Údolí Jizery u Semil a Bítouchova
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Liberecký kraj
Okres(y):
Semily
Obec:
Semily, Záhoří, Chuchelna
Katastrální území:
Semily, Záhoří u Semil, Spálov u Semil, Bítouchov u Semil, Chuchelna
Mapové listy:
03-32 Jablonec nad Nisou, 03-324 Turnov
Lokalizace:
Údolí Jizery mezi Spálovem a Bítouchovem, 2 km sz. od Semil
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Kaňonovitý zářez Jizery - skalní defilé a balvanité řečiště
ID:
554
Geologie
Geologická charakteristika:
Průlomové údolí zahloubené do různých krystalických hornin. V úseku za soutěskou je údolí zahloubeno v různě odolných přeměněných horninách železnobrodského úseku krystalinika (staroprvohorního stáří), zejména v metadiabazech a zelených břidlicích, keratofyrech, metamorfovaných tufech atd. Pevnější polohy hornin vystupují ve skalních hřebenech a útesech, z nichž mohutností vyniká Krkavčí skála na levém svahu. Zajímavostí pravého svahu pod vrchem Měděnec je útes Myší skály, tvořený tělesem neogenního čediče se sloupcovitou odlučností. Řečiště Jizery místy vyplňují balvany, na kterých se vytvořily obří hrnce (Mackovčin a kol., 2002).; Skalní defilé v kaňonu Jizery mezi Podspálovem a Bítouchovem u Semil popsal v souvislosti s mapování 1:25 000 v roce 2011 V. Kachlík: Toto přes 2 km dlouhé defilé v úzkém a více než 100 zahloubené kaňonu řeky Jizery, která z poměrně širokého údolí založeném v relativně měkkých sedimentech permokarbonu zařezává do tvrdých hornin železnobrodského vulkanického komplexu byly popsány podrobně petrograficky Fediukem (1962), geochemicky jsou charakterizovány v publikaci Chaloupského et al. 1989 a Patočky et al. 2000). Směrem proti proudu Jizery k Bítouchovu je na naučné stezce možno vidět různé typy hornin kambro-ordovického železnobrodského vulkanického komplexu. Hned na počátku profilu narazíme na světle šedou až žlutošedou porfyrickou žílu metaryolitu, která vytváří na protějším břehu Jizery přes 15 m vysokou skálu. Dále je zde možno vidět střídání komagmatických zelených břidlic a keratofyrů, které směrem k JV přecházejí až v polohy páskovaných ryodacitových až ryolitových metatufů (v okolí Bohmovy vyhlídky). Zelené břidlice a keratofyry tvoří na protějším svahu vysokou skálu zvanou Krkavčí skála, na níž je zbudován vyhlídkový můstek, z něhož je dobře vidět na kaňon Jizery zaříznutý v horninách železnobrodského vulkanického komplexu až k Podspálovu. Ve svahu za Böhmovou vyhlídkou se tektonicky stýkají mladší horniny železnobrodského vulkanického komplexu s fylonitizovanými alkalicko-živcovými metagranity, které byly podle obce Bítouchov označeny jako bítouchovské (Fediuk 1962). Na řadě míst lze kromě jednotlivých litotypů železnobrodského vulkanického komplexu pozorovat také jeho detailní provrásnění a silnou deformaci, která se stupňuje směrem ke kontaktu s většinou podložním bítouchovským metagranitem. Nad cestou do výchozího bodu lze také navštívit vypreparovaný sopouch, tzv. Myší skálu, která je tvořena nefelinitem, který uzavírá drobné krustální xenolity, zejména horniny podložního krkonošsko-jizerského krystalinika.
Regionální členění:
Český masiv > centrální sudety > krkonošsko-jizerské krystalinikum > železnobrodské krystalinikum
Stratigrafie:
paleozoikum, ediacar (vend)
Témata:
petrologie, geomorfologie, geologie
Jevy:
koryto řeky, výchoz, evorzní hrnec, soutěska
Původ geologických jevů (geneze):
magmatická, akvatická (činnost vody), metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina:
bazaltoid, alkalickoživcový trachyt, břidlice zelená, tuf, bazalt (čedič)
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Přírodní rezervace (PR)
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území):
Údolí Jizery. Kód AOPK ČR: 471. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Nejznámější geologický profil horninami železnobrodského krystalinika, hluboké údolí v permokarbonských fylitových horninách porostlé smíšeným lesem; vyhlášení ZCHÚ: MŠVU, 2. 6. 1951, č. předpisu: 94.458/51; přehlášeno Výnosem MK ČSR č. j. 14.200/88 z 29. 11. 1988), výměra 39,28 ha.
Součást národního geoparku:
Český ráj
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
Nejsou známy střety zájmů.
Literatura a další zdroje
- Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002): Chráněná území ČR - Liberecko, Svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 s.
- Raprrich, V., red. (2011): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 03-324 Turnov. - Česká geologická služba. Praha.
- Chaloupský, J., ed., 1989. Geologie Krkonoš a Jizerských hor, pp. 288., Ústř. Úst. geol., Praha.
- Patočka, F., Fajst, M. & Kachlík, V., 2000. Mafic-felsic to mafic-ultramafic Early Palaeozoic magmatism of the West Sudetes (NE Bohemian Massif): the South Krkonoše Complex. Z. geol. Wiss., 28((1/2)), 177-210
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jan Drozen, 31.12.1994
Aktualizoval(a):
Lorencová Markéta, 26.06.2007, Mrázová Štěpánka, 20.10.2009, Mrázová Štěpánka, 20.10.2009, Mrázová Štěpánka, 22.10.2009, Gürtlerová Pavla, 08.01.2012, Kachlík Václav, 19.01.2012
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 554 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-22]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/554.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
