Pecopala
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Liberecký kraj
Okres(y):
Česká Lípa
Obec:
Ralsko, Doksy
Katastrální území:
Hradčany nad Ploučnicí, Doksy u Máchova jezera
Mapové listy:
03-31 Mimoň, 03-313 Doksy
Lokalizace:
Rozsáhlé území s pískovcovým skalním městem a rybníkem, ležící po obou stranách silnice Břehyně - Hradčany, jz. okraj rezervace leží 1.5 km sv. od okraje Doks.
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Erozí rozrušená pískovcová pahorkatina. Skalní město.
ID:
46
Geologie
Geologická charakteristika:
Pískovce v severní části území (Hradčanská pahorkatina) jsou v nižších polohách středně zrnité až hrubozrnné (střední část jizerského souvrství - střední turon), výše jemnozrnné křemenné (svrchní část jizerského souvrství - střední až svrchní turon). Místy jsou porušené drobnými zlomy s výškou skoku do 15 m (např. jižní omezení Hradčanské pahorkatiny) a výraznými drcenými pásmy (např. Travní rokle, Dlouhá rokle), úklon křídy je 1-2 stupně k JV. Vrchol Pece (k. 451) je tvořen žilou olivinického nefelinitu směru ZSZ-VJV, se sloupcovitou odlučností. Vrcholové partie Hradčanské pahorkatiny jsou kryty spraší. Osou Mlýnského vrchu (k. 389) a pod hrází Břehyňského rybníka probíhá ve směru SV-JZ asi 3 m mocná žíla tefrifonolitu, příčně rozpukaná a morfologicky velmi výrazná (až 5 m vysoká skalní stěna). Na severním úbočí Mlýnského vrchu je v zašlém lůmku odkryta žíla bazaltoidu zhruba směru SSV-JJZ. Stratigrafie křídy na Mlýnském vrchu odpovídá situaci v Hradčanské pahorkatině. V pískovcích Hradčanské pahorkatiny jsou vyvinuty četné formy selektivního zvětrávání a odnosu pískovců (např. pseudoškrapy), dosud podrobněji nestudované. Geologií se zabývali např. Müller (1914), Klein (1963), Coubal - Klein - Adamovič (1993), Adamovič (1997). Dle Mackovčin a kol., 2002: Geologický podklad tvoří svrchnokřídové kvádrové pískovce středního turonu, ve třetihorách na několika místech proražené neovulkanity. Z tohoto období pochází znělcová žíla Mlýnského vrchu a čedičová hornina vrchu Pec. Čtvrtohorní sedimenty jsou písčité a hlinitopísčité, v okolí Břehyňského rybníka mají velký rozsah organické sedimenty - rašeliny. Geomorfologicky se výrazně odlišuje severní skalnatá část (Pecopala) tvořená vyzdviženou pískovcovou plošinou, rozbrázděnou hustou sítí kaňonovitých údolí, od jižní nížinné části s Břehyňským rybníkem.
Regionální členění:
Český masiv > křída Českého masivu > česká křídová pánev > č. křídová pánev - lužický vývoj;
Český masiv > terciér Českého masivu > terciér - rozptýlené alkalické vulkanity v ČM
Stratigrafie:
turon
Témata:
geomorfologie, vulkanologie, stratigrafie, sedimentologie, botanika
Jevy:
žíla (magmatická), zlom, vrstva, voštiny, škrapy, skalní strž (rokle), skalní stěna, skalní defilé, skála, litologické rozhraní, inkrustace, kamenné varhany (sloupcovitá odlučnost), rašeliniště
Původ geologických jevů (geneze):
sedimentární , vulkanická, organogenní (činnost organizmů)
Hornina:
pískovec, bazaltoid, fonolit, rašelina
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Národní přírodní rezervace (NPR) v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Kokořínsko - Máchův kraj
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území):
Břehyně-Pecopala. Kód AOPK ČR: 2431. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Geomorfologické jevy v pískovcích, žilné proniky neovulkanitů. Plocha: 903.5 ha. Vyhlášení ZCHÚ: MŠANO, 31. 12. 1933, č. předpisu: 143.5477/33; změny nebo doplnění: MKI, 26. 9. 1967, č. předpisu: 11.034/67; dodatečná registrace ve Sbírce zákonů (Výnos MK ČSR č. 17.094/87 z 21. 12. 1987). Od 23.3 2018 je součástí ochrany i výskyt pískovcových skalních výchozů v podobě skalních stěn a stupňů, částečně izolovaných skalních bloků až věží s bohatě vytvořeným reliéfem (voštiny, dutiny, obří hrnce, železité inkrustace, převisy) ve složité soustavě erozních roklí a rozsáhlého ložiska rašeliny slatinného a přechodného typu.
Součást národního geoparku:
Ralsko
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
Nejsou známy střety zájmů.
Literatura a další zdroje
- Adamovič, J. (1997): Vývoj poznání geologické stavby západní části VVP Ralsko. - Bezděz, 5, 85-146. Česká Lípa
- Coubal, M., Klein, V., Adamovič, J. (1993): Geologický průzkum jihozápadního předpolí ložiska Stráž. Strukturně tektonické mapování plochy ii-93. MS Archiv Diamo, sp. Stráž pod Ralskem
- Klein, V. (1963): Základní geologická mapa 1 : 50 000, list Doksy. - ÚÚG Praha
- Müller, B. (1914): Der geologische Aufban des Hirschberger Teichgebietes. Monogr. und Abh. zur Int. Revue des gess. Hydrobiol. und Hydrogr., 5, 3, Leipzig
- Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002): Chráněná území ČR - Liberecko, Svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 s
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jiří Adamovič, 14.11.1994
Aktualizoval(a):
Adamovič Jiří, 17.02.2007, Lorencová Markéta, 26.06.2007, Valečka Jaroslav, 11.11.2008, Vajskebrová Markéta, 12.06.2018
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 46 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-11-05]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/46.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
