Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Tvarožné díry

Vyhledávání

Tvarožné díry

Všeobecná charakteristika

Kraj: Pardubický kraj
Okres(y): Ústí nad Orlicí
Katastrální území: Velká Morava
Mapové listy: 1423, 14231
Geologická správní oblast: Orlicko-sněžnické, novoměstské a staroměstské krystalinikum
Lokalizace: Levý východní břeh údolí řeky Moravy, Území jižně od chaty Vilemina. Lokalizovaný je jeden ze vstupů do jeskyního systému.
Přístup k lokalitě: - terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Jeskyně tvořené soustavou jeskynních chodeb, délka 245 m, v délce 100 m protékají vody podzemního potoka
ID : 616

Geologie

Geologická charakteristika: Krasové jevy v údolí Moravy vznikly v krystalických vápencích stróňské série, v jejich okolí vystupují ruly. Jeskyně Tvarožné jámy tvoří spolu s vývěrovou jeskyní Kančí díry, jeskyní Propástka a krasovým pramenem Nesselbrunnen jeden celek v nejsevernější části toku Moravy (Maděra 1974). Jeskyně Tvarožné jámy je 245 m dlouhá. Je tvořena soustavou jeskynních chodeb, jimiž v délce 100 m protékají vody podzemního potoka. Vodní tok odtéká z Tvarožných jam do vývěrové jeskyně Kančí díry. V blízkosti Tvarožných jam byla zjištěna jeskyně Propástka. Je to prudce klesající jeskynní chodba dlouhá 15 m, jejíž dno je otevřeno do 4 m hluboké propasti. Délku celého systému je možno ze známých údajů odhadnout na 0,5 km.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - lužická (západosudetská) oblast - orlicko-sněžnické krystalinikum
Stratigrafie: paleozoikum
Témata: geomorfologie
Jevy: kras
Původ geologických jevů (geneze): akvatická (činnost vody)
Hornina: mramor (krystalický vápenec, dolomit)
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní rezervace (NPR)
Kód AOPK ČR: 1298     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je důležitou součástí vyhlášené lokality
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Je součástí území NPR - Kralický Sněžník (id 1607) v masivu Králického Sněžníku na území ČR doposud jediné zjištěné krasové jevy. NPR Kralický Sněžník, vydáno MŽP 14.12.1990, vyhláška č.6/1991Sb.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: ucházející
Popis stavu lokality: Beze změn. 01.06.2011; Upřesněna lokalizace vstupu do jeskyního systému. 5.9.2017;

Literatura

Maděra E.(1971): Dosavadní stav výzkumů krasových jevů v masivu Králického Sněžníku.-In:Krasový sborník,IV/1971,pp.31-40.Praha. Maděra E.(1974): Kras a jeskyně pod Kralickým Sněžníkem.-Severní Morava, vlastivědný sborník,sv.27,pp.44-48. Král V.(1958): Kras a jeskyně východních Sudet.-In:Acta Univ.Carol.Geologica,1958,2,pp.105-159.Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Pecina Vratislav, 31.10.94
Aktualizoval(a): Pecina Vratislav 18.11.08, Pecina Vratislav 01.06.11, Gürtlerová Pavla 05.09.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 616 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-03-28]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/616.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Zamčený vstup do odvodňovací štoly vybudované jeskyňáři, které snižuje hladinu vody v Tvarožných dírách., Radek Svítil, 2017
Kovovými dvířky uzavřený vstup do Tvarožných děr na břehu řeky Moravy., Radek Svítil, 2017
Pohled na vstup do Tvarožných děr na břehu řeky Moravy z jejího druhého břehu., Radek Svítil, 2017
Krasová jeskyně tvořená 183 m dlouhou soustavou chodeb v krystalických vápencích (mramorech) orlicko-sněžnického krystalinika. , Jan Vítek, 2013


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]