Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Bukovec

Vyhledávání

Bukovec

Všeobecná charakteristika

Kraj: Liberecký kraj
Okres(y): Jablonec nad Nisou
Katastrální území: Jizerka, Polubný
Mapové listy: 0323, 03233
Geologická správní oblast: Lužický a krkonošsko-jizerský masiv; krkonošsko-jizerské krystalinikum
Lokalizace: Čedičový vrchol Bukovce (kóta 1005) 1 km jv. od osady Jizerka zhruba od nadm. výšky 850 m n. m.
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Čedičový kužel Bukovec s kamenitými svahy, na jv. úbočí dva opuštěné lomy, výchozy na vrcholu
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 538

Geologie

Geologická charakteristika: Vlastní útvar Bukovce tvoří vypreparované čedičové těleso z olivinického nefelinitu protáhlé ve směr SZ - JV. Bukovec je ojedinělým neovulkanickým útvarem v krkonošsko-jizerském masivu. Kombinací klimatických, půdních (substrát bohatý na živiny) a hydrologických podmínek vznikla pozoruhodná stanoviště. Na jv. a sv. svahu se vyskytují suťová pole (Mackovčin a kol., 2002).; Dle Mrázové (2007): Horniny Bukovce náleží do skupiny tzv. alkalických bazaltů a obvykle se označuje jako olivinický nefelinit. V literatuře se občas vyskytnou i jiné názvy, např. nefelinický bazanit. To může být způsobeno např. použitím odchylné klasifikace nebo tím, že bukovecký vulkanit svým mineralogickým a chemickým složením je poblíž hranice mezi dvěma typy. Hornina je na čerstvém lomu šedočerná a na první pohled celistvá s nápadnými zrny světle zeleného olivínu, která někdy vytvářejí hlízy, z nichž lze často zjistit téměř mikroskopický bronzit nebo jednoklonný pyroxen. Magnetit přítomný v nefelinitu jen zřídka vytváří větší zrna podobně jako ilmenit, vzácně se v něm vyskytl i pyrit a molybdenit. Rovněž vzácné jsou dutinky s jehlicovitým natrolitem. Nefelinit se na Bukovci těžil ve dvou drobných a v jednom větším lomu. Ještě v meziválečném období se zde vyrábělo kvalitní drcené kamenivo. Dosud málo zarostlá lomová stěna s patrnou sloupcovou odlučností je šedá díky tvorbě zvětrávací patiny na stěnách čtyř- až šestibokých sloupků, vzniklých při smršťování utuhlé chladnoucí horniny, a to zpravidla kolmo k ploše chladnutí. V šedé stěně se nyní již hůře rozeznávají xenolity granitu a krystalických břidlic, stržené a vynesené bazaltickou taveninou z masivu a jeho podloží. Hmota obou typů hornin je natavená a kontaktně přeměněná, např.v granitových xenolitech byla zjištěna červená zrnka granátu hessonitu, vzniklá na styku žhavého vulkanitu a granitu. Při výstupu vulkanické horniny ve třetihorách byly vzácně ze zemských hlubin strženy i starší a hlouběji uložené krystalické břidlice, které tak dodnes vydávají svědectví o podloží krkonošsko-jizerského granitového masivu. Dle Karpaš (2009): Dříve panoval názor na původ Bukovce jako podpovrchového intruzivního tělesa odkrytého díky pozdějšímu erozně-denudačnímu odnosu nadložních hornin. Srovnáním s relikty třetihorního vulkanismu na Jičínsku a Turnovsku, kde bylo prokázáno, že jde o povrchové vulkány strombolského typu a i přes jejich intenzivnější erozi a denudaci se zachovaly, dochází nověji k revizi názorů na vznik Bukovce. Je prakticky vyloučené, aby plošně i výškově srovnatelné nebo dokonce vyšší těleso Bukovce na výrazně méně denudací postiženém etchplénu než je česká tabule, bylo intruzivního původu. Půjde tedy s největší pravděpodobností za efuzivní (výlevné) těleso, které již v době svého vzniku dosáhlo až k zemskému povrchu.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - terciér Českého masivu - terciér - rozptýlené alkalické vulkanity v ČM
Stratigrafie: kenozoikum - terciér (paleogén - neogén)
Témata: vulkanologie, petrologie, botanika, mineralogie
Jevy: kamenné varhany (sloupcovitá odlučnost), suť
Původ geologických jevů (geneze): vulkanická
Hornina: bazalt (čedič)
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní rezervace (PR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 2439     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Nejvyšší výlev tercierního vulkanitu v oblasti, výrazná dominanta a přírodní rezervace (49 ha, vyhlášena v r. 1993). Je porostý zbytky původních bučin a suťových porostů s jilmem a klenem. Na j. úbočí se vyskytuje „pralouka“ s řadou druhů horských a vstavačovitých rostlin, na sz. úbočí se nachází upolínová louka. Na skalách lomu roste horská violka trojbarevná skalní.
Součást VCHÚ: CHKO Jizerské hory
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: ucházející
Popis stavu lokality: Doporučeno k ověření hranice výskytu geologického fenoménu v terénu. Území PR zahrnuje i vrchol Bukovce. Popsaná lokalita je omezena pouze na lom na jeho jižním svahu. 27.10.2009;

Literatura

Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002): Chráněná území ČR - Liberecko, Svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 s.; Mrázová Š., red. (2007): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 1 : 25 000 03-2333 Harrachov. Česká geologická služba. Praha.; Karpaš. R. a kol. (2009): Jizerské hory. O mapách, kamení a vodě. Nakladatelství RK, Liberec, 565 stran, ISBN: 978-80-87100-08-0.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Drozen Jan, 31.12.94
Aktualizoval(a): Lorencová Markéta 26.06.07, Gürtlerová Pavla 26.02.08, Gürtlerová Pavla 27.10.09, Vajskebrová Markéta 12.10.17, Vajskebrová Markéta 13.07.22

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 538 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2023-02-04]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/538.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Pohled na kuželovitý vrchol Bukovce (k.1005m), v popředí obec Jizerka, Oldřich Šnytr
V odkryvech v lomu na jihovýchodním úbočí Bukovce je patrná sloupcovitá odlučnost nefelinitu., Markéta Vajskebrová, 2022
V odkryvech v lomu na jihovýchodním úbočí Bukovce je patrná sloupcovitá odlučnost nefelinitu., Markéta Vajskebrová, 2022
Na vrcholu Bukovce je na výchozech patrná sloupcovitá odlučnost nefelinitu., Markéta Vajskebrová, 2022
Pohled na Bukovec (terciérní vulkanity) z Jizerky. , Štěpánka Mrázová, 2009
Pohled na Bukovec (terciérní vulkanity) z Jizerky. , Štěpánka Mrázová, 2009
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]