Suché skály

Všeobecná charakteristika

Kraj: Liberecký kraj
Okres(y): Jablonec nad Nisou
Obec: Líšný, Koberovy
Katastrální území: Líšný, Besedice, Vrát
Mapové listy: 03-32 Jablonec nad Nisou, 03-324 Turnov
Lokalizace: Ostrý skalní hřeben 1,5 km severně od obce Besedice, mezi silnicemi Malá Skála (Zákoutí) - Koberovy a Malá Skála (Zákoutí) - Vrát, od jejich křižovatky zhruba 2 km. 3,5km z. od středu města Železný Brod.
Přístup k lokalitě: bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika: Nápadně rozeklaný skalní hřeben vzniklý zvětrávání a odnosem cenomanských pískovcových vrstev, kolmo vztyčených podél lužického zlomu
ID: 65


Geologie

Geologická charakteristika: Významná geologická a geomorfologická lokalita. Morfologicky výrazný rozeklaný skalní hřbet Suchých skal je tvořen vztyčenými až mírně překocenými vrstvami křídových cenomanských pískovců při lužické poruše. Jeho pokračování ve skalních útvarech Pantheonu a Malé Skály je provázeno horizontálním posunem podél příčného zlomu v údolí Jizery. Lze pozorovat ohlazy a jiné tektonické fenomény. Pískovce jsou zrnitostně velmi proměnlivé a lokálně obsahují akumulace ústřičné fauny. Jejich stáří je prokázáno nálezem vůdčího druhu Neithea aequicostata (Lam.). Podle Mackovčina a kol., (2002): - Svrchnokřídové písčité sedimenty české křídové tabule (pískovce a slepence mořského cenomanu) byly při tektonických pohybech v průběhu třetihor a čtvrtohor vztyčeny podél lužického zlomu. Původně vodorovné vrstvy se tak ocitly v téměř svislé poloze a byly vystaveny intenzivnějšímu odnosu. Nejlépe odnosu vzdorovaly nejstarší svrchnokřídové usazeniny - pevné, prokřemenělé cenomanské pískovce, které byly vymodelovány do podoby nápadného skalnatého hřebenu s ostrými vrcholovými skálami, věžemi a soutěskami. Dokladem tektonických pohybů a "klouzání" jednotlivých vrstev po sobě jsou četná tektonická zrcadla (ohlazy na vrstevních plochách).; Podle Rejchrta (mapování 1:25 000 v roce 2011): Skalní komplex o ploše 23,44 ha, který tvoří středně až hrubě zrnité, středně dokonale vytříděné křemenné pískovce perucko-korycanského souvrství, je vertikálně vztyčený podél lužické poruchy. Tato struktura vznikla třetihorním a čtvrtohorním omlazením již existující, pravděpodobně prvohorní tektonické linie situované v místě oslabení zemské kůry. Na poruše se křemenné pískovce tektonicky stýkají s permskými melafyry a usazenými horninami. Dále směrem k JV od hřbetu Suchých skal byly zaznamenány mírnější sklony vrstev převážně k ZJZ, a to na Z od obce Koberovy 80°, na ZJZ od Hamštejna 40° a na lokalitě Podkozákov 30° . Působení tektonického tlaku způsobilo vznik vertikálních až subvertikálních několik centimetrů dlouhých puklin a ohlazů v pískovcích a jejich nápadný „rozeklaný“ vzhled. Suché skály jsou jednou z turisticky nejnavštěvovanějších lokalit v Českém ráji a jsou též populární jako lokalita pro horolezecký výcvik. To má za následek porušení skalních svahů a občasný, velmi nebezpečný pád uvolněných horninových bloků.
Regionální členění: Český masiv > křída Českého masivu > česká křídová pánev > č. křídová pánev - jizerský vývoj
Stratigrafie: cenoman
Témata: geomorfologie, strukturní geologie (tektonika), litologie, geologie
Jevy: zlom, tektonické zrcadlo, voštiny, zkameněliny - fauna, suťové pole, skalní stěna, skalní plotna, skalní ostroh, skalní ohlaz, skalní komín, skalní hřbet, skalní hradba, inkrustace
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , tektonická, zvětrávání
Hornina: pískovec, melafyr


Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní památka (NPP) v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území): Český ráj
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území): Suché skály. Kód AOPK ČR: 427. Odkaz na informace v  Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Významný doklad tektonického vyzdvihu křídových vrstev. Národní přírodní památka od roku 1965. Vyhlášení ZCHÚ: MK, 4. 7. 1956, č. předpisu: 65.972/54; změny nebo doplnění: ONV Jablonec, 1. 10. 1965. Výměra 23 ha.
Součást národního geoparku: Český ráj
Střety zájmů: sport, nestabilita terénu, turistika
Popis střetů zájmů: Turisticky silně frekventované území včetně horolezectví.


Literatura a další zdroje
  • Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002): Chráněná území ČR - Liberecko, Svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 s.
  • Chráněná krajinná oblast Český ráj, turistická mapa 1 : 25 000 (2008): Nakladatelství ROSY, Rohlík a syn. Mělník.
  • Raprrich, V., red. (2011): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 03-324 Turnov. - Česká geologická služba. Praha

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Jiří Pražák, 04.11.1994
Aktualizoval(a): Lorencová Markéta, 26.06.2007, Gürtlerová Pavla, 15.11.2008, Rejchrt Miroslav, 16.11.2011


Citace

Databáze významných geologických lokalit: 65 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-01-06]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/65.


Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: výjimečný
Vzdělávací význam: velký
Významnost jevu: národní
Reprezentativnost lokality: velká
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita: ano
Stav lokality: ucházející

Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .


© ČGS 2024, verze: 1.01 - 5.5.14 [21.02.2024]