Všeobecná charakteristika

Kraj: Liberecký kraj
Okres(y): Česká Lípa
Katastrální území: Doksy u Máchova jezera, Hradčany nad Ploučnicí
Mapové listy: 0331, 03313
Geologická správní oblast: Česká křídová pánev - jizerská křída a křída dolního Labe, Ploučnice, Kamenice a Děčínského Sněžníku
Lokalizace: Rozsáhlé území s pískovcovým skalním městem a rybníkem, ležící po obou stranách silnice Břehyně - Hradčany, jz. okraj rezervace leží 1.5 km sv. od okraje Doks.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Erozí rozrušená pískovcová pahorkatina. Skalní město.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 46

Geologie

Geologická charakteristika: Pískovce v severní části území (Hradčanská pahorkatina) jsou v nižších polohách středně zrnité až hrubozrnné (střední část jizerského souvrství - střední turon), výše jemnozrnné křemenné (svrchní část jizerského souvrství - střední až svrchní turon). Místy jsou porušené drobnými zlomy s výškou skoku do 15 m (např. jižní omezení Hradčanské pahorkatiny) a výraznými drcenými pásmy (např. Travní rokle, Dlouhá rokle), úklon křídy je 1-2 stupně k JV. Vrchol Pece (k. 451) je tvořen žilou olivinického nefelinitu směru ZSZ-VJV, se sloupcovitou odlučností. Vrcholové partie Hradčanské pahorkatiny jsou kryty spraší. Osou Mlýnského vrchu (k. 389) a pod hrází Břehyňského rybníka probíhá ve směru SV-JZ asi 3 m mocná žíla tefrifonolitu, příčně rozpukaná a morfologicky velmi výrazná (až 5 m vysoká skalní stěna). Na severním úbočí Mlýnského vrchu je v zašlém lůmku odkryta žíla bazaltoidu zhruba směru SSV-JJZ. Stratigrafie křídy na Mlýnském vrchu odpovídá situaci v Hradčanské pahorkatině. V pískovcích Hradčanské pahorkatiny jsou vyvinuty četné formy selektivního zvětrávání a odnosu pískovců (např. pseudoškrapy), dosud podrobněji nestudované. Geologií se zabývali např. Müller (1914), Klein (1963), Coubal - Klein - Adamovič (1993), Adamovič (1997). Dle Mackovčin a kol., 2002: Geologický podklad tvoří svrchnokřídové kvádrové pískovce středního turonu, ve třetihorách na několika místech proražené neovulkanity. Z tohoto období pochází znělcová žíla Mlýnského vrchu a čedičová hornina vrchu Pec. Čtvrtohorní sedimenty jsou písčité a hlinitopísčité, v okolí Břehyňského rybníka mají velký rozsah organické sedimenty - rašeliny. Geomorfologicky se výrazně odlišuje severní skalnatá část (Pecopala) tvořená vyzdviženou pískovcovou plošinou, rozbrázděnou hustou sítí kaňonovitých údolí, od jižní nížinné části s Břehyňským rybníkem.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev - lužický vývoj, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - terciér Českého masivu - terciér - rozptýlené alkalické vulkanity v ČM
Stratigrafie: mezozoikum - křída - svrchní křída - turon
Témata: geomorfologie, vulkanologie, stratigrafie, sedimentologie, botanika
Jevy: žíla (magmatická), zlom, vrstva, voštiny, škrapy, skalní strž (rokle), skalní stěna, skalní defilé, skála, litologické rozhraní, inkrustace, kamenné varhany (sloupcovitá odlučnost), rašeliniště
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , vulkanická, organogenní (činnost organizmů)
Hornina: pískovec, bazaltoid, fonolit, rašelina
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní rezervace (NPR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 2431     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je důležitou součástí vyhlášené lokality
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Geomorfologické jevy v pískovcích, žilné proniky neovulkanitů. Plocha: 903.5 ha. Vyhlášení ZCHÚ: MŠANO, 31. 12. 1933, č. předpisu: 143.5477/33; změny nebo doplnění: MKI, 26. 9. 1967, č. předpisu: 11.034/67; dodatečná registrace ve Sbírce zákonů (Výnos MK ČSR č. 17.094/87 z 21. 12. 1987). Od 23.3 2018 je součástí ochrany i výskyt pískovcových skalních výchozů v podobě skalních stěn a stupňů, částečně izolovaných skalních bloků až věží s bohatě vytvořeným reliéfem (voštiny, dutiny, obří hrnce, železité inkrustace, převisy) ve složité soustavě erozních roklí a rozsáhlého ložiska rašeliny slatinného a přechodného typu.
Součást VCHÚ: CHKO Kokořínsko - Máchův kraj
Součást Geoparku: Ralsko
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Doporučujeme do ochrany NPP zahrnout i geologické fenomény, které jsou důležitým faktorem určujícím její národní význam. 11.11.2008; Vyhláška z 23. 3. 2018 zahrnuje do ochrany přírody i území s výskytem jmenovitých geologických fenoménů. 12.06.2018;

Literatura

Adamovič, J. (1997): Vývoj poznání geologické stavby západní části VVP Ralsko. - Bezděz, 5, 85-146. Česká Lípa. Coubal, M. - Klein, V. - Adamovič, J. (1993): Geologický průzkum jihozápadního předpolí ložiska Stráž. Strukturně tektonické mapování plochy ii-93. - MS Archiv Diamo, sp. Stráž pod Ralskem. Klein, V. (1963): Základní geologická mapa 1 : 50 000, list Doksy. - ÚÚG Praha. Müller, B. (1914): Der geologische Aufban des Hirschberger Teichgebietes. - Monogr. und Abh. zur Int. Revue des gess. Hydrobiol. und Hydrogr., 5, 3, Leipzig. Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002): Chráněná území ČR - Liberecko, Svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 s.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Adamovič Jiří, 14.11.94
Aktualizoval(a): Adamovič Jiří 17.02.07, Lorencová Markéta 26.06.07, Valečka Jaroslav 11.11.08, Vajskebrová Markéta 12.06.18

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 46 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-19]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/46.

Lokalizace v mapě: