Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Bozkovské dolomitové jeskyně

Vyhledávání

Bozkovské dolomitové jeskyně

Všeobecná charakteristika

Kraj: Liberecký kraj
Okres(y): Semily
Katastrální území: Bozkov
Mapové listy: 0341, 03411
Geologická správní oblast: Lužický a krkonošsko-jizerský masiv; krkonošsko-jizerské krystalinikum
Lokalizace: 500 m S od severního okraje obce, 1 km SZ od kóty 524 Na Končinách
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Krasové území s komplexem Bozkovských dolomitových jeskyní - nejrozsáhlejší krasový systém v oblasti severovýchodních Čech (délka 1050 m) vytvořený na rozdíl od ostatních jeskyní v České republice v metamorfovaném vápnitém dolomitu.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 571

Geologie

Geologická charakteristika: Bozkovské dolomitové jeskyně – Bozkovské dolomitové jeskyně byly objeveny v r. 1947 při těžbě krystalického karbonátu na okraji obce Bozkov na svahu plošiny Na Vápenci (485 m n. m.) v čočce metamorfovaných krystalických dolomitů. Jeskyně vznikly erozí z prosakujících vod v nepravidelném tělese krystalického vápnitého dolomitu o rozměrech 400 × 300 m a mocnosti více než 100 m. Jeskyně dosahují hloubky 43 m a délky 1100 m a jsou zpřístupněny v délce 350 m. Vstup do jeskynního systému leží as 250–300 m od s. okraje Bozkova při jižním okraji listu mapy na rozhraní rozsáhlé náhorní planiny na severním okraji Bozkova (mimo list mapy) a zaříznutého skalnatého údolí Vraštilovského potoka, který je levostranným přítokem Kamenice. Čočka je zavrásněna v chlorit-sericitických fylitech, které se střídají s polohami zelených břidlic ŽBVK s několik metrů mocnými vložkami krystalických dolomitických vápenců. Stáří krystalického vápenitého dolomitu není známo, ale vzhledem k těsným vztahům ke středno až svrchnokambrickým horninám ŽBVK, je pravděpodobnější jeho kambrické stáří. Bozkovské dolomitové jeskyně jsou nejrozsáhlejším krasovým systémem sv. Čech (Kučera – Turnovec, ed. 1997). Dolomity jsou podél drobných mikrotrhlin silně silicifikovány; proto dochází k selektivnímu zvětrávání karbonátů za vzniku velmi malebných říms a žebroví, na některých místech s trsy jehličkovitého aragonitu. Nižší části krasového systému jsou zaplaveny. Vzniklé podzemní jezero je patrně největším krasovým jezerem v Čechách. Na starém peneplenizovaném reliéfu podlehly krystalické karbonáty hlubokému zvětrávání; jejich písčité eleuvium dosahuje mocnosti až 40 m. Na ojedinělých skalních výchozech ve svahu Vraštilovského potoka je možno pozorovat škrapový povrch, závrty o několiametrovém průměru. Níže v údolí se vyskytují vývěry krasových vod. Kromě klasických sintrových forem tvoří výzdobu jeskyní křemenné římsy a lišty vypreparované selektivní korozí, na některých místech trsy jehličkového aragonitu. Níže položené části jeskyní jsou vyplněny vodou, jejíž volná hladina tvoří pravděpodobně největší podzemní jezero v Čechách.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - lužická (západosudetská) oblast - krkonošsko-jizerské krystalinikum - železnobrodské krystalinikum
Stratigrafie: paleozoikum
Témata: litologie, petrologie, kvartérní geologie
Jevy: kras, inkrustace, jezero, jeskyně krasová
Původ geologických jevů (geneze): akvatická (činnost vody), metamorfní (regionální metamorfóza), zvětrávání
Hornina: dolomit
Geologický význam: geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní památka (NPP)
Kód AOPK ČR: 2065     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Atraktivní turistická lokalita - dobře zpřístupněné krasové jeskyně v karbonátových horninách tzv.ponikelské skupiny železnobrodského krystalinika. Středisko speleologického výzkumu.
Součást Geoparku: Český ráj
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002): Chráněná území ČR - Liberecko, Svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 s.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Drozen Jan, 31.12.94
Aktualizoval(a): Lorencová Markéta 26.06.07, Gürtlerová Pavla 14.11.08, Kachlík Václav 11.11.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 571 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-29]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/571.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Pavla Tomanová Petrová, 2023
Pavla Tomanová Petrová, 2023
Pavla Tomanová Petrová, 2023
Podzemní jeskynní jezero, Pavla Tomanová Petrová, 2023
Pavla Tomanová Petrová, 2023
Markéta Vajskebrová, 2004
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]