Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Jasenice

Vyhledávání

Jasenice

Všeobecná charakteristika

Kraj: Zlínský kraj
Okres(y): Vsetín
Katastrální území: Jasenice u Valašského Meziříčí
Mapové listy: 2514, 25142
Oblast: Podslezská a slezská jednotka
Lokalizace: lom na jv. okraji obce Jasenice
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: opuštěný zatopený jámový lom
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 664

Geologie

Geologická charakteristika: Ve stěnách zatopeného jámového lomu vystupují brekcie vápenců litologicky odpovídající štramberskému vápenci, ale místy i vápencům olivetským a kopřivnickým. Podle sedimentologických znaků byly interpretovány jako tilloidní slepence podmořského skluzu (Eliáš - Stráník 1963), jako kopřivnické vápence (Benešová – Eliáš 1967), resp. jako olistolit v rozsáhlejší olistostromě (Poul et al. 2009). Vápencové brekcie jsou tvořeny jak tlakovým rozpouštěním (brekciovité vápence), tak úlomky a valouny štramberských vápenců v mezerní hmotě z červených, zelenošedých a šedých vápenců kopřivnického typu (sedimentární brekcie/slepence). Podložím brekcií doloženým vrtem Jasenice-1 jsou černošedé proměnlivě vápnité jílovce lhoteckého souvrství albského stáří (Benešová – Eliáš 1967). Ve vyšší části lomové stěny je patrný sedimentární kontakt s černošedými a šedozelenými jílovci, které obsahují metrové čočkovité polohy brekcií se štramberskými vápenci. V černošedých jílovcích byla zjištěna mikrofauna frýdeckého typu (svrchní křída, kotoučské souvrství ?). Šedozelené jílovce zas obsahovaly mikrofaunu spodní křídy. Litostratigrafická příslušnost olistolitu i celé olistostromy v rámci slezské jednotky flyšového pásma Karpat není dosud uspokojivě vyřešena a není jisté zda jde o součást chlebovických vrstev, kotoučského souvrství nebo dokonce kojetínských vrstev. Lom v Jasenici je i paleontologickou lokalitou s nálezy amonitů, břichonožců, mlžů, ramenonožci, korály, vápnitými houbami, mechovkami, ježovkami, aptychy a lilijicemi. Makrofaunu odsud popisoval již Remeš (1923/1924), korálovou faunou se zabývala Frajová (1957).
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů - slezská jednotka
Stratigrafie: tithon, křída
Témata: geologie, stratigrafie, sedimentologie, strukturní geologie (tektonika), paleontologie
Jevy: výchoz, deformační stavby, zkameněliny - fauna
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: vápenec, brekcie, jílovec (lupek)
Geologický význam: významný studijní profil

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Kód AOPK ČR: 1519     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Lom odkryl významný olistolit štramberských a kopřivnických vápenců a dalších doprovodných hornin mimo hlavní oblast výskytu u Štramberka. Lom je rovněž místem výskytu chráněných rostlin a živočichů.
Součást Geoparku: Podbeskydí
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Pozemek spravovaný ČSOP je oplocen a pro veřejnost nepřístupný což eliminuje devastaci nadměrným rekreačním využitím.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Benešová, E. - Eliáš, M. (1967): Hlavní výsledky vrtného průzkumu akumulací štramberských vápenců v Jasenici a na Libhošťské hůrce. - Zpr. Geol. Výzk. v Roce 1966, 205–251. Praha; Eliáš, M. - Stráník, Z. (1963): K původu štramberských vápenců. - Věst. Ústř. úst Geol., 38, 2, 133–136. Praha; Frajová, H. (1957): Výzkum korálové fauny tithonského vápence v okolí Štramberka, Jasenice a Skaličky na Moravě. - Zpr. geol. Výz. v Roce 1956, 57-59. Praha; Poul, I. - Janečka, J. - Melichar, R. (2009): Strukturně geologická pozice svrchnojurských vápencových „bradel“ a slepencových horizontů v okolí Jasenice: součást jednotky ždánicko-podslezské, anebo slezské? – Acta Mus. Morav., Sci. geol., 94, 141–150. Brno; Remeš, M. (1923/1924): Tithon u Jasenic a Němetic na Moravě. – Čas Mineral. Geol., 1, 111-112. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Eliáš Mojmír, 10.11.93
Aktualizoval(a): Barak Petr 13.01.12, Novotny Roman 27.02.12, Bubík Miroslav 24.10.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 664 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-11-14]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/664.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Zatopený lom s blokovou akumulací vápence chlebovických vrstev, Roman Novotný, 2010
Roman Novotný, 2005
Oldřich Krejčí, 1999


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]