Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Ostrov u Macochy - U zrcadla

Vyhledávání

Ostrov u Macochy - U zrcadla

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Blansko
Katastrální území: Ostrov u Macochy
Mapové listy: 2423, 24233
Geologická správní oblast: Drahanský a mírovský kulm, moravský a mladečský kras
Lokalizace: Zářez silnice na severním okraji Ostrova u Macochy - skalní defilé " U zrcadla".
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Skalní defilé nad silnicí odkrývá hlíznaté překocené vápence v nadloží březinských břidlic.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 737

Geologie

Geologická charakteristika: V přirozených odkryvech nad zářezem silnice jsou odkryty světle šedé vilémovické vápence náležející macošskému souvrství, stáří frasnu (svrchní devon). Do stratigrafického nadloží přecházejí do mikritových pestře zbarvených křtinských vápenců s jílovitou příměsí, kterých do nadloží pozvolna přibývá. Křtinské vápence náleží líšeňskému souvrství famenského stáří (svrchní devon). Křtinské vápence pozvolna přecházejí do nadložních šedozelených slabě silicifikovaných ostrovských břidlic (eponymická lokalita, stratotyp). V zářezu silnice je dále odkryta několik set m velká překocená antiklinála, porušená osní kliváží. Z poměru vrstevnatosti a kliváže je možné odvodit překocení vrstev. Vápencové hlízy křtinských vápenců jsou reorientovány podél klivážových ploch (Dvořák in Musil et al. 1993). Celý vrstevní sled je tedy překocen. V zářezu silnice vedoucí do Holštejna na sv. okraji Ostrova v přirozených skalních výchozech vystupuje překocené rameno megavrásy. Synklinála řádu X00 m je tvořena svrchnofrasnskými vilémovickými vápenci macošského souvrství a famenskými hlíznatými křtinskými vápenci. Karbonátová sekvence je přesmyknuta přes visénské březinské břidlice (dříve zvané ostrovské břidlice) a přes siliciklastika rozstáňského souvrství drahanského kulmu (obr. 9-10). Nejstarší horniny vystupují na horní hraně strmého svahu (Panská skála). Jsou to masivní světlešedé vilémovické vápence macošského souvrství, stáří svrchního devonu, stupeň frasn. Dolů po svahu (do nadloží) šedé mikrity plynule přecházejí do růžových a šedých hlíznatých křtinských vápenců líšeňského souvrství (foto 9-31). Jejich konodontová fauna potvrdilo famenské stáří. Litologická změna odráží přechod ze sedimentace na karbonátové platformě (macošské souvrství) do hemipelagické sedimentaci na karbonátovém svahu až do pelagické sedimentace (líšeňské souvrství). Celková odkrytá mocnost křtinských vápenců nepřesahuje prvé desítky m. Při patě skalní stěny vystupují olivově zelené, střípkovitě rozpadavé jílové břidlice březinského souvrství, dříve známé jako ostrovské břidlice (Dvořák 1997). Dnes je známo z analogie a faunistických nálezů jižněji v okolí Březiny i z radiometrického datování tufové polohy (Otava et al. 2016), že březinské souvrství ve střední a s. části Moravského krasu spadá do visé, jeho spodní a střední části. Obecně je považováno za protostádium drahanského kulmu. Odhadovaná mocnost olivově zelených břidlic na lokalitě je jen několk metrů. V rýze Telecomu mezi skálou a silnicí byly zastiženy droby rozstáňského souvrství drahanského kulmu, stejně jako v lůmku na druhé straně silnice u domku č. p. 201. V polní cestě klesající od zrcadla k V vystupují prachovcovo-břidlično-drobové rytmity rozstáňského souvrství. Celková mocnost rozstáňského souvrství je odhadována na 1 500–2 000 m.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum, Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum - Moravský kras
Stratigrafie: paleozoikum - devon - svrchní devon - frasn, paleozoikum - devon - svrchní devon - famen
Témata: stratigrafie, strukturní geologie (tektonika), sedimentologie, litologie
Jevy: skalní defilé, hranice stratigrafických jednotek, litologické rozhraní, zkameněliny - fauna, vrása, stratotyp
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , tektonická
Hornina: břidlice jílovitá, vápenec, droba
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně v CHKO
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Lokalita na území CHKO Moravský kras. Styk vápenců vilémovických s vápenci křtinskými a těchto s břidlicemi ostrovskými. Překocená vrása porušená osní kliváží. Unikátní lokalita zachycující strukturní situaci na v. okraji Moravského krasu, vztah kliváže a vrstevnatosti a litotypy vápenců.
Součást VCHÚ: CHKO Moravský kras
Střety zájmů: dopravní stavby
Popis střetů zájmů: Hrozí postupná destrukce a eroze
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Navrženo k ochraně. Významná exkurzní lokalita - mj. eponym ostrovských břidlic (analogie březinských břidlic) 05.11.2011;

Literatura

Musil, R. et al. (1993): Moravský kras, labyrint poznání. - Adamov.; Dvořák, J. – Friáková, O. (1981): Paleogeografie famenu a tournai v severní části Moravského krasu (na základě konodontových faun). – Čas. Mineral. Geol., 26, 3, 301–306. Praha.; Dvořák, J. – Pták, J. (1963): Geologický vývoj a tektonika devonu a spodního karbonu Moravského krasu. – Sbor. geol. Věd., Geol., 3, 49–84. Praha.; Dvořák, V. – Melichar, R. (2002): Nástin tektonické stavby severní části Moravského krasu – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 2001, 51–57. Brno.; DVOŘÁK, J. (1997): Geologie paleozoika v okolí Ostrova u Macochy (Moravský kras, Morava). Journal of the Geological Society. 42. 1-2. Praha.; Baldík, V. et al. (2016): Vysvětlivky k základním geologickým mapám České republiky 1 : 25 000 24-233 Ostrov u Macochy. MS Archiv České geologické služby.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Dvořák Jaroslav, 22.11.93
Aktualizoval(a): Otava Jiří 05.11.11, Kukal Zdeněk 05.12.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 737 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-24]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/737.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Lokalita Ostrov U zrcadla - překocené rameno vrásy., Vít Baldík, 2016
Lokalita Ostrov U zrcadla - překocené rameno vrásy., Vít Baldík, 2016


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]