Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Břeclav
Katastrální území: Novosedly
Mapové listy: 3414, 34142
Geologická správní oblast: Neogén karpatské předhlubně - úsek Střed a Jih
Lokalizace: Jámový odkliz cihelny na v. okraji obce.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Odkryvy v cihelně.
Technický objekt: hliniště
Exkurzní lokalita: ano
ID : 636

Geologie

Geologická charakteristika: V cihelně jsou těženy tmavě až světlešedé, kusovitě nebo blokově rozpadavé vápnité jílovce až prachovce karpatu, odkryté v mocnosti kolem 30 m. Nejvyšší polohy karpatu jsou zjevně zvětralejší a jsou mírně nazelenalé. Sedimenty jsou subhorizontálně uložené. Směrem k S (od těžební jámy) na svahu k. 259 je v nadloží jílovců karpatu uložená 3-4 m mocná poloha žlutých a rezavě žlutých středně zrnitých písků, v nejvyšší části s výrazným červenorezavým zvětrávacím horizontem, představujícím přerušení sedimentace a intensivní zvětrávání před transgresí sp. badenu. V nadloží zvětrávacího horizontu jsou uloženy hrubozrnné štěrky sp. badenu, na bázi ještě s hojným narezavělým jílovitým tmelem. V vyšších částech je tmel v štěrčících písčitý a valouny mají typické karbonatické krusty na povrchu valounů. Lokálně se vyskytují většinou izolované valouny i o průměru kolem 30 cm. Ve valounovém materiálu štěrků převládají béžové, šedé a tmavošedé karbonáty, které podle mikrofauny převážně pocházejí z jury. V jílovcích karpatu jsou relativně chudá společenstva mořských dírkovců mělkovodního prostředí s typickými zástupci druhů Uvigerina graciliformis Papp et Turn., Pappina primiformis (Papp et Turn.), P. breviformis (Papp et Turn), Ammonia beccarii (L.), Heterolepa dutemplei (d`Orb.), Porosononion granosum (d`Orb.), Hansenisca soldanii (d`Orb.) a další. Vzácně se vyskytují špatně zachované misky mořských mlžů (rody Nuculana a Macoma) a nautilidního hlavonožce rodu Aturia. V severovýchodní části odkryvu pozorujeme zřetelné provrásnění. Poul a Melichar (2010) prokázali v těžebně zvrásnění sedimentů velkého měřítka související s vrásněním Dunajovického hřbetu. Osa vrásy vykazuje orientaci ve směru SSZ–JJV a uklání se směrem k JJV (osa vrásy 156/21). Sklon vrstevnatosti sedimentů karpatu se mění od subhorizontálního po vertikální. Paleomagnetická měření potvrdila, že sedimenty v novosedelské cihelně prošly deformační etapou dokumentovanou Poulem a Melicharem (2010) a související s otvíráním vídeňské pánve v systému levostranných horizontálních zlomů. Deformace se projevily paleorotacemi proti směru hodinových ručiček (Márton et al. 2011) až o velikosti prvních desítek stupňů. Rotace spojená s tektonickými pohyby započala před 12 mil. let a přetrvávala v období dlouhém 8 mil. let. Tyto pohyby svědčí o tektonickém neklidu nejen v sedimentech karpatské předhubně, ale také v jejím platformním podloží v tomto období.
Regionální členění: Karpaty - karpatská předhlubeň - karpatská předhlubeň - jižní část
Stratigrafie: kenozoikum - neogén - miocén - spodní miocén - karpat, kenozoikum - neogén - miocén - střední miocén - baden
Témata: geologie, petrologie, ložisková geologie, strukturní geologie (tektonika)
Jevy: výchoz, zvrstvení, zkameněliny - fauna
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: jíl
Geologický význam: významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: S ohledem na komerční povahu lokality doporučujeme její zařazení do stupně C.
Střety zájmů: těžba, vegetace
Popis střetů zájmů: Při zařazení lokality do kategorie ochrany C patrně nevzniknou.
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Lokalita je postupně zavážena a aplanována, těžba ukončena. 1.8.2012; Činná těžebna 24.6.2016;

Literatura

Čtyroký, P. et al. (1990): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1 : 25 000, list 34-142 Mikulov. - Ústřední ústav geologický. Praha.; Márton, E. – Antek, K. Tokarski, – Krejčí, O. – Rauch, M. – Olszewska, B. – Tomanová Petrová, P. – Wójcik, A. (2011): `Non-European` palaeomagnetic directions from the Carpathian Foredeep at the southern margin of the European plate. – Terra Nova, 23, 134–144.; Poul, I. – Melichar, R. (2010): Interpretace deformací sedimentů karpatské předhlubně na kontaktu se zónou pavlovsko-waschberskou (Vnější Západní Karpaty). – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 17, 1–2, 88–90.; Tomanová Petrová, P. (2015): Novosedly, šlír laaského souvrství (karpatská předhlubeň). In Buriánek, D., Gilíková, H: Exkurzní průvodce, Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti, Mikulov 14.-17. 10. 2015, s. 43-44. – Masarykova Univerzita, Česká geologická společnost. Brno. ISBN 978-80-210-7979-3

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Čtyroký Pavel, 30.11.93
Aktualizoval(a): Tomanová Petrová Pavla 30.10.03, Tomanová Petrová Pavla 01.08.12, Tomanová Petrová Pavla 24.06.16

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 636 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-26]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/636.

Lokalizace v mapě: