Horní Lačnovské skály
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Zlínský kraj
Okres(y):
Vsetín
Obec:
Lačnov
Katastrální území:
Lačnov
Mapové listy:
25-41 Vsetín, 25-413 Fr.Lhota
Lokalizace:
Vrcholová část k. 682 Vrátnice (Na kopci), ca 3 km S. od obce Lačnov.
Přístup k lokalitě:
s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Morfologicky výrazný mrazový srub, skalní stěna s množstvím drobných tvarů zvětrávání, drobná pseudokrasová jeskyně.
ID:
728
Geologie
Geologická charakteristika:
Dominantou lokality je svislá až převislá stěna mrazového srubu budovaného paleogénními křemennými pískovci a slepenců spodních luhačovických vrstev antiklinálního pásma Čertových kamenů v račanské jednotce magurského flyše. Stěna mrazového srubu exponovaná k JV. je protažena ve směru SV.-JZ. (30 až 50° - 210 až 230°) v délce 90 m. Na JZ. pokračuje stěna 40 m dlouhým skalnatým hřbítkem. Stěna mrazového srubu je vyvinuta na čelech vrstev, sklon vrstevních ploch je 20°k SZ./ 320°. Stěna srubu je členěna do několika bloků příčnými puklinami se směrem S.-J. a SZ.-JV. (305 až 310° - 125 až 130°). Nejvyšší část mrazového srubu je vysoká 10.5 m. Svislé skalní stěny pokrývá velké množství typických voštin a kulovitých a eliptických dutin až 0.5 m hlubokých (vázaných na slepencové polohy). Vyskytuje se zde několik skalních mís z nichž největší má průměr 30 cm a hloubku 25 cm. Při úpatí skalní stěny se vytvořily výklenky typu abri. K tvarové pestrosti přispívá malá pseudokrasová jeskyně hluboká 3.2 m, široká 1.6 m a vysoká 1.5 m. Od úpatí mrazového srubu vybíhá kryoplanační terasa pokrytá množstvím pískovcových bloků.(Kirchner, K. 1993); Svislá až převislá stěna mrazového srubu je vyvinuta na vrstevncích čelech hrubozrnných křemenných pískovců a slepenců luhačovických vrstev zlínského souvrství antiklinálního pásma Čertových kamenů. Stěna mrazového srubu (exponováná k JV, ) je protažena ve směru SV-JZ (30 až 50° - 210 až 230°) v délce 90 m. Je členěna na několik bloků příčnými puklinami směrů S-J a SZ-JV (305 až 310° - 125 až 130°). Nejvyšší část mrazového srubu dosahuje výšku 10,5 m. Svislé skalní stěny pokrývá množství typických voštin a kulovitých a eliptických dutin až 0,5 m hlubokých. Vyskytuje se několik skalních mís, největší má rozměry (hl. 25 cm, průměr 30 cm). Při úpatí skalní stěny se vytvořily výklenky typu abri. K tvarové pestrosti přispívá pseudokrasová jeskyňka (h. 3,2 m, š. 1,6 m, v. 1, 5 m). Od úpatí mrazového srubu vybíhá kryoplanační terasa s pískovcovými bloky.(Baldik et al. 2011)
Regionální členění:
Karpaty > flyšové pásmo > magurská skupina příkrovů
Stratigrafie:
paleogén
Témata:
geomorfologie, litologie
Jevy:
mrazový srub, skalní mísa, jeskyně pseudokrasová, voštiny
Původ geologických jevů (geneze):
sedimentární , zvětrávání mrazové
Hornina:
pískovec
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Nejrozsáhlejší vrcholový mrazový srub ve východní části Vizovické vrchoviny. Mrazový srub je vyvinutý na čelech vrstev pískovců a slepenců spodních luhačovických vrstev antiklinálního pásma čertových kamenů. Jedinečné je velké množství drobných tvarů větrávání - kulovité dutiny a voštiny, drobné skalní mísy, výklenky typu abri. Nachází se zde drobná pseudokrasová jeskyně a kryoplanační terasa pokrytá pískovcovými bloky.
Střety zájmů:
lesnictví, turistika
Popis střetů zájmů:
Vrchol Vrátnice je odlesněn, po těžbě a odvozu dřevní hmoty zůstaly ve vrcholové části zahloubené a nezpevněné lesní cesty s bahnitými sníženinami. Na skalních stěnách jsou vyznačeny horolezecké cesty, při jejich úpatí zbytky divokých ohnišť.
Literatura a další zdroje
- Kirchner, K. (1990): Geomorfologie skalních útvarů ve východní části Vizovické vrchoviny. - IV. Sympozium o pseudokrasu v Podolánkách. Knihovna ČSS, 23, 38-46. Praha. Kirchner, K. (1992): Významné skalní útvary ve východní části Vizovické vrchoviny. - Ochrana přírody, 47, 8, 236-238. Praha. Pesl, V. (1968): Litofacie paleogénu v magurské jednotce vnějších flyšových Karpat. - Sborník geologických vied, rad Západné Karpaty, 9, 71-117. Bratislava.
- Baldík V. et al. (2008): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 25- 413 Francova Lhota. Česká geologická služba. Praha
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Karel Kirchner, 27.11.1993
Aktualizoval(a):
Gürtlerová Pavla, 22.02.2012, Baldík Vít, 09.03.2012
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 728 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-19]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/728.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
