Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Bukovec

Vyhledávání

Bukovec

Všeobecná charakteristika

Kraj: Liberecký kraj
Okres(y): Jablonec nad Nisou
Katastrální území: Jizerka, Polubný
Mapové listy: 0323, 03233
Oblast: Lužický a krkonošsko-jizerský masiv; krkonošsko-jizerské krystalinikum
Lokalizace: Čedičový vrchol Bukovce (kóta 1005) 1 km jv. od osady Jizerka zhruba od nadm. výšky 850 m n. m.
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Čedičový kužel Bukovec s kamenitými svahy, na jv. úbočí dva opuštěné lomy
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 538

Geologie

Geologická charakteristika: Vlastní útvar Bukovce tvoří vypreparované čedičové těleso z olivinického nefelinitu protáhlé ve směr SZ - JV. Bukovec je ojedinělým neovulkanickým útvarem v krkonošsko-jizerském masivu. Kombinací klimatických, půdních (substrát bohatý na živiny) a hydrologických podmínek vznikla pozoruhodná stanoviště. Na jv. a sv. svahu se vyskytují suťová pole (Mackovčin a kol., 2002).; Dle Mrázové (2007): Horniny Bukovce náleží do skupiny tzv. alkalických bazaltů a obvykle se označuje jako olivinický nefelinit. V literatuře se občas vyskytnou i jiné názvy, např. nefelinický bazanit. To může být způsobeno např. použitím odchylné klasifikace nebo tím, že bukovecký vulkanit svým mineralogickým a chemickým složením je poblíž hranice mezi dvěma typy. Hornina je na čerstvém lomu šedočerná a na první pohled celistvá s nápadnými zrny světle zeleného olivínu, která někdy vytvářejí hlízy, z nichž lze často zjistit téměř mikroskopický bronzit nebo jednoklonný pyroxen. Magnetit přítomný v nefelinitu jen zřídka vytváří větší zrna podobně jako ilmenit, vzácně se v něm vyskytl i pyrit a molybdenit. Rovněž vzácné jsou dutinky s jehlicovitým natrolitem. Nefelinit se na Bukovci těžil ve dvou drobných a v jednom větším lomu. Ještě v meziválečném období se zde vyrábělo kvalitní drcené kamenivo. Dosud málo zarostlá lomová stěna s patrnou sloupcovou odlučností je šedá díky tvorbě zvětrávací patiny na stěnách čtyř- až šestibokých sloupků, vzniklých při smršťování utuhlé chladnoucí horniny, a to zpravidla kolmo k ploše chladnutí. V šedé stěně se nyní již hůře rozeznávají xenolity granitu a krystalických břidlic, stržené a vynesené bazaltickou taveninou z masivu a jeho podloží. Hmota obou typů hornin je natavená a kontaktně přeměněná, např.v granitových xenolitech byla zjištěna červená zrnka granátu hessonitu, vzniklá na styku žhavého vulkanitu a granitu. Při výstupu vulkanické horniny ve třetihorách byly vzácně ze zemských hlubin strženy i starší a hlouběji uložené krystalické břidlice, které tak dodnes vydávají svědectví o podloží krkonošsko-jizerského granitového masivu. Dle Karpaš (2009): Dříve panoval názor na původ Bukovce jako podpovrchového intruzivního tělesa odkrytého díky pozdějšímu erozně-denudačnímu odnosu nadložních hornin. Srovnáním s relikty třetihorního vulkanismu na Jičínsku a Turnovsku, kde bylo prokázáno, že jde o povrchové vulkány strombolského typu a i přes jejich intenzivnější erozi a denudaci se zachovaly, dochází nověji k revizi názorů na vznik Bukovce. Je prakticky vyloučené, aby plošně i výškově srovnatelné nebo dokonce vyšší těleso Bukovce na výrazně méně denudací postiženém etchplénu než je česká tabule bylo intruzivního původu. Půjde tedy s největší pravděpodobností za efuzivní (výlevné) těleso, které již v době svého vzniku dosáhlo až k zemskému povrchu.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - terciér Českého masivu - terciér - rozptýlené alkalické vulkanity v ČM
Stratigrafie: terciér (neogén - paleogén)
Témata: vulkanologie, petrologie, botanika, mineralogie
Jevy: kamenné varhany (sloupcovitá odlučnost), intruze, suť
Původ geologických jevů (geneze): vulkanická
Hornina: bazalt (čedič)
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní rezervace (PR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 2439     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Nejvyšší výlev tercierního vulkanitu v oblasti Botanická a geologická rezervace (maloplošné chráněné území č.39 na listu 03-23 Harrachov mapy chráněných území přírody ČSR). Vyhlášení ZCHÚ: MŠK, 19. 10. 1965, č. předpisu: 41.350/65; změny nebo doplnění: Správa CHKO Jizerské hory, 1. 4. 1994; dodatečná registrace ve Sbírce zákonů (Výnos MK ČSR č. 17.094/87 z 21. 12. 1987); výměra 56,87 ha.; Výrazná dominanta a přírodní rezervace (49 ha, vyhlášena v r. 1993). Je porostý zbytky původních bučin a suťových porostů s jilmem a klenem. Na j. úbočí se vyskytuje „pralouka“ s řadou druhů horských a vstavačovitých rostlin, na sz. úbočí se nachází upolínová louka.Na skalách lomu roste horská violka trojbarevná skalní. Nejnápadnějšími rostlinami jsou zavlečená lupina mnoholistá čili vlčí bob a starček hercynský. V dolní části lomu se vyskytují keříky lýkovce jedovatého.
Součást VCHÚ: CHKO Jizerské hory
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: ucházející
Popis stavu lokality: Doporučeno k ověření hranice výskytu geologického fenoménu v terénu. Území PR zahrnuje i vrchol Bukovce. Popsaná lokalita je omezena pouze na lom na jeho jižním svahu. 27.10.2009;

Literatura

Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002): Chráněná území ČR - Liberecko, Svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 s.; Mrázová Š., red. (2007): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 1 : 25 000 03-2333 Harrachov. Česká geologická služba. Praha.; Karpaš. R. a kol. (2009): Jizerské hory. O mapách,kamení a vodě. Nakladatelství RK, Liberec, 565 stran, ISBN: 978-80-87100-08-0.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Drozen Jan, 31.12.94
Aktualizoval(a): Lorencová Markéta 26.06.07, Gürtlerová Pavla 26.02.08, Gürtlerová Pavla 27.10.09, Vajskebrová Markéta 12.10.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 538 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-02-20]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/538.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Pohled na kuželovitý vrchol Bukovce (k.1005m), v popředí obec Jizerka, Oldřich Šnytr
Lom na j. svahu Bukovce v bazaltech., Štěpánka Mrázová, 2009
Pohled na Bukovec (terciérní vulkanity) z Jizerky. , Štěpánka Mrázová, 2009
Pohled na Bukovec (terciérní vulkanity) a Jizerku od SV., Štěpánka Mrázová, 2009
Pohled na Bukovec (terciérní vulkanity) z Jizerky. , Štěpánka Mrázová, 2009


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]