Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Pulčín - Hradisko

Vyhledávání

Pulčín - Hradisko

Všeobecná charakteristika

Kraj: Zlínský kraj
Okres(y): Vsetín
Katastrální území: Pulčín
Mapové listy: 2541, 25413
Oblast: Předmagurská, račanská (v. od Napajedelské brány), bystrická a bělokarpatská jednotka
Lokalizace: 500 m S. od Pulčína, vrcholová část a úpatí k. Hradisko 773.Sesuvná území a rozsáhlé skalní útvary se rozkládají na svazích vrcholu Hradisko na S od Pulčína. Oblast je odvodňována Pulčínským potokem a jeho j. přítokem do říčky Senice, která se dále vlévá na S do Vsetínské Bečvy. Oba toky současně vymezují plošný rozsah zájmového území.
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Výrazné skalní zdi a skalní město v pískovcích, pseudokrasové jeskyně, četné tvary vzniklé zvětráváním. Největší skalní město v pískovcích Moravsko -slovenských Karpat.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 730

Geologie

Geologická charakteristika: Pískovce až slepence luhačovických vrstev zlínského souvrství magurského flyše (stáří paleogén). Sesuvná území jsou rozsahem a tvarovou rozmanitostí největším skalním městem v moravských flyšových pohořích. Vrcholová část Hradiska je tvořena pískovcovou plošinou, která je protažena ve směru JZ-SV, mírně se sklání směrem na SV. V nejvyšší části sz. svahu Hradiska tvoří pískovce 18 m vysokou, strmou až převislou skalní stěnu mrazového srubu. Od ní směrem do údolí vybíhá mohutný blokový sesuv, který má na povrchu charakter kamenného moře. V horní části sz. svahu Hradiska a v horní části j. svahů se vytvořila skalní města (asymetricky modelované skalní věže s projevy selektivního zvětrávání, drobné tvary zvětrávání).Celý kopec Hradisko představuje z morfostrukturního hlediska vypreparovanou antiklinálu, tvořenou svazky hrubě lavicovitých pískovců luhačovických vrstev zlínského souvrství. Povrch této morfostruktury byl intenzívně modelován erozívními a geodynamickými procesy. Vznikl tak jedinečný reliéf s četnými skalními tvary, převisy, malebnými soutěskami a kaňony. Severozápadní svahy Hradiska jsou stupňovité se stěnami mrazových srubů a kryoplanačními terasami, vzniklými mrazovým zvětráváním v kombinaci s rozsáhlými svahovými pohyby. Orientace strmých stěn mrazových srubů byla podmíněna tektonickými poruchami. V nejvyšší části sz. svahu Hradiska tvoří flyšové pískovce 18 m vysokou, strmou až převislou skalní stěnu mrazového srubu, která je současně hlavní odlučnou plochou sesuvu. Od ní směrem do údolí vybíhá mohutný blokový sesuv. Tento sesuv nevznikl prostým skalním řícením uvolněných bloků z odlučné stěny, jejich akumulací na svahu a dalším gravitačním přemisťováním. Ke skalnímu řícení dochází pouze v blízkosti odlučné hrany. Jedná se o gravitační pohyb mocných rozvolněných bloků, které se uvolnily rozpadem původního strukturního svahu, vytvořeném na horní vrstevní ploše mocné lavice pískovců. Skalní stěna je tvořena jedinou mohutnou lavicí pískovce. Podél puklin, členících tuto stěnu, vznikly dvě rozsedlinové jeskyně. Větší jeskyně má délku téměř 50 m a bývá označována jako Velryba. V horní části sz. svahu Hradiska se vytvořilo malé skalní město s asymetricky modelovanými skalními věžemi s projevy selektivního zvětrávání. Vrcholová část Hradiska je tvořena pískovcovou plošinou (500 m délka, 150 m šířka), která je protažena ve směru JZ-SV mírně se sklání směrem na SV, kde přechází do rozvodního hřbetu. Plošina je členěna puklinami, podél nichž se vyvinuly protažené deprese a sufozní procesy podmínily vznik pseudozávrtových sníženin. Plošina je omezena na JZ, SV a JV pískovcovými skalními stěnami nebo strukturně-denudačními svahy. Na jz. svahu Hradiska vytváří pískovce skalní město Izby - pískovcový kaňon zaříznutý do strukturního svahu s výskytem jeskynních výklenků a jiných drobných tvarů zvětrávání. Směrem k Z vybíhá z vrcholové plošiny skalnatý hřbet, který je ve spodní části ukončen skalními výchozy, pojmenované Pět kostelů. Největší skalní útvar má délku asi 100 m a k J spadá kolmou, asi 30 m vysokou stěnou. Směrem k JZ od vrcholové plošiny vybíhá další skalnatý hřbet s velmi známými skalními útvary, které tvoří výraznou skalní scenérii Pulčínských skal, dobře viditelnou z obce Pulčín. Vrstvy upadají k SZ strmou, až 20 m vysokou skalní stěnou se směrnou délkou asi 250 m. Sedimenty Pulčínských skal a útvaru Pět kostelů jsou tvořeny hrubě zrnitými pískovci až drobnozrnnými slepenci. Pískovce tvoří velmi hrubé lavice zrnotoků až turbiditů s gradačním zvrstvením, dosahující mocnosti mnoha metrů. Oba popsané pískovcové hřbety tvoří ramena již výše zmíněné antiklinální struktury, která je porušená vertikálními osními puklinami. Všechny skalní útvary jsou zde postiženy drobnými zlomy a puklinami,avšak zlomy se striacemi a indikátory směru pohybu se nevyskytují, protože byly zhlazeny zvětrávacími procesy.
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - magurská skupina příkrovů - račanská jednotka
Stratigrafie: paleogén
Témata: geomorfologie, sedimentologie
Jevy: jeskyně pseudokrasová, skalní zeď, skalní komín, skála, skalní město
Původ geologických jevů (geneze): zvětrávání, sedimentární , zvětrávání mrazové
Hornina: pískovec
Geologický význam: významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní rezervace (NPR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 350     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Jedinečné skalní útvary a lesní společenstva přirozené druhové skladby.Celé území je chráněno Národní přírodní rezervace a je součástí I. zóny CHKO Beskydy. Výměra 72.73 ha Vyhlášení ZCHÚ: ONV Vsetín, 30. 5. 1966; : MK ČSR, 19. 1. 1989, č. předpisu: 3.500/89.
Součást VCHÚ: CHKO Beskydy
Střety zájmů: turistika, sport, vegetace
Popis střetů zájmů: Turistika, táboření, horolezecká činnost, destrukce vegetací.
Stav lokality: ucházející
Popis stavu lokality: Vzhledem k odlehlosti je lokalita stále v dobrém stavu, beze změn. 17.10.2012;

Literatura

Baldík V. et al. (2008): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 25- 413 Francova Lhota. Česká geologická služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Šulgan František, 22.11.93
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 15.11.08, Baldík Vít 09.03.12, Krejčí Oldřich 17.10.12, Krejčí Oldřich 18.10.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 730 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-04-25]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/730.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Roman Novotný, 2012
Roman Novotný, 2012
Roman Novotný, 2012
Oldřich Krejčí, 2007
Oldřich Krejčí, 2007
Oldřich Krejčí, 2007
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]