Šléglov
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Olomoucký kraj
Okres(y):
Šumperk
Obec:
Staré Město
Katastrální území:
Staré Město pod Králickým Sněžníkem
Mapové listy:
14-23 Králíky, 14-232 S.Město
Lokalizace:
levý břeh bezejmenného levostranného přítoku Krupé na z.svahu Dvorského vrchu (702 m), asi 1,5 km z.od Šléglova, 1,5 km jjv.od Starého Města p.Sn.
Přístup k lokalitě:
terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika:
středověký důl na drahé a barevné kovy
Technický objekt:
důlní dílo
ID:
613
Geologie
Geologická charakteristika:
Geologická charakteristika s odkazy na hlavní literaturu: Jedná se o mineralizaci žilného typu uloženou v poruchovém pásmu na styku staroměstského krystalinika na Z a svrchního pestrého oddílu velkovrbenské klenby na V. Toto poruchové pásmo bylo označováno jako nýznerovské (Skácel 1979). Jeho hlavní složkou jsou blastomylonitické svory skorošické s útržkovitými polohami amfibolitů, kvarcitů, různých typů rul, ojediněle mramorů. Jeho šíře silně kolísá, v průměru se pohybuje kolem 1 km. Šléglovský rudní výskyt je uložen v blastomylonitických svorech skorošických a strmém úklonu k ZJZ. V podloží jsou amfibolity a dále k V opět svory. Mineralizace Cu, Pb, a Zn rud je tedy uložena v podobné pozici jako výskyty na Stříbrníku u Nýznerova. Zrudnění je žilného charakteru, s četnými odžilky. Směrná délka dle rozsahu starých prací nepřesahuje 200 m. Mocnost žiloviny dosahuje 25 cm, je možné očekávat čočkovité naduřování. Žilovina je křemenná, v menší míře karbonátová. Zrudnění je reprezentováno sulfidy Cu, Pb, Zn ve formě izolovaných zrn. Nejhojněji je zastoupen chalkopyrit, méně galenit a sfalerit.
Regionální členění:
Český masiv > centrální sudety > orlicko-sněžnické krystalinikum
Stratigrafie:
paleozoikum
Témata:
těžební činnost a její následky, strukturní geologie (tektonika), ložisková geologie
Jevy:
zrudnění
Původ geologických jevů (geneze):
hydrotermální mineralizace
Hornina:
svor
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Okolí Branné a Starého Města p.Sn. bylo ve středověku známou hornickou oblastí, těžba rud byla jedním z důležitých kolonizačních faktorů ve 13. a 14.stol. Zájem o rozvoj zdejších dolů dokazuje vyslání báňského specialisty a prospektora V.Koppa na Staroměstsko v r.1333 za vlády Jana Lucemburského. Vrcholu rozkvětu dosáhly doly a rýžoviska zřejmě okolo r.1350. Při novodobém geologickém výzkumu se zatím podařilo lokalizovat pouze ty pozůstatky po dolování, kde došlo k obnovení těžby v 18.a 19.stol. Vedle rýžovisek na řece Krupé jsou v geologické literatuře popsány pouze dvě lokality: Hynčice p.Suš. a Malé Vrbno. Výše popisované pozůstatky jednoho dolu na drahé a barevné kovy tak potvrzují pravdivost historických pramenů a současně dokreslují metalogenetické poměry regionu.
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
Nejsou známy střety zájmů.
Literatura a další zdroje
- Skácel J.(1979): Tektonické plochy na styku východních a středních Sudet.-Sbor.prací Univ.Palackého,Geol.-Geogr.,62,17,97-106.Olomouc. Skácel J.(1988): Rudné hornictví v okolí Starého Města.-Vlastivěd.Sbor.Severní Morava,55,47-51,Šumperk. Skácel J.,Pecina V.(1990): Staré báňské práce na drahé a barevné kovy u Starého Města p.Sněžníkem.-Čas.Mineral.Geol.,35,2,203-208.Praha
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Vratislav Pecina, 26.11.1993
Aktualizoval(a):
Večeřa Josef, 23.05.2011
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 613 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-19]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/613.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
malý
Významnost jevu:
regionální (mapování, VKP)
Reprezentativnost lokality:
malá
Geologický význam:
regionálně-geologický význam (mapování)
Stav lokality:
špatný
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
