Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Panský lom

Vyhledávání

Panský lom

Všeobecná charakteristika

Kraj: Liberecký kraj
Okres(y): Liberec
Katastrální území: Hluboká u Liberce
Mapové listy: 0332, 03321
Geologická správní oblast: Lužický a krkonošsko-jizerský masiv; krkonošsko-jizerské krystalinikum
Lokalizace: Starý lom v sv. svahu Ještědského hřbetu j. od Hor. Hanychova, 900 m sv. od Plání; cca 2 km jv. od vrcholu Ještědu ( 1012 m), 1,5 km z. od Liberce - Pilínkov ve svahu Hlubockého hřebenu. Nazýván též Hanychovský nebo Michlerův lom.
Přístup k lokalitě: - s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Hluboký opuštěný lom v devonských vápencích s úzkou příjezdovou cestou a Hanychovskou jeskyní
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 548

Geologie

Geologická charakteristika: Lom poskytuje obsáhlý profil podstatnou částí devonského karbonátového sledu - původně mělkovodních karbonátů s přibýváním slínité složky směrem do nadloží, u vstupu odkryty zelené břidlice pravděpodobného podloží vápencového sledu, v jv.předpolí u cesty a v menším lomu v lese též nadložní hlíznaté vápence (zřejmě svrchnodevonského stáří). Lom je jedním z nejúplnějších sledů odkrytých v devonu Ještědského pohoří. V lomu byly nalezeny zbytky fosilií (průřezy schránek brachiopodů), možnost nálezů mikrofauny a mikroflóry. Jv. i sz. stěna odkrývá až 35 m vysoké stěny s příkře vztyčenými vrstvami s mírným detailním provrásněním a radiálními poruchami - názorný příklad tektonické stavby. V lomu je vchod do Hanychovské jeskyně, speleologicky prozkoumávané (Chlupáč 1993); Předmětem ochrany je povrchový stěnový lom v tělese dolomitického vápence včetně podzemních jeskynních prostor, jako významné zimoviště netopýrů a biotop rostlinných společenstev, vázaných na vápencové podloží. Specifikace ochrany: a) puklinová jeskyně s omezeně vyvinutými krasovými jevy jako významné zimoviště netopýrů a vrápenců; b) květena a zvířena skalních stěn a srázů, zahrnující zákonem chráněné či regionálně významné druhy.(Stanzelová 2009); Lom v současné době představuje nejhlubší a nejrozsáhlejší odkryv uhličitanového souvrství s nečleněnými stěnami v celém ještědském pohoří. Svrchní část souvrství tvoří šedý vápenec, jehož vrása je viditelná v horní části jv. stěny, spodní část potom tmavě šedý vápenec, odkryv v jádře lomu. V zachovalých partiích sz. stěny rozeznáme zdola nahoru: tmavě šedý vápenec, šedý vápenec, chlorit-sericitický fylit a zelenou břidlici, vzniklou přeměnou vulkanických diabasových tufů. Vápence se řadí do svrchního stupně středního devonu. Při vstupu do lomu vystupují výchozy chlorit-sericitických fylitů. Vylouhováním vápence podle puklin vznikla Hanychovská jeskyně, odkrytá v lomu při těžbě v roce 1988. Dosahuje délky až 136 m a je významným zimovištěm netopýrů.(Honsa, Sýkorová). Krápníková výzdoba byla bohužel poničena. (Rubáš, 2017).
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - lužická (západosudetská) oblast - krkonošsko-jizerské krystalinikum - ještědské krystalinikum
Stratigrafie: paleozoikum - devon - střední devon - givet
Témata: stratigrafie, strukturní geologie (tektonika), sedimentologie, petrologie
Jevy: kras, skalní defilé, skalní stěna
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina: břidlice zelená, mramor (krystalický vápenec, dolomit), fylit, vápenec
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Kód AOPK ČR: 2320     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Obsáhlý odkryv v lavicovitých i tence vrstevnatých devonských vápencích - stratigrafický profil, příklad faciálního vývoje, příklad tektonické stavby, krasové fenomény. Předmětem ochrany je povrchový stěnový lom v tělese dolomitického vápence včetně podzemních jeskynních prostor, jako významné zimoviště netopýrů a biotop rostlinných společenstev, vázaných na vápencové podloží. Celková výměra památky činí 1,6467 ha.
Střety zájmů: nestabilita terénu
Popis střetů zájmů: Vstup do jeskyně je uzavřen, otevřena je poslední srpnový víkend v rámci Evropské netopýří noci – seznámení veřejnosti se zajímavostmi ze života netopýrů. Na jaře 2022 došlo v části nad vstupem do jeskyně rozsáhlému skalnímu řícení, vzhledem k rozpukanosti skalních odkryvů a prudkému sklonu stěn lze předpokládá, že nebude ojedinělé. Výrazně se nedoporučují jakákoliv horolezecká činnost v rámci lomu i jeho vstupních částí. Od dubna 2022 je do lomu z těchto důvodů vstup zakázán.
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Lokalita je dobře udržována a vyčištěna od náletů dřevin. 2.9.2010; Stav lokality udržován. Naučná tabule. 12.01.2020;

Literatura

KUČERA, B, Hromas, J. a Skřivánek, F.(1981): Jeskyně a propasti v Československu. Praha: Academia, 252 s.; GALLWITZ, H. (1930): Geologie des Jeschkengebirges in Nordböhmen. Leipzig: Amtliche hauptvertriebsstelle, G. A. Kaufmann's buchhandlung, Dresden, 63 s.; CHLUPÁČ, I., Hladil, J. (1992): New Devonian occurrences in the Ještěd Mts., North Bohemia : Nové výskyty devonu v Ještědském pohoří v severních Čechách. Časopis pro mineralogii a geologii, vol. 37, no. 3,s. 185-191; Honsa, Sýkorová (2002): Panský lom - Naučná stezka Ještědské vápence (2002) - Jizersko-ještědský horský spolek.; RUBÁŠ, D. (2017): Přírodní klenoty Podještědí :obrazový průvodce krajinou. 1. vydání, 363 stran.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Chlupáč Ivo, 21.04.93
Aktualizoval(a): Stanzelová Zuzana 02.10.09, Gürtlerová Pavla 02.09.10, Vajskebrová Markéta 12.01.20

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 548 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-24]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/548.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Jeden z mnoha opuštěných válencových lomů na Ještědském hřbetu poblíž známého Panského lomu., Markéta Vajskebrová, 2020
Panský lom - opuštěný lom, kde se těžily prvohorní vápence. Jihovýchodní stěna s provrásněnými vrstvami., Markéta Vajskebrová, 2020
Panský lom - opuštěný lom, kde se těžily prvohorní vápence. Severozápadní stěna se sledem vápenců, fylitu a zelené břidlice., Markéta Vajskebrová, 2020
Panský lom - opuštěný lom, kde se těžily prvohorní vápence., Markéta Vajskebrová, 2020
Vápence v lomu, Pavla Gürtlerová, 2010
Chlorit-sericitické fylity pod výchozy u vstupu do lomu., Pavla Gürtlerová, 2010
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]