Všeobecná charakteristika

Kraj: Liberecký kraj
Okres(y): Liberec
Katastrální území: Padouchov
Mapové listy: 0332, 03321
Geologická správní oblast: Lužický a krkonošsko-jizerský masiv; krkonošsko-jizerské krystalinikum
Lokalizace: Skupina vápencových lomů - Velká Basa, Malá Basa, Lom s vodopádem aj. ve svahu Ještědského hřbetu sv. od Padouchova
Charakteristika objektu: Staré lomy ve vápencích devonského stáří a jejich haldy
Technický objekt: lom
ID : 551

Geologie

Geologická charakteristika: Skupina pěti lomů s největším lomem Basa a okolními haldami je nejvýznamnější paleontologickou lokalitou jižní části Ještědského hřbetu. O nálezy se opírá stratigrafické zařazení mocných sledů k devonu (vlastní nálezy zvl. větevnatých stromatopor a tabulátních korálů svědčí pro vyšší střední devon-givet). Faciální vývoj prokazuje korálo-stromatoporové facie typu Fromelenne se širokými korelačními možnostmi v mezinárodním měřítku. Z fauny zatím nalezeny hojné větevnaté stromatopory (Amphipora, Stachyodes), tabulátní a vzácnější rugosní koráli a místy hojní silnostěnní brachiopodi. Paleontologicky nejbohatší je lom nad krasovou vyvěračkou a jeho haldy. Hojná fauna je typickým příkladem zachování organických zbytků ve slabě metamorfovaných karbonátech. Krasové fenomény (vyvěračka, ponor, menší propasťovitá jeskyně se sintrovými náteky dlouhá 36 m v lomu Velká Basa, 10 m hluboká puklinová propast v lomu Malá Basa na kontaktu krystalického vápence s fylity). Lomy pro svou relativní neporušenost jsou názorným příkladem lomařské činnosti v minulosti (před 1. svět. válkou) a mají výrazně kulturně-historický význam (zdůrazněný tvorbou Karoliny Světlé). Tmavě krystalický vápenec byl používán pro pálení vápna či pro výrobvu drceného kameniva na cesty.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - lužická (západosudetská) oblast - krkonošsko-jizerské krystalinikum - ještědské krystalinikum
Stratigrafie: paleozoikum - devon - střední devon - givet
Témata: paleontologie, sedimentologie, těžební činnost a její následky, petrologie
Jevy: skalní stěna, kras, vyvěračka, vývěr
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina: vápenec
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Paleontologické lokality, příklady faciálního vývoje devonu (korálo-stromatoporové facie s širokými korelačními vztahy), příklady zachování fauny v metamorfovaných horninách, krasové fenomény, příklady těžby nerostných surovin v minulosti (s kulturně-historickou tradicí).
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Objekty zatím nejsou ohroženy, třeba je chránit před jakýmikoli umělými zásahy.
Popis stavu lokality: ověřit 22.10.2009; Stav lokality vpořádku. 11.01.2020;

Literatura

Chlupáč, I., Hladil, J. (1992): New Devonian occurrences in the Ještěd Mts., North Bohemia : Nové výskyty devonu v Ještědském pohoří v severních Čechách. Časopis pro mineralogii a geologii, vol. 37, no. 3,s. 185-191.; CHLUPÁČ, I. (1993): Stratigraphic evaluation of some metamorphic units in the N part of the Bohemian Massif. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie, Abhandlungen, vol. 188, no. 3, s. 363-388.; Rubáš, D. (2017): Přírodní klenoty Podještědí : obrazový průvodce krajinou. 1. vydání. 363 stran.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Chlupáč Ivo, 21.04.93
Aktualizoval(a): Mrázová Štěpánka 22.10.09, Vajskebrová Markéta 11.01.20

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 551 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-19]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/551.

Lokalizace v mapě: