Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Vinařická hora

Vyhledávání

Vinařická hora

Všeobecná charakteristika

Kraj: Středočeský kraj
Okres(y): Kladno
Katastrální území: Vinařice u Kladna
Mapové listy: 1223, 12231
Geologická správní oblast: Česká křídová pánev - velimská, pražská, roudnická a ohárecká křída
Lokalizace: Kóta 413, 500 m s. od obce Vinařice
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Návrší sopečného původu se znaky povrchového vulkanismu (stratovulkán). Na úbočí vystupují na povrch horniny permokarbonu a křídy.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 59

Geologie

Geologická charakteristika: Výrazné těleso sopečného původu, Kopeckým (1959) interpretované jako stratovulkán. Rozlišeny 2 sopečné fáze, srovnatelné s fázemi vulkanismu v Českem středohoří. Starší fáze byla explosivní, mladší explosivní i efuzivní. Efuziva odpovídají petrograficky nefelinitu resp. olivinickému nefelinitu. V pyroklastikách kausticky metamorfované bloky křídových (méně i permokarbonských) sedimentů. V impozantních profilech se střídají lávové příkrovy s vrstvami tufitického materiálu, dále se zde nacházejí minerály zeolitové skupiny (zejména v dutinách, např. kulovité agregáty thomsonitu o průměru 4-10 cm) a křídové zkameněliny vytržené z podloží při erupci sopky. Nejstaršími horninami na území PP Vinařická hora jsou tepelně přeměněné fylitické břidlice staré více než 570 miliónů let. Nad nimi se nacházejí horniny permokarbonu – jíly a arkózy s uhelnou drtí nebo částmi zuhelnatělých kmenů. Mladšími horninami jsou až křídové sladkovodní, brakické a později i mořské sedimenty. Jde o perucko-korycanské pískovce, jílovce a slepence cenomanského stáří a glaukonitické jílovce a bělohorské opuky stáří turonu. Některé z nich vycházejí na úbočí Vinařické hory na povrch, podmiňují vznik rozdílných půd a tedy i výskyt odlišných přírodních společenstev. Mladší mořské sedimenty stáří coniaku se na povrchu nezachovaly. Byly však nalezeny ve velkých hloubkách pod povrchem, kam se dostaly v během sopečného období. Sopečná činnost zde probíhala v období terciéru, ve dvou fázích od sebe časově oddělených dlouhým obdobím denudace (odnosu). Během starší fáze (oligocén a miocénu) se v místě dnešní Vinařické hory rozevřelo při výbuchu charakterizovaným hlavně plynnými explozemi několik hlubokých puklin sz.-jv. směru. Během mladší fáze (miocén až pliocén) byla činnost hlavního jícnu efuzivní i explozivní. Hlavní sopečný kráter se nacházel v oblasti dnešního vrcholu Vinařické hory. Jednalo se pravděpodobně o puklinu 70−100 m dlouhou, orientovanou ve směru zhruba ZSZ − VJV. Později byla vyplněna celistvým čedičem. Střídání výlevů lávy a výbuchů vyvrhujících do okolí velké množství pyroklastik s úlomky starších hornin dalo vznik složené stavbě tohoto vulkánu, i když nejde o stratovulkán v pravém slova smyslu. Stavba sopky je na některých místech velice dobře vidět, zejména tam, kde ji odkryl člověk při své lomové činnosti (zastavení naučné stezky č. 4).
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - další výskyty křídy, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - terciér Českého masivu - terciér - rozptýlené alkalické vulkanity v ČM
Stratigrafie: kenozoikum - terciér (paleogén - neogén), mezozoikum - křída - svrchní křída
Témata: geomorfologie, petrologie, stratigrafie, mineralogie, vulkanologie
Jevy: lávový proud, litologické rozhraní, stratovulkán
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , vulkanická
Hornina: bazaltoid, slínovec, tuf
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Kód AOPK ČR: 862     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Povrchový sopečný útvar s typickou morfologií, dobře odkrytý i v několika lomech. Lze odlišit 2 sopečné fáze. Ve vyvrženém materiálu tepelně přeměněné úlomky křídových a karbonských hornin. Krajinná dominanta, významná geologická lokalita, byla zde zřízena naučná stezka. Vyhlášení ZCHÚ: ONV Kladno, 15. 1. 1985.
Střety zájmů: vegetace
Popis střetů zájmů: svahy i území po těžbě zarůstají neprůchodnou vegetací, v rámci plánů péče o PP je průběžně likvidována
Stav lokality: dobrý

Literatura

Kopecký, L. (1959): Terciérní vullkanismus Vinařické hory u Kladna. - Věst. Ústř. Úst. geol., 34, 256-268, Praha. Knížetová L., Pecina P., Pivničková M., 1987: Prověrka maloplošných chráněných území a jejich návrhů ve Středočeském kraji v letech 1982 - 85.- Bohemia centralis, sv. 16, str. 57 - 58, Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeekého kraje Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Zelenka Přemysl, 11.01.94
Aktualizoval(a): Plíšek Antonín 20.07.05, Adamovič Jiří 17.02.07, Zelenka Přemysl 24.09.09

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 59 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-28]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/59.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Pohled do velkého opuštěného západního lomu, kde se těžil kvalitní čedič (olivinický nefelinit)., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2013
Pohled do velkého opuštěného západního lomu, kde se těžil kvalitní čedič (olivinický nefelinit)., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2013
Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2006
Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2006
Pavel Bokr, 2005
Pavel Bokr, 2005
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]