Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Brňov - sesuvné území

Vyhledávání

Brňov - sesuvné území

Všeobecná charakteristika

Kraj: Zlínský kraj
Okres(y): Vsetín
Katastrální území: Mikulůvka
Mapové listy: 2514, 25144
Oblast: Předmagurská, račanská (v. od Napajedelské brány), bystrická a bělokarpatská jednotka
Lokalizace: 960 m jz. od kóty Poskla 534,9 m n. m. Valašské Meziříčí, místní část Brňov.
Přístup k lokalitě: - terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: sesuv nad soutokem Vsetínské Bečvy a Bystřičky
ID : 718

Geologie

Geologická charakteristika: Rozsáhlá fotodokumentace k sesuvnému území je v kapitole 7.Inženýrská geologie(Krejčí O. et al. (2012). Jedná se o sesuv, aktivovaný v roce 1997, dříve neregistrovaný, v hlinitokamenité suti rusavských vrstev zlínského souvrství eocenního stáří. Dílčí čela sesuvů narušila svršek i podklad železniční trati Valašské Meziříčí – Vsetín. Projevy sesouvání byly pozorovány v pondělí 7. 7. 1997 v odpoledních hodinách, ve večerních hodinách postoupila hlinitokamenitá akumulace do kolejiště. V úterý ráno se výrazný pohyb zastavil. Sanační práce se odhadovaly v rozmezí 40-60 mil. Kč, skutečná cena přesáhla 100 mil. Kč. Terénní průzkum ČGS tehdy poukázal na mnohem rozsáhlejší sanační práce, protože nad železní tratí ležel obrovský objem sesutého horninového materiálu, který bude do budoucna tvořit potenciální nebezpečí pro železniční trať. Od J k S lze sesuvné území stručně popsat následujícím způsobem. Při drážní budce s hlídkou je čelo dílčího sesuvu, široké do 100 m. Sesuv pokračuje do svahu v délce asi 100 m. Čelo sesuvu způsobilo deformaci kolejí a padající stromy poškodily troleje elektrického vedení. Ve spodní části se jedná o horninovou masu, která přetekla přes obnažený skalní podklad zářezu původní železnice, kde jsou výchozy vrstev o směru a sklonu 0/40o. Tento sesuv tvoří samostatné těleso. Dále k SZ přiléhá k železniční trati hřbet, tvořený svazkem lavic hrubozrnných pískovců. Čelní část hřbetu je relativně málo porušenou součástí sesuvného území. Rozrušená ochranná zídka podél trati svědčí o začínajícím sesouvání tohoto úseku. Toto sesouvání je podmíněnou obrovskou hmotností hornin hlavního tělesa sesuvu. Hlavní odlučná plocha je v nadmořské výšce 450 m, kde došlo k odtržení tělesa hlavního sesuvu. Podle topografické mapy 1:10 000 je odlučná plocha predisponována buď starším drobným sesuvem nebo starou těžebnou písku. Podle měření sklonů ploch vrstevnatosti je odlučná plocha sesuvu strukturně podmíněna. Jedná se synklinálu z převážně jílovcových sedimentů z jádrem ze zcela rozvětralých hrubozrnných pískovců. Při měření sklonu podložních vrstev bylo zjištěno, že výchozy na východní odlučné hraně proudového sesuvu mají směr na severu 200/38o (prachovec), na jihu pak 351/40o (modrošedý, měkký, prachovitý jílovec). Písky, vzniklé rozvětráním pískovců v sobě akumulovaly velké množství vody a sjely po vrstevních plochách dolů do údolí. Výškový rozdíl na odlučné ploše je i přes 5 m, horizontální skluz lze odhadovat v prvních stovkách metrů. Vznikla tak hluboká deprese, vyplněná zvodnělými písky s bloky pískovců o šířce 50 až 70 m. V nadmořské výšce 395 m v úrovni výše popsaného stabilnějšího hřbetu došlo k rozdvojení toku sesuvu. Jižnější část se po přepadnutí přes hřbet po několika desítkách metrů zastavila. Hlavní proud sesuvu pokračoval dále k západu až k železniční trati, které však zcela nedosáhl. V blízkosti trati došlo k navršení valu z polámaných kmenů stromů. Zvodnělé bahno a drobná suť dosáhly železniční trati a propustí pronikly na louku při silnici, kde vytvořily blátivou směs zeminy. Sesuv měl v dolní části charakter bahnotoku. Vzdálenost mezi dvěma popsanými sesuvy činí asi 130 m u trati a celý hřbet mezi nimi je pohnutý. Došlo ke zvednutí tělesa kolejiště a k jeho posunu k řece v řádu decimetrů. V s. části je kra až 30 m široká a 100 m dlouhá, pokles až přes 5 m; směr a velikost směru sklonu vrstev je 282/40°, normální uložení, horizontální rýhování 55/12° - mocnost pískovcové lavice přes 3 m (hrubozrnný pískovec až drobnozrnný slepenec). V nadmořské výšce 350 m je odlučná puklina 145/82°; kra pokračuje do vyšší části kde je nová, méně zřetelná puklina (172/90°), mocnost lavice pískovce hodně přes 3 m. V nadmořské výšce 385 m je velikost směru a sklonu vrstev 262/35°; kra má zde šířku do 20 m, 80 až 100 m vzdálenost od hlavního sesuvného proudu, v n. v. 385 m je odkryta bazální plocha kerného sesuvu v odlučné oblasti o směru a sklonu vrstev 232/30° - sjíždění po vrstevnatosti.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér erozních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kvartér
Témata: inženýrská geologie
Jevy: sesuv
Původ geologických jevů (geneze): gravitační
Hornina: pískovec
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Významné sesuvné území se zářezem železniční trati Valašské Meziříčí
Střety zájmů: nestabilita terénu
Popis střetů zájmů: Terénní průzkum ČGS v roce 1997 poukázal na mnohem rozsáhlejší sanační práce, protože nad železní tratí ležel obrovský objem sesutého horninového materiálu, který bude do budoucna tvořit potenciální nebezpečí pro železniční trať.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Krejčí O. et al. (2012): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 list 25-144 Jablůnka.; Presl, V. et al. (1987): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1 : 25 000, list 25-144 Jablůnka. - MS ČGÚ Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Krejčí Oldřich, 29.11.93
Aktualizoval(a): Havlín Aleš 20.04.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 718 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-07-20]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/718.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Oldřich Krejčí, 1997
Oldřich Krejčí, 1997
Oldřich Krejčí, 1997
Oldřich Krejčí, 1997


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]