Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Lom na Bradinách

Vyhledávání

Lom na Bradinách

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Blansko
Katastrální území: Šošůvka
Mapové listy: 2423, 24233
Geologická správní oblast: Moravskoslezský devon; drahanský, mírovský a jesenický kulm včetně kry Maleníku
Lokalizace: Bradiny, 500 m vsv. od křižovatky j. Sloupu u hotelu Broušek
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Velký opuštěný vápencový lom s vápenkou. Těženou horninou v lomu byl světlešedý lavicovitý až masivní vilémovický vápenec macošského souvrství
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 744

Geologie

Geologická charakteristika: V opuštěném lomu vápenky jsou odkryty světlešedé masivní vilémovické vápence macošského souvrství, stáří spodního frasnu (svrchní devon). Vápence obsahují rekrystalizovanou faunu korálových a stromatoporoideových kolonií a stromatolity. Hojné jsou stromatakty vyplněné tmavým kalcitem. Vápence tvoří jádro pravého útesu (biohermy). Uprostřed lomu je odkryta až 1 m široká trhlina vyplněná tmavě šedými biodetritovým hádskoříčským vápencem líšeňského souvrství, stáří svrchní tournai (spodní karbon). Nejdůležitější částí lokality je asi 130 m široká a až 15 m vysoká s. lomová stěna. Přibližně uprostřed plochy lomu je vstup do 50 m hluboké Šošůvecké propasti. V hloubce 130 m probíhá pod lomem Šošůvecký koridor amatérské jeskyně, který pokračuje dalších 450 m k SSV, tedy hluboko pod povrchové výchozy brodeckých drob protivanovského souvrství. Lom Na Bradinách odkrývá paleokrasové fenomény - ve vilémovických vápencích frasnu se nacházejí paleokrasově vzniklé a tektonicky modifikované čočky biodetritických vápenců s tournaiskými konodonty a s klasty fosforitů, dále droby a břidlice kulmu. Mladší, patrně křídové paleokrasové výplně se nacházejí ve vyšší části stěny, stejně jako terra rossa ze skupiny terrae calcis. Asociace konodontů obsahovala (Dvořák – Friáková 1981) redeponované famenské a tournaiské druhy (Polygnathus communis communis Branson et Mehl, Ancyrodella sp.) a Gnathodus taxonus je na mnoha místech řazen do stejnojmenné zóny spodního visé (e.g. Belka 1985). Výše ve stěně vystupují tektonizované bloky břidlic a drob, velmi pravděpodobně jde o siliciklastika redeponovaná z drahanského kulmu. Z celkové geologické situace tedy vyplývá, že karbonátová klastika i siliciklastika byla redeponována do devonských vápenců během vyšší části visé. Severní stěna lomu má další zajímavosti, z nichž zaujmou světle okrové a šedé, místy tmavě tečkované a kropenaté pískovce tvořící výplň depresí v nejvyšší části stěny (foto 9-25). Dosud není zcela uzavřeno zařazení těchto sedimentů, ale jako nejpravděpodobnější se jeví souvislost s křídovým, cenomanským krasověním, neboť rýha plynovodu vzdálená od lomu jen desítky metrů prošla sedimenty rudického typu. Jeden ze vzorků rozpadavého pískovce má poměrně bohatou průsvitnou těžkou frakci, v níž dominují idiomorfní zirkony (64%) a apatity (17%), což naznačuje velmi pravděpodobně významný podíl kyselých vulkanitů ve zdroji, pokud nejde přímo o tufit. V samotných devonských vápencích jsou hojné neptunické žíly s výrazně zonární výplní, což nepochybně souvisí s rozpukáním devonských vápenců během visénské paleokrasové fáze. V z. části lomové stěny je vyvinuta výrazná až 50 cm mocná hydrotermální kalcitová žíla generelně upadající k V. Nad žílou při povrchu vystupují relikty terra rossy, tedy dokladu teplejšího, humidnějšího subtropického klimatu během tvorby této půdy. Asi 30 m od lomové stěny je v počvě lomu ústí (kryto poklopem) 50 m hluboké Šošůvské propasti a v hloubce cca 130 m probíhá pod lomem Šošůvecký koridor. Tato chodba objevená speleopotápěči (Mokrý 2009) a její průběh pokračující v hloubce 130 m pod lomem Na Bradinách ještě dalších cca 500 m k SSV zcela popřel Dvořákovu strukturní vizi (Dvořák 1993) o s. ukončení Moravského krasu na synsedimentární dislokaci V–Z kreslené 70 m s. od stěny lomu. Podél této poklesové dislokace měla být s. drahanská kra zakleslá až o 1 500 m.(Otava et al. 2015).
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum - Moravský kras
Stratigrafie: paleozoikum - karbon - spodní karbon - kulm - tournai, mezozoikum - křída - svrchní křída - cenoman
Témata: stratigrafie, sedimentologie, paleontologie, litologie, mineralogie, strukturní geologie (tektonika), těžební činnost a její následky
Jevy: krasová kapsa, žíla (hydrotermální), propast, fosilní půdy, deformační stavby, diskordance, kras, škrapy, zkameněliny - fauna
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , antropogenní (činnost lidská), chemogenní, hydrotermální mineralizace, zvětrávání
Hornina: břidlice jílovitá, vápenec, droba, prachovec (siltovec), písek
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně v CHKO
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Lokalita leží na území CHKO Moravský kras. Trhlina v masívních útesových vápencích, vyplněná tmavými biodetritickými vápenci stáří svrchní tournai a drobami stáří visé. Unikátní paleokrasové fenomény, propast, kalcitová žíla, terra rossa..
Součást VCHÚ: CHKO Moravský kras
Střety zájmů: bez střetů, právo vlastnické
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Navrženo k ochraně. Stav lomu stabilizovaný, Šošůvská propast zavřena; Lom je v soukromém vlastnictví, jinak bez problémů 05.11.2011;

Literatura

Musil, R. et al. (1993): Moravský kras, labyrint poznání. - Adamov.; Otava, J. – Morávek, R. (2013): Excursion Guide B3CZ, A3CZ The Most Interesting Karstological Phenomena of Moravia. 16th International Congress of Speleology, July 21-28. Brno. Excursion Guide B3CZ, A3CZ. 32 s. – Czech Speleological Society, Praha, Czech Republic. Praha. ISBN 970-80-905493-3-3.;Otava, J. – Baldík, V. – Slezák, L. (2015): Geologie okolí Sloupu v Moravském krasu po objevech speleopotápěčů. In Weiner T., Poukarová H., Kumpan T: Moravskoslezské paleozoikum 2015, XVIII. ročník, 5.únor 2015, Sborník abstraktů, s. 19-21. – MU, Přírodovědecká fakulta, Ústav geologických věd. Brno.;Dvořák, J. – Friáková, O. (1981): Paleogeografie famenu a tournai v severní části Moravského krasu (na základě konodontových faun). – Čas. Mineral. Geol., 26, 3, 301–306. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Dvořák Jaroslav, 22.11.93
Aktualizoval(a): Otava Jiří 05.11.11, Otava Jiří 14.04.16, Kukal Zdeněk 12.12.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 744 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2021-01-19]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/744.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Výplň neptunické žíly ve vilémovických vápencích lomu Na Bradinách., Jiří Otava, 2016


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]