Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Suché skály

Vyhledávání

Suché skály

Všeobecná charakteristika

Kraj: Liberecký kraj
Okres(y): Jablonec nad Nisou
Katastrální území: Besedice
Mapové listy: 0332, 03324
Oblast: Česká křídová pánev - labská a čáslavská křída; křída Dlouhé meze
Lokalizace: Ostrý skalní hřeben 1,5 km severně od obce Besedice, mezi silnicemi Malá Skála (Zákoutí) - Koberovy a Malá Skála (Zákoutí) - Vrát, od jejich křižovatky zhruba 2 km. 3,5km z. od středu města Železný Brod.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Nápadně rozeklaný skalní hřeben vzniklý zvětrávání a odnosem cenomanských pískovcových vrstev, kolmo vztyčených podél lužického zlomu
Exkurzní lokalita: ano
ID : 65

Geologie

Geologická charakteristika: Významná geologická a geomorfologická lokalita. Morfologicky výrazný rozeklaný skalní hřbet Suchých skal je tvořen vztyčenými až mírně překocenými vrstvami křídových cenomanských pískovců při lužické poruše. Jeho pokračování ve skalních útvarech Pantheonu a Malé Skály je provázeno horizontálním posunem podél příčného zlomu v údolí Jizery. Lze pozorovat ohlazy a jiné tektonické fenomény. Pískovce jsou zrnitostně velmi proměnlivé a lokálně obsahují akumulace ústřičné fauny. Jejich stáří je prokázáno nálezem vůdčího druhu Neithea aequicostata (Lam.). Podle Mackovčina a kol., (2002): - Svrchnokřídové písčité sedimenty české křídové tabule (pískovce a slepence mořského cenomanu) byly při tektonických pohybech v průběhu třetihor a čtvrtohor vztyčeny podél lužického zlomu. Původně vodorovné vrstvy se tak ocitly v téměř svislé poloze a byly vystaveny intenzivnějšímu odnosu. Nejlépe odnosu vzdorovaly nejstarší svrchnokřídové usazeniny - pevné, prokřemenělé cenomanské pískovce, které byly vymodelovány do podoby nápadného skalnatého hřebenu s ostrými vrcholovými skálami, věžemi a soutěskami. Dokladem tektonických pohybů a "klouzání" jednotlivých vrstev po sobě jsou četná tektonická zrcadla (ohlazy na vrstevních plochách).; Podle Rejchrta (mapování 1:25 000 v roce 2011): Skalní komplex o ploše 23,44 ha, který tvoří středně až hrubě zrnité, středně dokonale vytříděné křemenné pískovce perucko-korycanského souvrství, je vertikálně vztyčený podél lužické poruchy. Tato struktura vznikla třetihorním a čtvrtohorním omlazením již existující, pravděpodobně prvohorní tektonické linie situované v místě oslabení zemské kůry. Na poruše se křemenné pískovce tektonicky stýkají s permskými melafyry a usazenými horninami. Dále směrem k JV od hřbetu Suchých skal byly zaznamenány mírnější sklony vrstev převážně k ZJZ, a to na Z od obce Koberovy 80°, na ZJZ od Hamštejna 40° a na lokalitě Podkozákov 30° . Působení tektonického tlaku způsobilo vznik vertikálních až subvertikálních několik centimetrů dlouhých puklin a ohlazů v pískovcích a jejich nápadný „rozeklaný“ vzhled. Suché skály jsou jednou z turisticky nejnavštěvovanějších lokalit v Českém ráji a jsou též populární jako lokalita pro horolezecký výcvik. To má za následek porušení skalních svahů a občasný, velmi nebezpečný pád uvolněných horninových bloků.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev - jizerský vývoj
Stratigrafie: mezozoikum - křída - svrchní křída - cenoman
Témata: geomorfologie, strukturní geologie (tektonika), litologie, geologie
Jevy: zlom, tektonické zrcadlo, voštiny, zkameněliny - fauna, suťové pole, skalní stěna, skalní plotna, skalní ostroh, skalní ohlaz, skalní komín, skalní hřbet, skalní hradba, inkrustace
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , tektonická, zvětrávání
Hornina: pískovec, melafyr
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní památka (NPP) v CHKO
Kód AOPK ČR: 427     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Významný doklad tektonického vyzdvihu křídových vrstev. Národní přírodní památka od roku 1965. Vyhlášení ZCHÚ: MK, 4. 7. 1956, č. předpisu: 65.972/54; změny nebo doplnění: ONV Jablonec, 1. 10. 1965. Výměra 23 ha.
Součást VCHÚ: CHKO Český ráj
Součást Geoparku: Český ráj
Střety zájmů: turistika, sport, nestabilita terénu
Popis střetů zájmů: Turisticky silně frekventované území včetně horolezectví.
Stav lokality: ucházející

Literatura

Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002): Chráněná území ČR - Liberecko, Svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 s.; Raprrich, V., red. (v tisku): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 03-324 Turnov. - Česká geologická služba. Praha.;Chráněná krajinná oblast Český ráj, turistická mapa 1 : 25 000 (2008): Nakladatelství ROSY,Rohlík a syn. Mělník.; Raprrich, V., red. (2011): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 03-324 Turnov. - Česká geologická služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Pražák Jiří, 04.11.94
Aktualizoval(a): Lorencová Markéta 26.06.07, Gürtlerová Pavla 15.11.08, Rejchrt Miroslav 16.11.11

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 65 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-12-10]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/65.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Pohled na Suché skály od Besedických skal ze Sokola, Alena Neubertová, 2010
Strmě ukloněné cenomanské pískovce podél lužického zlomového pásma, Tomáš Kumpan, 2008
Pohled na Suché skály od Besedických skal ze Sokola., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2005


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]