Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Horní Lačnovské skály

Vyhledávání

Horní Lačnovské skály

Všeobecná charakteristika

Kraj: Zlínský kraj
Okres(y): Vsetín
Katastrální území: Lačnov
Mapové listy: 2541, 25413
Geologická správní oblast: Předmagurská, račanská (v. od Napajedelské brány), bystrická a bělokarpatská jednotka
Lokalizace: Vrcholová část k. 682 Vrátnice (Na kopci), ca 3 km S. od obce Lačnov.
Přístup k lokalitě: - s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Morfologicky výrazný mrazový srub, skalní stěna s množstvím drobných tvarů zvětrávání, drobná pseudokrasová jeskyně.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 728

Geologie

Geologická charakteristika: Dominantou lokality je svislá až převislá stěna mrazového srubu budovaného paleogénními křemennými pískovci a slepenců spodních luhačovických vrstev antiklinálního pásma Čertových kamenů v račanské jednotce magurského flyše. Stěna mrazového srubu exponovaná k JV. je protažena ve směru SV.-JZ. (30 až 50° - 210 až 230°) v délce 90 m. Na JZ. pokračuje stěna 40 m dlouhým skalnatým hřbítkem. Stěna mrazového srubu je vyvinuta na čelech vrstev, sklon vrstevních ploch je 20°k SZ./ 320°. Stěna srubu je členěna do několika bloků příčnými puklinami se směrem S.-J. a SZ.-JV. (305 až 310° - 125 až 130°). Nejvyšší část mrazového srubu je vysoká 10.5 m. Svislé skalní stěny pokrývá velké množství typických voštin a kulovitých a eliptických dutin až 0.5 m hlubokých (vázaných na slepencové polohy). Vyskytuje se zde několik skalních mís z nichž největší má průměr 30 cm a hloubku 25 cm. Při úpatí skalní stěny se vytvořily výklenky typu abri. K tvarové pestrosti přispívá malá pseudokrasová jeskyně hluboká 3.2 m, široká 1.6 m a vysoká 1.5 m. Od úpatí mrazového srubu vybíhá kryoplanační terasa pokrytá množstvím pískovcových bloků.(Kirchner, K. 1993); Svislá až převislá stěna mrazového srubu je vyvinuta na vrstevncích čelech hrubozrnných křemenných pískovců a slepenců luhačovických vrstev zlínského souvrství antiklinálního pásma Čertových kamenů. Stěna mrazového srubu (exponováná k JV, ) je protažena ve směru SV-JZ (30 až 50° - 210 až 230°) v délce 90 m. Je členěna na několik bloků příčnými puklinami směrů S-J a SZ-JV (305 až 310° - 125 až 130°). Nejvyšší část mrazového srubu dosahuje výšku 10,5 m. Svislé skalní stěny pokrývá množství typických voštin a kulovitých a eliptických dutin až 0,5 m hlubokých. Vyskytuje se několik skalních mís, největší má rozměry (hl. 25 cm, průměr 30 cm). Při úpatí skalní stěny se vytvořily výklenky typu abri. K tvarové pestrosti přispívá pseudokrasová jeskyňka (h. 3,2 m, š. 1,6 m, v. 1, 5 m). Od úpatí mrazového srubu vybíhá kryoplanační terasa s pískovcovými bloky.(Baldik et al. 2011)
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - magurská skupina příkrovů
Stratigrafie: kenozoikum - paleogén
Témata: geomorfologie, litologie
Jevy: mrazový srub, skalní mísa, jeskyně pseudokrasová, voštiny
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , zvětrávání mrazové
Hornina: pískovec
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Nejrozsáhlejší vrcholový mrazový srub ve východní části Vizovické vrchoviny. Mrazový srub je vyvinutý na čelech vrstev pískovců a slepenců spodních luhačovických vrstev antiklinálního pásma čertových kamenů. Jedinečné je velké množství drobných tvarů větrávání - kulovité dutiny a voštiny, drobné skalní mísy, výklenky typu abri. Nachází se zde drobná pseudokrasová jeskyně a kryoplanační terasa pokrytá pískovcovými bloky.
Střety zájmů: lesnictví, turistika
Popis střetů zájmů: Vrchol Vrátnice je odlesněn, po těžbě a odvozu dřevní hmoty zůstaly ve vrcholové části zahloubené a nezpevněné lesní cesty s bahnitými sníženinami. Na skalních stěnách jsou vyznačeny horolezecké cesty, při jejich úpatí zbytky divokých ohnišť.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Kirchner, K. (1990): Geomorfologie skalních útvarů ve východní části Vizovické vrchoviny. - IV. Sympozium o pseudokrasu v Podolánkách. Knihovna ČSS, 23, 38-46. Praha. Kirchner, K. (1992): Významné skalní útvary ve východní části Vizovické vrchoviny. - Ochrana přírody, 47, 8, 236-238. Praha. Pesl, V. (1968): Litofacie paleogénu v magurské jednotce vnějších flyšových Karpat. - Sborník geologických vied, rad Západné Karpaty, 9, 71-117. Bratislava. ;Baldík V. et al. (2008): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 25- 413 Francova Lhota. Česká geologická služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Kirchner Karel, 27.11.93
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 22.02.12, Baldík Vít 09.03.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 728 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-03-29]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/728.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Vít Baldík, 2011
Vít Baldík, 2006
Oldřich Krejčí, 1996


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]