Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Jeseník
Katastrální území: Petrovice
Mapové listy: 1422, 14221
Geologická správní oblast: Orlicko-sněžnické, novoměstské a staroměstské krystalinikum
Lokalizace: zaniklá osada již. od Nové Vésky, jz. od Vojtovic a cca 6 km záp. od Žulové
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Pozůstatky po rozsáhlé těžbě magnetit-hematitové rudy s bohatým nalezištěm nerostů, zpřístupněná štola
Technický objekt: štola, staré dobývky
Exkurzní lokalita: ano
ID : 608

Geologie

Geologická charakteristika: Ložisko magnetitu s hematitem je uloženo ve dvou paralelních polohách světlešedých až bílých krystalických dolomitických vápenců, uložených v biotitických pararulách staroměstského krystalinika, označovaných jako autonomní pásmo Hraničné. Souvrství i ložisko mají sklon k Z okolo 50 stupňů. Směrná délka magnetitového ložiska činí 600 m, max. mocnost 2 m. Karbonátové polohy pokračují směrně dále, zprvu jako erlány s vtroušeným galenitem. Vzdálenost mezi dvěma polohami zrudněných mramorů se pohybuje okolo 2 m. Textura rudniny je páskovaná. Magnetit převládá nad hematitem v poměru 4-5:1. Při okrajích rudních poloh jsou 10-20 cm mocné lemy sulfidické (pyrit, pyrrhotin, galenit, sfalerit). V magnetitu jsou inkluze spinelidů řady gahnit-franklinit. V čočkách pegmatitu s amazonitem se vyskytuje molybdenit, na puklinách erlánů fluorit. Výrazné jsou rohovce a erlány v okolí ložiska. Je to jedno z nejstarších magnetitových zrudnění v Českém masívu. Původní zásoby bilančních rud byly vyčísleny na 550 kt, z nich bylo vytěženo již od roku 1856 166 kt s průměrným obsahem 32-34% Fe, 0,6-0,8% Zn a 0,5% Pb. Vyráběla se zatěžkávadla pro uhelná prádla (pro nevhodný obsah Pb+Zn při použití v hutnictví). Postupně byla vybudována 540 m dlouhá štola a vytěžená ruda byla dopravována do železárny v Ondřejovicích. Celkem tři šachty byly opuštěny a zaplaveny vodou nejpozději v roce 1906. Nová etepa těžby železných rud nastává po roce 1953. Během období 1960 až 1968 bylo vytěženo 173 kt rudy, která byla zpracovávána v úpravně na místě před ústím štoly, nedaleko zaniklé vsi Hraničné. Do úpravny byly dováženy též magnetitové rudy z jiných v té době těžených ložisek (Vlastějovice, Měděnec) a dovážených Fe rud ze zahraničí (Krivoj Rog). Po likvidaci dolu a úpravny byly haldy rozvezeny a terén rekultivován. V roce 2014 převzal důl do své správy od státního podniku DIAMO spolek Rychlebská báňsko-historická z.s., který štolu v roce 2019 zpřístupnil.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - lužická (západosudetská) oblast - orlicko-sněžnické krystalinikum
Stratigrafie: paleozoikum
Témata: těžební činnost a její následky, mineralogie, ložisková geologie
Jevy: zrudnění, minerál
Původ geologických jevů (geneze): metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina: mramor (krystalický vápenec, dolomit), pararula
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Báňsko-historický objekt. Po skončení těžby a provozu úpravny byla uskutečněna ve smyslu znění vyhlášky dokonalá rekultivace a asanace území. Pod navážkou leží zbytky haldového materiálu i s rudním materiálem místní, cizí i zahraniční provenience. Hlavní štola byla v roce 2019 zpřístupněna veřejnosti, zejména pro výcvik potápěčů, ale i pro soukromé osoby.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: špatný
Popis stavu lokality: Bývalý Důl Hraničná byl pro veřejnost zpřístupněn v květnu 2019. Na šachtě je prováděn výcvik potápěčů všech složek IZS, jezdí sem i policisté. Zatopené podzemí je určeno i pro soukromé osoby – potápěče s kvalifikací mine, resp. cave diving. 27.01.2020;

Literatura

Slavík,Fr.(1923): O železných rudách v krystalických břidlicích slezského Jeseníku.-Sbor.Stát.geol.úst.2:219-235,Praha. Květoň,P.,Svoboda,J.(1951): Stratigraficko-tektonický příspěvek k ložiskům Fe rud Rychlebských hor a sz.části Hrubého Jeseníku.-Sbor.ÚÚG,18:301-315,Praha. Krystek,I.(1952): Příspěvek k poznání geologických a petrografických poměrů okolí Hraničné u Petrovic ve Slezsku.-Přír.sbor.Ostrav.kraje,13:414-416,Opava. Skácel, J.-Vosyka, S./1959/: Přehled geologie Rychlebských hor.-Rychlebské hory, sborník prací, Publik.SSÚ v Opavě sv.30. Litochleb,J.(1974): Petrografická charakteristika hornin z ložiska Hraničná ve Slezsku.-Čas.Slez.mus.A,23(1):7-15,Opava. Kruťa,T.,Skácel,J.(1975): Ložisko Hraničná v Rychlebských horách.Čas.Mor.muzea,LX,33-56,Brno, Fojt,b.,Kruťa,T.,Skácel,J.(1976): Geologické, mineralogické a ložiskové poměry Rychlebských hor v sz.Slezsku.-ČMM LXI,7-52,Brno.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Skácel Jaroslav, 26.10.94
Aktualizoval(a): Večeřa Josef 23.05.11, Vajskebrová Markéta 27.01.20

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 608 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-20]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/608.

Lokalizace v mapě: