Smrčí u Semil
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Liberecký kraj
Okres(y):
Semily
Obec:
Záhoří
Katastrální území:
Smrčí u Semil
Mapové listy:
03-32 Jablonec nad Nisou, 03-324 Turnov
Lokalizace:
s. až sv. okraj obce Smrčí 2,5 km jjv. od Železného Brodu
Přístup k lokalitě:
vstup na zvláštní povolení (vojenský prostor, lom, soukromý pozemek)
Stručná charakteristika:
stěnový lom v provozu v bazanitu s xenolity plášťových peridotitů ("olivínové koule")
Technický objekt:
lom
ID:
559
Geologie
Geologická charakteristika:
Lom v bazanitu pocházejícího z pliocénního lávového proudu Kozákova, který tekl nejprve po svahu Kozákova k východu, poté se stočil do údolí Paleojizery k severu a nakonec tekl údolím Paleojizery k severozápadu. Celková délka tohoto lávového proudu dosahuje zhruba 12 km a maximální mocnost lávy v oblasti, kde vyplňovala údolí, činí přibližně 40 m. Láva v lomu Smrčí u Semil a v jeho okolí je zajímavá ze dvou hledisek. Díky provedenému datování (pliocén, přibližně 4,5 milionu let) bylo určeno stáří neoidní vulkanické aktivity v této části Českém masivu. Láva z Kozákova tekla nejprve po struskových uloženinách strombolských erupcí, které výlev lávového proudu doprovázely. Dále natekla na sedimenty a vulkanity podkrkonošské pánve a metamorfované horniny železnobrodského krystalinika. Zde v lomu Smrčí leží na vysoké terase štěrků (terasa řeky Jizery). Překrytí vodou nasycených sedimentů lávovým proudem vedlo k explozím vodní páry skrz tekoucí lávu, čímž se vytvořila série bezkořenných kráterů. Brekcie jednoho bezkořenného kráteru je v lomu jedinečně odkryta.
Druhá skutečnost, která činí tyto vulkanity zajímavými, je mimořádná hojnost ultrabazických nodulí (olivinického peridotitu), které představují xenolity hornin svrchního pláště a jsou tak hlavním zdrojem informací o litosférickém plášti pod severní částí Českého masivu. Díky hojnému výskytu těchto xenolitů s olivínem, včetně zrn vhodných pro drahokamové zpracování, je lokalita klasickou mineralogickou lokalitou pro výskyt olivínu v ČR.
Hornina má dobře vyvinutou sloupcovitou odlučnost. Obsahuje hojné vyrostlice olivínu (až 1 mm), který je jediným minerálem tvořícím vyrostlice. S výjimkou hojného klinopyroxenu a olivínu vykazuje základní hmota odlišnosti v závislosti na rychlosti chladnutí a krystalizace různých facií lávového proudu. Směrem k bázi lávového proudu a v těsném sousedství bezkořenných kráterů klesá obsah magnetitu. Centrální část lávy je dobře vykrystalizovaná s lištami plagioklasu a výrazně méně hojným anhedrálním nefelínem. Naproti tomu při bázi lávy a v bezprostřední blízkosti brekcie bezkořenných kráterů převládá v základní hmotě mezi drobnými vyrostlicemi klinopyroxenu a olivínu sklo.
Vulkanické horniny tohoto třetihorního lávového výlevu jsou v regionu významnou surovinou a byly těženy v množství menších či větších lomů. Kvalita kameniva pocházejícího z tohoto lomu je vhodná pro účely silničního stavitelství i pro výrobu betonů prostých a železových. V minulosti byla surovina ve velmi omezeném množství používána také pro výrobu minerálních izolačních vláken ve Stavebních izolacích Praha, závod Častolovice.
Regionální členění:
Český masiv > terciér Českého masivu > terciér - rozptýlené alkalické vulkanity v ČM
Stratigrafie:
terciér
Témata:
petrologie, vulkanologie, mineralogie, ložisková geologie
Jevy:
kamenné varhany (sloupcovitá odlučnost), lávový proud, minerál
Původ geologických jevů (geneze):
vulkanická
Hornina:
bazanit
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Petrograficky a mineralogicky významná lokalita. Známý výskyt drahokamového olivínu v xenolitech peridotitů. Jedinečný profil brekcií bezkořenného kráteru.
Součást národního geoparku:
Český ráj
Střety zájmů:
rekultivace, těžba povrchová
Popis střetů zájmů:
Při rekultivaci je třeba zachovat odkryté jedinečné profily.
Literatura a další zdroje
- FARSKÝ, F. (1876): Mineralogische Notizen I. Mineralien aus der Kosakover Basaltkugeln. – K. kön. Geol. Reichsanst., 205–208.
- Chaloupský J., Teisseyre, H., 1968: Geology of the West Sudeten. - Guide to Excursion 8 AC, International geolog. congress, XXIII session, Prague 1968, str. 14. Praha.
- FEDIUK, F. (1968): Ad¬ditional notes on the basaltic volcanics and their ultrabasic nodules at Smrčí in the Želez¬ný Brod area. – Rotaprint, Přír. fak. univ. Karlovy, 1–12.
- Raprrich, V., red. (2011): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 03-324 Turnov. - Česká geologická služba. Praha.
- ACKERMAN, L. – MAHLEN, N. – JELÍNEK, E. – MEDARIS, G. JR. – ULRYCH, J. – STRNAD, L. – MIHALJEVIČ, M. (2007): Geochemistry and evolution of subcontinental lithospheric mantle in Central Europe: Evidence from peridotite xenoliths of the Kozákov Volcano, Czech Republic. – J. Petrol., 48, 2235–2260
- PAULIŠ, P. (2000): Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech. Kutná Hora, 59.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jan Drozen, 30.10.2001
Aktualizoval(a):
Dašková Jiřina, 25.10.2001, Gürtlerová Pavla, 08.01.2012, Rapprich Vladislav, 31.08.2012, Vajskebrová Markéta, 17.06.2026
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 559 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-07-16]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/559.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
významný studijní profil, geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
