Významné geologické lokality

Vápenný vrch

Všeobecná charakteristika

Kraj: Liberecký kraj
Okres(y): Liberec
Obec: Raspenava
Katastrální území: Raspenava
Mapové listy: 03-14 Liberec, 03-141 Raspenava
Lokalizace: 300 m JV od kóty 423 Vápenný 1 km V od želez. stanice Luh pod Smrkem
Přístup k lokalitě: schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika: Samostatný terénní útvar v podhůří Jizerských hor vystupující z mírné pahorkatiny dvěma vrcholy (418 a 423 m n. m.), spojenými oblým, k východu výraznějším hřbetem převážně ve směru V - Z.
Technický objekt: lom
ID: 536

Geologie

Geologická charakteristika: Samostatný geologicky pestrý útvar. Ke krkonošsko-jizerskému krystaliniku náležejí nejstarší horniny tzv. svorového pruhu - jednak svory několika typů s vložkami krystalických vápenců a dolomitů, jednak amfibolity a malakolitovce v nadloží nebo podloží vápencových čoček. Samostatné postavení mají jizerské ortoruly, nacházející se mj. i na vlastním vrcholu kopce. V komplexu sedimentárních karbonátových a bazických výlevných hornin bylo dosud zjištěno více než 50 minerálů (antigorit, chrysotil, tremolit, diopsid, salit, granát, pyrit, pyrhotin, sfalerit, kobaltin, galenit, chalkopyrit, arsenopyrit aj.). Byly zde objeveny dvě nevelké krasové jeskyně (Mackovčin a kol., 2002). Největší ze soustavy lomů kde byl těžen krystalický vápenec je na kótě Vápenný vrch u Raspenavy. Stěnovým lomem zde byla těžena cca 200 m mocná čočka. Jedná se o masivní bílou horninu, místy s přechodem do dolomitického mramoru. U kontaktu s okolními metasedimenty bývají vyvinuty masivní polohy erlanu a horniny skarnové povahy, na kterou je vázáno magnetitové zrudnění, které bylo v minulosti předmětem těžby a v 50. letech minulého století intenzivního průzkumu. V lomové stěně lze pozorovat intenzivně zvrásněnou strmou regionální foliaci průběhu SZ-JV do staveb s plochou osní rovinou. Lokalita představuje mimořádnou akumulaci dolomitických mramorů a významnou lokalitu skarnu. Na jihovýchodním svahu kopce jsou v opuštěných lomech odkryty tři uhličitanové čočky jejichž délka dosahuje až 200 m. Mocnost čoček je přesahuje 50 m. Jihozápadní části čoček jsou segmentovány příčnými zlomy, což v minulosti komplikovalo těžbu a podmínilo vznik většího počtu lomů. Někteří geologové (Watzernauer, 1934 a Ocman, 2009) předpokládají, že karbonátové čočky představují jeden tektonicky rozdělený stratigrafický horizont. Odkryvy dolní a střední čočky jsou dnes pro pozorování nepřístupné. Severně od Wildnerova lomu se nachází v členitém terénu menší zalesněný lom s jeskyní, jejíž vchod je zajištěn mříží. Další lomy v území jsou již méně nápadné, zčásti překryté mladšími navážkami. Většinu geologických jevů uváděných z této lokality, zejména hornin a minerálů, lze dosud zjistit v horním (Wildnerově lomu), kde se těžil dolomitický mramor až do roku 1965. Karbonátovou čočku zde tvoří poněkud hruběji (asi 3 mm) zrnitý krystalický dolomitický vápenec – mramor, zpravidla bílý s tenkými proužky grafitu a v menším množství jemně zrnitý šedý dolomit. V obou horninách jsou nápadná hnízda, proužky nebo celé polohy světle až tmavě zeleného serpentinu – antigoritu, makroskopicky celistvého, vytvářející kdysi tak oblíbený kamenický materiál – ofikalcit, proniknutý žilkami chryzotilu s vlákny ojediněle až 3 cm dlouhými. Okrouhlá zrna serpentinu byla v 19. Století mylně považována za fosilii prahorního živočicha (Eozoon bohemicus). Horní partie uhličitanové čočky přecházejí do zelenošedě až nahnědle proužkovaného erlanu s diopsidem a tremolitem, který tvoří nepravidelně paprsčité agregáty lištovitých krystalků, a s drobnými šupinkami flogopitu. V těsném sousedství, v nadloží i podloží uhličitanové čočky se nachází pyroxen-amfibolický skarn, u kterého lze rozlišit dva typy: jednak temně zelené kompaktní a nepravidelně lomné houževnaté malakolitovce, jednak temně zelené břidličnaté amfibolity. V obou horninách se vyskytují smouhy, hnízda a pruhy jemnozrnného, černého, matně kovově lesklého magnetitu. Z vlastních horninotvorných minerálů lze místy zjistit hnízda větších jedinců stébelnatého salitu-malakolitu s příčnou odlučností, krátce stébelnatých agregátů tmavě zeleného amfibolu a náznaky krystalů hnědého granátu grosulár-andraditové řady. (Vondrovic L.2015)
Regionální členění: Český masiv > centrální sudety > krkonošsko-jizerské krystalinikum > jizerské krystalinikum
Stratigrafie: paleozoikum
Témata: stratigrafie, petrologie, ložisková geologie, mineralogie
Jevy: kras, minerál
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina: mramor (kalcitický, dolomitický), skarn, svor, ortorula

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní rezervace (PR) v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území): Jizerské hory
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území): Vápenný vrch. Kód AOPK ČR: 2057. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Velmi významná lokalita z hlediska stratigraficko - litologické korelace celé oblasti. Původně byla lokalita otevřena třemi lomy, dva spodněji ležící však byly zcela likvidovány. Vyhlášení ZCHÚ: 1999. Výměra 15,64 ha. Vápenný vrch patří mezi nejmladší přírodní rezervace CHKO Jizerské hory. Hlavním předmětem ochrany jsou geologické jevy odkryté staletou těžbou karbonátů a železných rud.
Střety zájmů: vegetace
Popis střetů zájmů: Lom silně zarůstá náletem.

Literatura a další zdroje

Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002): Chráněná území ČR - Liberecko, Svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 s.
Višňák 2012, Watznauer 1934, Ocman 2009 in Vondrovic.L., Klomínský J.(2015): Vysvětlivky ke geologické mapě 03141- Raspenava. MS, Archiv CGS, Prah

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Jan Drozen, 31.12.1994
Aktualizoval(a): Lorencová Markéta, 26.06.2007, Mrázová Štěpánka, 20.10.2009, Mrázová Štěpánka, 22.10.2009, Vondrovic Lukáš, 01.05.2015, Gürtlerová Pavla, 22.11.2016

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 536 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-27]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/536.

Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: velký
Vzdělávací význam: střední
Významnost jevu: nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality: velká
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita: ano
Stav lokality: ucházející