Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Děvín - Kotel - Soutěska

Vyhledávání

Děvín - Kotel - Soutěska

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Břeclav
Katastrální území: Pavlov u Dol. Věstonic, Horní Věstonice, Perná, Klentnice
Mapové listy: 3412, 34124
Oblast: Pouzdřanská, ždánická a zdounecká jednotka, račanská jednotka Chřibů
Lokalizace: Vápencové masívy Děvín k. 550 a Kotel oddělené Soutěskou v S. ukončení Pavlovských vrchů.
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Morfologicky výrazné vápencové masívy Děvín a Kotel, oddělené depresí - Soutěskou, plocha 159,62 ha.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 678

Geologie

Geologická charakteristika: Vápencové masívy Děvína, Kotle a Soutěsky jsou tvořeny svrchnojurskými klenotnickými vrstvami (oxford až nižší tithon) a ernstbrunnskými vápenci (vyšší tithon až hauteriav ?). Výše jsou transgresivně uloženy svrchnokřídové klementské vrstvy a pálavské (= mukronátové) slíny. Klenotnické vrstvy jsou reprezentovány ve spodní části tmavošedými silně vápnitými jílovci, ve svrchní části jemně až středně zrnitými vápenci se značnou příměsí jílu. Bohatou makrofaunu z vápenců studoval Matzka (1936), Bachmayer (1957), Zeiss (1977) aj., mikrofaunu z spodní pelitické části Hanzlíková (1965). Nadložní asi 120 m mocné ernstbrunnské vápence jsou zespodu brekciovité, výše zřetelně vrstevnaté jemně až hrubě zrnité organodetritické (zbarvení: světle a hnědavě šedé). Tyto vápence představují karbonátový detrit splavovaný z pavlovské karbonátové plošiny a hromadící se na jejím úpatí ve ždánickém sedimentačním prostoru. Makrofaunu studoval Matzka (1936), Bachmayer (1957), Andrusov (1959), Eliášová (1984) aj. Klementské vrstvy zastupují šedé pískovce s glaukonitem a vápnité jílovce (svrchní turon - coniak). Z makrofauny jsou význační inocerámové (Glaessner 1931), početnou mikrofaunu a nanoplankton zpracovaly: Hanzlíková in Kalášek et al. (1963), Švábenická, Stráník, Bubík in Hamršmíd (1991), Švábenická (1992). Klementské vrstvy postupně přecházejí do nově vymezených pálavských slínů (nejvyšší coniak - campan)tvořených šedými vápnitými jílovci s hojnou mikrofaunou a nanoflorou (Stráník et al. 1994). Facie svrchnokřídových sedimentů vykazuje lithologické i faunistické vztahy s boreální i mediterárnní provincií. Mesozoické sedimenty masívu Děvína a Kotle jsou tektonickými útžky tzv. bradla odloučenými z JV. úpatí pavlovské karbonátové plošiny a začleněnými při horotvorných pohybech v neogénu (štýrská orogeneze) do stavby ždánického příkrovu. Bradlo Děvín má šupinovitou stavbu s monoklinálním středním úklonem vrstev k JV (Jüttner 1933, Stráník 1963). Její štýrské stáří prokázal vrt Pálava 1. Bradlo Kotel má vrásovou stavbu (Stráník 1963). Soutěska má tektonickou predispozici na zlomech SZ.-JV. a S.-J. směru.
Regionální členění: Karpaty - bradlové pásmo - kopanický vývoj (příbradlový)
Stratigrafie: jura
Témata: stratigrafie, strukturní geologie (tektonika), paleontologie, geomorfologie, sedimentologie, botanika, geologie
Jevy: skalní hřbet, skalní strž (rokle), soutěska, skalní ostroh, skála, zkameněliny - fauna, zlom
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: vápenec, slín, jílovec (lupek)
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní rezervace (NPR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 2475     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Území rezervace je součástí přísně chráněné biosférické rezervace UNESCO Pálava. Z geologického hlediska jsou vápencové masívy (tzv. bradla) Pálavských vrchů výjimečné stratigrafickým a tektonickým postavením ve flyšovém pásmu Karpat. Svrchnojurské klenotnické vrstvy a ernstbrunnské vápence spolu s relikty transgresivní svrchní křídy jsou předmětem neobyčejného zájmu české a světové geologické obce. Vyhlášení ZCHÚ: OSK Mikulov, 10. 5. 1946, č. předpisu: 8.963/1.
Součást VCHÚ: CHKO Pálava
Střety zájmů: těžba povrchová, nestabilita terénu
Popis střetů zájmů: Svrchnojurské sedimenty v minulosti byly a dosud jsou (i když v silně omezené míře lok. Janišův vrch) těženy jako cementářská surovina a stavební materiál. Tyto aktivity je nutno zcela vyloučit.
Stav lokality: ucházející

Literatura

Jüttner, K. (1933): Zur stratigraphie und Tektonik des Mesozoikums der Pallauer Berge. - Verh. Naturf. Ver. Brünn, 64, 15-31. Brünn (Brno). Matějka, A. - Stráník, Z. (1961): Poznámky ke geologii Pálavských vrchů. - Zprávy geol výz. 1960, 153-154. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Stráník Zdeněk, 15.10.93
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 15.11.08, Novotný Roman 19.11.08

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 678 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-08-26]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/678.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Pohled na Dívčí hrady od Pavlova., Jiří Burda, 2012
Pohled ze Sirotčího hrádku k severu na Pálavské vrchy (Děvín (550 m ) s věží vysílače)., Vladimír Žáček, 2012
Kulisa svrchnojurských vápenců na jz. svahu Děvína., Jakub Březina, 2008
Kulisa svrchnojurských vápenců na jz. svahu Děvína., Jakub Březina, 2008
Kulisa svrchnojurských vápenců na jz. svahu Děvína., Jakub Březina, 2008
Špunt, Roman Novotný, 2006
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]