Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Vápenný vrch

Vyhledávání

Vápenný vrch

Všeobecná charakteristika

Kraj: Liberecký kraj
Okres(y): Liberec
Katastrální území: Raspenava
Mapové listy: 0314, 03141
Oblast: Lužický a krkonošsko-jizerský masiv; krkonošsko-jizerské krystalinikum
Lokalizace: 300 m JV od kóty 423 Vápenný 1 km V od želez. stanice Luh pod Smrkem
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Samostatný terénní útvar v podhůří Jizerských hor vystupující z mírné pahorkatiny dvěma vrcholy (418 a 423 m n. m.), spojenými oblým, k východu výraznějším hřbetem převážně ve směru V - Z.
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 536

Geologie

Geologická charakteristika: Samostatný geologicky pestrý útvar. Ke krkonošsko-jizerskému krystaliniku náležejí nejstarší horniny tzv. svorového pruhu - jednak svory několika typů s vložkami krystalických vápenců a dolomitů, jednak amfibolity a malakolitovce v nadloží nebo podloží vápencových čoček. Samostatné postavení mají jizerské ortoruly, nacházející se mj. i na vlastním vrcholu kopce. V komplexu sedimentárních karbonátových a bazických výlevných hornin bylo dosud zjištěno více než 50 minerálů (antigorit, chrysotil, tremolit, diopsid, salit, granát, pyrit, pyrhotin, sfalerit, kobaltin, galenit, chalkopyrit, arsenopyrit aj.). Byly zde objeveny dvě nevelké krasové jeskyně (Mackovčin a kol., 2002). Největší ze soustavy lomů kde byl těžen krystalický vápenec je na kótě Vápenný vrch u Raspenavy. Stěnovým lomem zde byla těžena cca 200 m mocná čočka. Jedná se o masivní bílou horninu, místy s přechodem do dolomitického mramoru. U kontaktu s okolními metasedimenty bývají vyvinuty masivní polohy erlanu a horniny skarnové povahy, na kterou je vázáno magnetitové zrudnění, které bylo v minulosti předmětem těžby a v 50. letech minulého století intenzivního průzkumu. V lomové stěně lze pozorovat intenzivně zvrásněnou strmou regionální foliaci průběhu SZ-JV do staveb s plochou osní rovinou. Lokalita představuje mimořádnou akumulaci dolomitických mramorů a významnou lokalitu skarnu. Na jihovýchodním svahu kopce jsou v opuštěných lomech odkryty tři uhličitanové čočky jejichž délka dosahuje až 200 m. Mocnost čoček je přesahuje 50 m. Jihozápadní části čoček jsou segmentovány příčnými zlomy, což v minulosti komplikovalo těžbu a podmínilo vznik většího počtu lomů. Někteří geologové (Watzernauer, 1934 a Ocman, 2009) předpokládají, že karbonátové čočky představují jeden tektonicky rozdělený stratigrafický horizont. Odkryvy dolní a střední čočky jsou dnes pro pozorování nepřístupné. Severně od Wildnerova lomu se nachází v členitém terénu menší zalesněný lom s jeskyní, jejíž vchod je zajištěn mříží. Další lomy v území jsou již méně nápadné, zčásti překryté mladšími navážkami. Většinu geologických jevů uváděných z této lokality, zejména hornin a minerálů, lze dosud zjistit v horním (Wildnerově lomu), kde se těžil dolomitický mramor až do roku 1965. Karbonátovou čočku zde tvoří poněkud hruběji (asi 3 mm) zrnitý krystalický dolomitický vápenec – mramor, zpravidla bílý s tenkými proužky grafitu a v menším množství jemně zrnitý šedý dolomit. V obou horninách jsou nápadná hnízda, proužky nebo celé polohy světle až tmavě zeleného serpentinu – antigoritu, makroskopicky celistvého, vytvářející kdysi tak oblíbený kamenický materiál – ofikalcit, proniknutý žilkami chryzotilu s vlákny ojediněle až 3 cm dlouhými. Okrouhlá zrna serpentinu byla v 19. Století mylně považována za fosilii prahorního živočicha (Eozoon bohemicus). Horní partie uhličitanové čočky přecházejí do zelenošedě až nahnědle proužkovaného erlanu s diopsidem a tremolitem, který tvoří nepravidelně paprsčité agregáty lištovitých krystalků, a s drobnými šupinkami flogopitu. V těsném sousedství, v nadloží i podloží uhličitanové čočky se nachází pyroxen-amfibolický skarn, u kterého lze rozlišit dva typy: jednak temně zelené kompaktní a nepravidelně lomné houževnaté malakolitovce, jednak temně zelené břidličnaté amfibolity. V obou horninách se vyskytují smouhy, hnízda a pruhy jemnozrnného, černého, matně kovově lesklého magnetitu. Z vlastních horninotvorných minerálů lze místy zjistit hnízda větších jedinců stébelnatého salitu-malakolitu s příčnou odlučností, krátce stébelnatých agregátů tmavě zeleného amfibolu a náznaky krystalů hnědého granátu grosulár-andraditové řady. (Vondrovic L.2015)
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - lužická (západosudetská) oblast - krkonošsko-jizerské krystalinikum - jizerské krystalinikum
Stratigrafie: paleozoikum
Témata: stratigrafie, petrologie, ložisková geologie, mineralogie
Jevy: kras, minerál
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina: mramor (krystalický vápenec, dolomit), skarn, svor, ortorula
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní rezervace (PR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 2057     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Velmi významná lokalita z hlediska stratigraficko - litologické korelace celé oblasti. Původně byla lokalita otevřena třemi lomy, dva spodněji ležící však byly zcela likvidovány. Vyhlášení ZCHÚ: 1999. Výměra 15,64 ha. Vápenný vrch patří mezi nejmladší přírodní rezervace CHKO Jizerské hory. Hlavním předmětem ochrany jsou geologické jevy odkryté staletou těžbou karbonátů a železných rud.
Součást VCHÚ: CHKO Jizerské hory
Střety zájmů: vegetace
Popis střetů zájmů: Lom silně zarůstá náletem.
Stav lokality: ucházející
Popis stavu lokality: Doporučena terénní revize 20.10.2009; Terénní revize proběhla dne 19.10.2016. Přístupové cesty k lokalitě postupně zarůstají náletovými dřevinami. Severně od Hliněné jeskyně na okraji lesa je nová tabule prozatím bez informací. Z této strany je nejvhodnější přístup k lokalitě po cestě od obce podél tratě. Část lomu v jižní části lokality, mimo chráněné území PR, je postupně zavezeno mladšími navážkami. 22.11.2016;

Literatura

Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002): Chráněná území ČR - Liberecko, Svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 s.; Višňák 2012, Watznauer 1934, Ocman 2009 in Vondrovic.L., Klomínský J.(2015): Vysvětlivky ke geologické mapě 03141- Raspenava. MS, Archiv CGS, Praha

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Drozen Jan, 31.12.94
Aktualizoval(a): Lorencová Markéta 26.06.07, Mrázová Štěpánka 20.10.09, Mrázová Štěpánka 22.10.09, Vondrovic Lukáš 01.05.15, Gürtlerová Pavla 22.11.16

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 536 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-10-18]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/536.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Výchozy jizerských ortorul (jemně zrnité biotitické ortoruly), nacházejících se ve vrcholových partiích Vápenného vrchu., Markéta Vajskebrová, 2016
Čelní stěna Wildnerova lomu, těženého do roku 1965. , Pavla Gürtlerová, 2016
Čelní stěna Wildnerova lomu, těženého do roku 1965., Pavla Gürtlerová, 2016
Pohled na Jizerské hory z hrany Wildnerova lomu., Pavla Gürtlerová, 2016
Čelní stěna Wildnerova lomu, Pavla Gürtlerová, 2016
Čelní stěna Wildnerova lomu, těženého do roku 1965., Markéta Vajskebrová, 2016
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]