Významné geologické lokality

Borecké skály

Všeobecná charakteristika

Kraj: Liberecký kraj
Okres(y): Semily
Obec: Rovensko pod Troskami, Hrubá Skála
Katastrální území: Rovensko pod Troskami, Hnanice pod Troskami, Štěpánovice u Rovenska pod Troskami
Mapové listy: 03-34 Sobotka, 03-342 Rovensko p.T.
Lokalizace: Skalní útvary kvádrových pískovců mezi Rovenskem pod Troskami a silnicí R 35 u Borku pod Troskami, cca 2.5 km s. od Trosek.
Přístup k lokalitě: schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika: Zalesněný hřbet (kuesta) kolmo prořízlý dvěma kaňony, v kterých vystupují strmé stěny křídových kvádrových pískovců
ID: 70

Geologie

Geologická charakteristika: Kuesta Boreckých skal je součástí tzv. rovenské kuesty vymezené rovenským zlomem na SV (u Rovenska) a libuňským zlomem na JZ (údolí Libuňky). Kuesta Boreckých skal je asymetrická, odpovídá generelnímu sklonu(cca 5-10° k ZJZ) pískovcové vrstvy , která tvoří temeno kuesty. Patu kuesty na strmém s. svahu budují měkké vápnité jílovce teplického souvrství. Pískovce jsou křemenné různozrnné, ve spodní části přecházejí do jílovitoprachovitých pískovců s častými biogenními texturami. V pískovcové vrstvě, mocné cca 30 m, je patrné šikmé zvrstvení různého typu. Stáří pískovců i podložních jílovců je turonské (svrchní křída). V pískovcích, zvláště v s. části skal se objevují zajímavé železité ikrustace (železivce)ve tvaru trubek a hrudek. Železivce jsou pravděpodobně spojené s žilou neovulkanitu, který proráží křídové pískovce ve směru SZ-JV. Žíla čedičového vulkanitu nevystupuje na povrch, její průběh byl mapován geomagnetickým profilovánín terénu (Adamovič a Cílek 2002). Geomorfologie: erozními, zvětrávacími a gravitačními svahovými procesy vznikly výrazné povrchové tvary (Mackovčin a kol., 2002). Nápadná je zejména jižní skalní stěna s několika jeskynními výklenky (např. archeologicky významná pseudokrasová Ludmilina jeskyně), římsami, dutinami atd. Místy jsou skalní bloky odděleny kaňonovitými roklemi. Rovněž v okrajových partiích skal jsou výrazné tvary výběrového zvětrávání pískovců (skalní okna, škrapy atd.). Několik samostatných skalních vyvýšenin (suků) pokračuje k severu do blízkosti Štěpánovic (např. skalní věž Štěpánka).V čele kuesty Boreckých skal, asi 100 m s. od kóty 360 m (Bor) vystupují 13 až 18 m vysoké skalní stěny kvádrových pískovců teplického souvrství (pískovce Boreckých skal)(d.b. CC56). Jsou to nažloutlé hrubozrnné křemenné pískovce s příměsí velmi hrubých zrn a valouků křemene o velikosti 1–2 cm. Směrem do podloží, 2 m u paty skal, přecházejí do žlutých jemně až středně zrnitých jílovitoprachovitých pískovců s hojnými biogenními texturami typu Ophiomorpha. Ze sedimentárních textur jsou přítomny korytovité šikmé zvrstvení (ve svrchní části) a šikmé planární zvrstvení (klinoformy). Plochy šikmého zvrstvení upadají pod úhlem 13° – 27° směrem k Z až ZJZ. Podřadně se vyskytuje šikmé zvrstvení s úklonem 10° k JZ. V okolí skalního útvaru v podobě želvy probíhá kose k čele kuesty 2,5 m široká brázda azimutu 117° (ZSZ–VJV), která představuje tektonickou zónu (puklinové pásmo či zlom) směřující směrem na vulkanické těleso Kozínek v. od Hnanic. Magnetometrická indikace vulkanitu v této brázdě (Mertlík et al. in Adamovič a Cílek ed 2002) byla V. Rapprichem reinterpretována. Nicméně na puklinách této zóny a v okolí jsou časté železité inkrustace, které se hojně vyskytují ve spojitosti s intruzemi vulkanitů (žíla vulkanitu byla v současnosti magnetometricky indikována na Červeném vrchu, jv. od Boru). Těleso pískovců Boreckých skal, mocné kolem 25–30 m, interpretujeme jako samostatné těleso písčité delty progradující směrem k Z se zdrojovou oblastí na V (viz též Příloha č. XIV). U kóty 360 m (Bor) je Čechova vyhlídka směrem k Troskám těsně u okraje skalního srázu, který tvoří jednak ukloněný strukturní svah týlové části kuesty a jednak sleduje plochy klinoforem čel delty. Lokalita, spolu s lokalitami v okolí Boreckých skal jsou považovány za typovou oblast pro litostratigrafickou jednotku pískovců Boreckých skal. (Čech S. et al. 2011)
Regionální členění: Český masiv > křída Českého masivu > česká křídová pánev > č. křídová pánev - jizerský vývoj
Stratigrafie: turon
Témata: geomorfologie, geologie, sedimentologie
Jevy: kuesta, inkrustace, kaňon, skalní ostroh, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: pískovec

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území): Borecké skály. Kód AOPK ČR: 919. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Menší ekvivalent nedalekého hruboskalského skalního města vyvinutý ve starším pískovcovém tělese. Leží již vně CHKO Český ráj, zbytky reliktních borů; vyhlášení ONV Semily 13.6.1985, výměra 29,50 ha. Lokalita Boreckých skal je považována za typovou oblast pro litostratigrafickou jednotku pískovců Boreckých skal.
Součást národního geoparku: Český ráj
Střety zájmů: bez střetů, rekreace
Popis střetů zájmů: V území Boreckých skal jsou rekreační chaty, s. od Boreckých skal je obora s chovem daňků

Literatura a další zdroje

Adamovič, J., Cílek, V. eds. (2002): Železivce české křídové pánve. - Knih. čes. speleolog. společnosti, 38, 1-172. Praha.
Tima, V. et al. (v tisku): Geologická mapa 1 : 50 000 list 03-34 Sobotka. - ČGÚ, Praha
Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002): Chráněná území ČR - Liberecko, Svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 s.
Čech, S., et.al. (2011): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 03-342 Rovensko pod Troskami. - Česká geologická služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Jiří Pražák, 01.11.1994
Aktualizoval(a): Lorencová Markéta, 26.06.2007, Čech Stanislav, 07.11.2009, Čech Stanislav, 12.11.2011

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 70 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-04-23]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/70.

Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: střední
Vzdělávací význam: střední
Významnost jevu: regionální (mapování, VKP)
Reprezentativnost lokality: střední
Geologický význam: významný studijní profil, geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita: ano
Stav lokality: dobrý