (1964): Příspěvek k poznání krasových zjevů Rudické plošiny. - Kras v Československu, 1, 17-22. Brno. Burkhardt R. (1974): Rudická plošina v Moravském krasu - část I.: Příspěvek k teorii fosilního krasu a geologického vývoje. - Čas. Mor. muz., Vědy přír., 59, 37-58. Brno. Bosák, P. (1979): Spodnokřídový fosilní kras rudické plošiny v Moravském krasu. - Čs. Kras, 31, 56-67. Praha.
- Otava, J. et al (in prep 2013): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1:25000 list Jedovnice 24-411
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jindřich Štelcl, 30.11.1993
Aktualizoval(a):
Otava Jiří, 05.11.2011, Kukal Zdeněk, 12.12.2017
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 759 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-21]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/759.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
výjimečný
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
mezinárodní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
