Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Šléglov

Vyhledávání

Šléglov

Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Šumperk
Katastrální území: Staré Město p.Kralickým Sněžníkem
Mapové listy: 1423, 14232
Geologická správní oblast: Orlicko-sněžnické, novoměstské a staroměstské krystalinikum
Lokalizace: levý břeh bezejmenného levostranného přítoku Krupé na z.svahu Dvorského vrchu (702 m), asi 1,5 km z.od Šléglova, 1,5 km jjv.od Starého Města p.Sn.
Přístup k lokalitě: - terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: středověký důl na drahé a barevné kovy
Technický objekt: důlní dílo
ID : 613

Geologie

Geologická charakteristika: Geologická charakteristika s odkazy na hlavní literaturu: Jedná se o mineralizaci žilného typu uloženou v poruchovém pásmu na styku staroměstského krystalinika na Z a svrchního pestrého oddílu velkovrbenské klenby na V. Toto poruchové pásmo bylo označováno jako nýznerovské (Skácel 1979). Jeho hlavní složkou jsou blastomylonitické svory skorošické s útržkovitými polohami amfibolitů, kvarcitů, různých typů rul, ojediněle mramorů. Jeho šíře silně kolísá, v průměru se pohybuje kolem 1 km. Šléglovský rudní výskyt je uložen v blastomylonitických svorech skorošických a strmém úklonu k ZJZ. V podloží jsou amfibolity a dále k V opět svory. Mineralizace Cu, Pb, a Zn rud je tedy uložena v podobné pozici jako výskyty na Stříbrníku u Nýznerova. Zrudnění je žilného charakteru, s četnými odžilky. Směrná délka dle rozsahu starých prací nepřesahuje 200 m. Mocnost žiloviny dosahuje 25 cm, je možné očekávat čočkovité naduřování. Žilovina je křemenná, v menší míře karbonátová. Zrudnění je reprezentováno sulfidy Cu, Pb, Zn ve formě izolovaných zrn. Nejhojněji je zastoupen chalkopyrit, méně galenit a sfalerit.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - lužická (západosudetská) oblast - orlicko-sněžnické krystalinikum
Stratigrafie: paleozoikum
Témata: těžební činnost a její následky, strukturní geologie (tektonika), ložisková geologie
Jevy: zrudnění
Původ geologických jevů (geneze): hydrotermální mineralizace
Hornina: svor
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Okolí Branné a Starého Města p.Sn. bylo ve středověku známou hornickou oblastí, těžba rud byla jedním z důležitých kolonizačních faktorů ve 13. a 14.stol. Zájem o rozvoj zdejších dolů dokazuje vyslání báňského specialisty a prospektora V.Koppa na Staroměstsko v r.1333 za vlády Jana Lucemburského. Vrcholu rozkvětu dosáhly doly a rýžoviska zřejmě okolo r.1350. Při novodobém geologickém výzkumu se zatím podařilo lokalizovat pouze ty pozůstatky po dolování, kde došlo k obnovení těžby v 18.a 19.stol. Vedle rýžovisek na řece Krupé jsou v geologické literatuře popsány pouze dvě lokality: Hynčice p.Suš. a Malé Vrbno. Výše popisované pozůstatky jednoho dolu na drahé a barevné kovy tak potvrzují pravdivost historických pramenů a současně dokreslují metalogenetické poměry regionu.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: špatný

Literatura

Skácel J.(1979): Tektonické plochy na styku východních a středních Sudet.-Sbor.prací Univ.Palackého,Geol.-Geogr.,62,17,97-106.Olomouc. Skácel J.(1988): Rudné hornictví v okolí Starého Města.-Vlastivěd.Sbor.Severní Morava,55,47-51,Šumperk. Skácel J.,Pecina V.(1990): Staré báňské práce na drahé a barevné kovy u Starého Města p.Sněžníkem.-Čas.Mineral.Geol.,35,2,203-208.Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Pecina Vratislav, 26.11.93
Aktualizoval(a): Večeřa Josef 23.05.11

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 613 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-25]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/613.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Šlégov - největší ze šesti šachtic s haldou, Vratislav Pecina, 2002
Šléglov - zavalené ústí štoly, Vratislav Pecina, 2002


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]