Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Křtiny - "Mramorový lom"

Vyhledávání

Křtiny - "Mramorový lom"

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Blansko
Katastrální území: Křtiny
Mapové listy: 2441, 24411
Geologická správní oblast: Drahanský a mírovský kulm, moravský a mladečský kras
Lokalizace: Starý opuštěný lom na jz. okraji Křtin v Křtinském údolí při silnici na Babice nad Svitavou.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Opuštěný, lesem zarostlý, stěnový lom. Stratotyp křtinských vápenců.
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 750

Geologie

Geologická charakteristika: Lomem je odkryt téměř celý sled šedých a pestře zbarvených hlíznatých křtinských vápenců náležejících k líšeňskému souvrství, stáří famenu a spodního tournai. Pomocí konodontů byla přesně stanovena hranice devon / karbon. V nadloží křtinských vápenců po krátkodobém hiátu sedimentovaly vápencové brekcie a tmavé silně drcené ostrovské břidlice, jejichž mocnost nepřesahuje několik metrů, stářím odpovídají svrchnímu tournai. V jejich nadloží vystupují červené jílové břidlice březinského souvrství, stáří spodního a částečně i středního visé (Dvořák 1993).Jedná se o stratotypovou lokalitu křtinských vápenců, jejichž sled je přímo v lomu odkryt v mocnosti cca 35 m. Nejstarší polohy vystupují při silnici v těsném jz. sousedství lomu a náleží famenské konodontové zóně Palmatolepis marginifera (Hladil et al. 1999; Bábek et al. 2007), zatímco v samotném lomu začíná sled v zóně Palmatolepis rugosa trachytera (Zikmundová, 1963). V této zóně a v zóně nadložní (Palmatolepis postera) byly objeveny vzácné, několik cm mocné bioklastické polohy s trilobity (Chlupáč 1961, 2000). V lomu však převládají mikritové a biomikritové hlíznaté vápence, především typu wackestone s ostrakody, radiolariemi a jehlicemi mořských hub (Kumpan et al. 2013b). Přítomny jsou také polohy s hojnými litoklasty (Hladil et al. 1999) či pseudobrekciovitou stavbou vzniklou výrazným tlakovým rozpuštěním. Vápence zóny Palmatolepis rugosa trachytera a spodní části zóny Palmatolepis postera jsou šedavé, uvnitř zóny Palmatolepis postera nastupuje pestré, červenavé zbarvení, které je vystřídáno opět šedými až tmavě šedými vápenci v zóně svrchní Palmatolepis gracilis expansa (Kumpan et al. 2012). Na bázi tournai (zóny Siphonodella sulcata a Si. bransoni) jsou vápence opět pestré, konkrétně růžové a okrové a postupně přechází v zónách Si. duplicata, Si. hassi, Si. sandbergi a Si. quadruplicata do šedavých odstínů (Zikmundová 1963, Chlupáč et al. 1986; Kumpan et al. 2012). Z mikropaleontologického hlediska jsou vápence významné bohatými konodontovými společenstvy (Zikmundová 1963; Chlupáč et al. 1986; Kalvoda et al. 2013). Dále jsou početní ostrakodi a méně hojné rybí zbytky (Kumpan 2013) a ostnokožci, jako jsou lilijice, sumýši a hadice (Kumpan 2013b). V nadloží křtinských vápenců spočívají vápencové brekcie s fosfority o pravé mocnosti cca 2 m. Obsahují přeplavenou faunu frasnských stromatopor a famenských a tournaiských konodontů. Odkryv je zakončen břidlicemi a prachovci březinského souvrství, ve kterých nebyla dokumentována doposud žádná fauna. Na základě nálezů fauny v okolí Březiny lze interpretovat jejich raně až středně viséské stáří. (Otava et al.2013)
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum, Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum - Moravský kras
Stratigrafie: paleozoikum - devon - svrchní devon, paleozoikum - devon - svrchní devon - famen
Témata: stratigrafie, paleontologie, sedimentologie
Jevy: charakteristická hornina, stratotyp
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , tektonická
Hornina: vápenec
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Eponymický stratotyp křtinských vápenců.
Střety zájmů: těžba povrchová
Popis střetů zájmů: existoval vážný záměr lom znovu otevřít.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Musil, R. et al. (1993): Moravský kras, labyrinty poznání. - Adamov.; Otava, J. et al (in prep 2013): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1:25000 list Jedovnice 24-411.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Dvořák Jaroslav, 22.11.93
Aktualizoval(a): Otava Jiří 04.11.11, Gürtlerová Pavla 20.09.13, Kukal Zdeněk 12.12.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 750 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-20]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/750.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Šedá facie hlíznatých lavicovitých mikritů ve střední části lomu., Jiří Otava, 2013


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]