Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Rašeliniště Jizerky

Vyhledávání

Rašeliniště Jizerky

Všeobecná charakteristika

Kraj: Liberecký kraj
Okres(y): Liberec
Katastrální území: Jizerka
Mapové listy: 0314,0323, 03231,03142
Oblast: Lužický a krkonošsko-jizerský masiv; krkonošsko-jizerské krystalinikum
Lokalizace: SV okraj obce Jizerka, 1 km SZ od kóty 1005 Bukovec, v ploché pánvi mezi Středním Jizerským a Vlašským hřbetem, podél meandrující říčky Jizerky a jejích přítoků (Pařezitý, Jílový a Safírový potok)
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Rašeliniště a náplavy Jizerky
Exkurzní lokalita: ano
ID : 539

Geologie

Geologická charakteristika: Základem je krkonošsko-jizerský masiv, v němž převažuje výrazně porfyrický granodiorit. Ten je pokryt rašelinnou vrstvou, podél toků místy dominují holocenní náplavy štěrku a písku. Jedinečné jsou náplavy Safírového potoka s řadou minerálů, z nichž některé patří mezi drahé kameny (spinel, pleonast, ilmenit - iserin, rubín, safír a mnohé další). Již od 15. století se zde těžily drahokamy, část rezervace byla pravděpodobně využívána k pastvě dobytka, jsou zde patrné i snahy o odvodňování. Až do roku 1965 se zde těžila rašelina pro Lázně Libverda. (Mackovčin a kol., 2002). Vrchoviště (355/15) se rozkládá v nivě Jizerky a jejích přítoků. Jedná se o komplex vrchovišť s jezírky, porosty kleče a podmáčených smrčin. Leží v nadmořské výšce 870 m, s výměrou 7 ha a zásobou kolem 40 000 m3. Průměrná mocnost převážně rašeliníkového humolitu je 0,6 m, maximální 1,4 m s pH 3,8. Litologie sedimentu: 0-0,30 m světle hnědá téměř nerozložená rašelina, málo stlačená ; -2,45 m světle hnědá více rozložená a stlačená rašelina; -2,52 m světle hnědé laminované jíly s příměsí rašeliny; -2,65 m eluvium krystalinika, jíl s příměsí písku a kamínků. Vznik rašeliniště je zatím podle starých výzkumů datován do boreálu jako u Velké Jizerské louky. (T.Štor 2012). Malá Jizerská louka bývala historicky nejvýznamnější lokalitou safírů v Evropě. Hlavním nalezištěm na Jizerské louce je soutok Safírového potoka a říčky Jizerky, kde se safíry vyskytují v aluviálním rozsypu. Safíry mají nejrůznější barvy, většinou jsou temně modré a průsvitné, vzácně zelené, žluté a oranžovohnědé. Vzácností jsou safíry vícebarevné. Společně se safíry se zde vyskytují i jiné odrůdy korundu, černý korund, červený rubín, čirý až světle zelený leukosafír. Těžké minerály zastupují iserín (ilmenit s vysokým obsahem Fe3+), columbit, ferrocolumbit a spinel. Mezi další minerály patří zirkon, chryzoberyl, beryl, topaz a další vzácné minerály. Safírový potok je součástí národní přírodní rezervací Rašeliniště Jizerky. (Mrázová 2012)
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér erozních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kvartér
Témata: ložisková geologie, mineralogie, geomorfologie
Jevy: rašeliniště, meandry, koryto řeky
Původ geologických jevů (geneze): organogenní (činnost organizmů), sedimentární , akvatická (činnost vody)
Hornina: rašelina, štěrkopísek
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní rezervace (NPR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 365     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Historické naleziště drahokamových safírů a řady dalších minerálů; rašelinné louky s porosty kleče a rašelinných smrčin; vyhlášeno v r. 1960, výměra 112,21 ha (rezervace), 71,25 ha (ochranné pásmo); území se skládá ze dvou částí, propojených ochranným pásmem; územím prochází naučná stezka, vrchoviště jsou přístupná pouze po povalových chodnících.Je lokalitou s významem geologickým, floristickým a faunistickým.
Součást VCHÚ: CHKO Jizerské hory
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002): Chráněná území ČR - Liberecko, Svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 s.; Mrázová Š. , Verner. K., red. (2012): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 03-142 Hejnice a 03-231 Jizerka. - Česká geologická služba. Praha.; Kotrlý, Marek , Malíková, Petra , Holub, František V. (1997): Malá jizerská louka, klasické naleziště drahokamové asociace : A classical locality of precious stone assemblage, Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze -- Roč. 4-5 (1997), s. 25-40.; Kotrlý, Marek , Malíková, Petra (2002): Klasická lokalita Malá Jizerská louka, Minerál -- Roč. 10, č. 4 (2002), s. 251-262.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Drozen Jan, 31.12.94
Aktualizoval(a): Lorencová Markéta 26.06.07, Gürtlerová Pavla 14.11.08, Mrázová Štěpánka 05.09.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 539 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-11-14]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/539.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Koryto Jizerky v zimním období., Markéta Vajskebrová, 2019
Safírový potok v pozadí Bukovec., Štěpánka Mrázová, 2009
Štěpánka Mrázová, 2009
V pozadí Bukovec., Tomáš Štor, 2009
Iseríny a safíry z Malé Jizerské louky, menší zrna cca 5 mm. Foto J. Hyršl. Sbírky Národního Muzea Praha., Jaroslav Hyršl, 2009
Tomáš Štor, 2009
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]