Bukovec
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Liberecký kraj
Okres(y):
Jablonec nad Nisou
Obec:
Kořenov
Katastrální území:
Jizerka, Polubný
Mapové listy:
03-23 Harrachov, 03-231 Jizerka,03-233 Harrachov
Lokalizace:
Čedičový vrchol Bukovce (kóta 1005) 1 km jv. od osady Jizerka zhruba od nadm. výšky 850 m n. m.
Přístup k lokalitě:
schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika:
Čedičový kužel Bukovec s kamenitými svahy, na jv. úbočí dva opuštěné lomy, výchozy na vrcholu
Technický objekt:
lom
ID:
538
Geologie
Geologická charakteristika:
Vlastní útvar Bukovce tvoří vypreparované čedičové těleso z olivinického nefelinitu protáhlé ve směr SZ - JV. Bukovec je ojedinělým neovulkanickým útvarem v krkonošsko-jizerském masivu. Kombinací klimatických, půdních (substrát bohatý na živiny) a hydrologických podmínek vznikla pozoruhodná stanoviště. Na jv. a sv. svahu se vyskytují suťová pole (Mackovčin a kol., 2002).; Dle Mrázové (2007): Horniny Bukovce náleží do skupiny tzv. alkalických bazaltů a obvykle se označuje jako olivinický nefelinit. V literatuře se občas vyskytnou i jiné názvy, např. nefelinický bazanit. To může být způsobeno např. použitím odchylné klasifikace nebo tím, že bukovecký vulkanit svým mineralogickým a chemickým složením je poblíž hranice mezi dvěma typy. Hornina je na čerstvém lomu šedočerná a na první pohled celistvá s nápadnými zrny světle zeleného olivínu, která někdy vytvářejí hlízy, z nichž lze často zjistit téměř mikroskopický bronzit nebo jednoklonný pyroxen. Magnetit přítomný v nefelinitu jen zřídka vytváří větší zrna podobně jako ilmenit, vzácně se v něm vyskytl i pyrit a molybdenit. Rovněž vzácné jsou dutinky s jehlicovitým natrolitem. Nefelinit se na Bukovci těžil ve dvou drobných a v jednom větším lomu. Ještě v meziválečném období se zde vyrábělo kvalitní drcené kamenivo. Dosud málo zarostlá lomová stěna s patrnou sloupcovou odlučností je šedá díky tvorbě zvětrávací patiny na stěnách čtyř- až šestibokých sloupků, vzniklých při smršťování utuhlé chladnoucí horniny, a to zpravidla kolmo k ploše chladnutí. V šedé stěně se nyní již hůře rozeznávají xenolity granitu a krystalických břidlic, stržené a vynesené bazaltickou taveninou z masivu a jeho podloží. Hmota obou typů hornin je natavená a kontaktně přeměněná, např.v granitových xenolitech byla zjištěna červená zrnka granátu hessonitu, vzniklá na styku žhavého vulkanitu a granitu. Při výstupu vulkanické horniny ve třetihorách byly vzácně ze zemských hlubin strženy i starší a hlouběji uložené krystalické břidlice, které tak dodnes vydávají svědectví o podloží krkonošsko-jizerského granitového masivu. Dle Karpaš (2009): Dříve panoval názor na původ Bukovce jako podpovrchového intruzivního tělesa odkrytého díky pozdějšímu erozně-denudačnímu odnosu nadložních hornin. Srovnáním s relikty třetihorního vulkanismu na Jičínsku a Turnovsku, kde bylo prokázáno, že jde o povrchové vulkány strombolského typu a i přes jejich intenzivnější erozi a denudaci se zachovaly, dochází nověji k revizi názorů na vznik Bukovce. Je prakticky vyloučené, aby plošně i výškově srovnatelné nebo dokonce vyšší těleso Bukovce na výrazně méně denudací postiženém etchplénu než je česká tabule, bylo intruzivního původu. Půjde tedy s největší pravděpodobností za efuzivní (výlevné) těleso, které již v době svého vzniku dosáhlo až k zemskému povrchu.
Regionální členění:
Český masiv > terciér Českého masivu > terciér - rozptýlené alkalické vulkanity v ČM
Stratigrafie:
terciér
Témata:
vulkanologie, petrologie, botanika, mineralogie
Jevy:
kamenné varhany (sloupcovitá odlučnost), suť
Původ geologických jevů (geneze):
vulkanická
Hornina:
bazalt (čedič)
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Přírodní rezervace (PR) v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Jizerské hory
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území):
Bukovec. Kód AOPK ČR: 2439. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Nejvyšší výlev tercierního vulkanitu v oblasti, výrazná dominanta a přírodní rezervace (49 ha, vyhlášena v r. 1993). Je porostý zbytky původních bučin a suťových porostů s jilmem a klenem. Na j. úbočí se vyskytuje „pralouka“ s řadou druhů horských a vstavačovitých rostlin, na sz. úbočí se nachází upolínová louka. Na skalách lomu roste horská violka trojbarevná skalní.
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
Nejsou známy střety zájmů.
Literatura a další zdroje
- Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002): Chráněná území ČR - Liberecko, Svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 s.
- Mrázová Š., red. (2007): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 1 : 25 000 03-2333 Harrachov. Česká geologická služba. Praha.
- Karpaš. R. a kol. (2009): Jizerské hory. O mapách, kamení a vodě. Nakladatelství RK, Liberec, 565 stran, ISBN: 978-80-87100-08-0
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jan Drozen, 31.12.1994
Aktualizoval(a):
Lorencová Markéta, 26.06.2007, Gürtlerová Pavla, 26.02.2008, Gürtlerová Pavla, 27.10.2009, Vajskebrová Markéta, 12.10.2017, Vajskebrová Markéta, 13.07.2022
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 538 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-27]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/538.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
