Jiříčkova jeskyně
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Jihočeský kraj
Okres(y):
Strakonice
Obec:
Malenice
Katastrální území:
Malenice
Mapové listy:
22-34 Vimperk, 22-342 Volyně
Lokalizace:
úpatí Jiříčkovy skály, součást vrchu Pátek (583 m), asi 0,5 km s. od návsi v Malenicích, na levém břehu Volyňky
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Rozvětvený systém většinou úzkých chodeb na kontaktu vápenců s nekrasovými horninami
ID:
459
Geologie
Geologická charakteristika:
Tzv. Jiříčkova skála, spadající příkře do údolí řeky Volyňky a vystupující z okolních rul, je budovaná žilnou drobnozrnnou biotitickou žulou s granulitem a nevelkou krou hrubozrnného až celistvého krystalického vápence bílé nebo nažloutlé barvy. Vápencové vrstvy zapadají pod úhlem 30-40 stupňů k SV. Při lámání vápence v býv. lomu firmy Minniberg byla objevena roku 1920 v dolní části Jiříčkovy skály krasová jeskyňka. Její vchod, původně nízký a sutí zavalený, byl znám obyvatelům obce již odedávna a byl považován za liščí doupě. Teprve pokračující prací v lomu byl vylámán do dnešní podoby. Uměle rozšířený vchod podoby lichoběžníku o základně a výšce přibližně 2 m, leží asi 5 m vysoko nad normální hladinou Volyňky. Od vchodu se sklání ssz. směrem vstupní chodba šířky kolem 1,5 m, která dosahovala původně délky 7 m a na konci se snižovala na 1,5 m výšky. Později byla chodba vylámána do délky 10 m. Asi v 7 m vzdálenosti odbočuje z této chodby při jejím dně 70-150 cm široká rozsedlina. Tato rozsedlina, jejíž hlinito-písčitá výplň poskytla bohaté zbytky fauny, je podle názoru Želízka (1922-23) korytem bývalého podzemního toku, směřujícího k JV. Část koryta ze vstupní chodby směrem k východu je dnes zanesena kamenitou sutí a tudíž nepřístupná. K západu směřující 12,5 m dlouhá rozsedlina, dnes rovněž již zčásti zanesená sutí, vyúsťuje do poněkud vyšší polohy jeskyňky, kde se rozvětvuje směrem k SZ a jihu. Rovnoběžně s popsanou rozsedlinou vybíhá z této vyšší polohy jeskynního bludiště asi 8 m dlouhá chodba, která se směrem k východu postupně zužuje. Sz. směrem vybíhají dvě úzká ramena, z nichž delším lze proniknout do vzdálenosti asi 9 m. Chodbička směřující k jihu se rovněž rychle zužuje a je patrně spojena s částečně zaneseným otvorem, který leží výše, vlevo od hlavního vchodu jeskyně. Jeskynní bludiště u Malenic tvoří tedy síť nepravidelných úzkých chodeb a rozsedlin, založených na tektonických dislokacích převážně S-J směru. Dislokace byly rozšířeny jednak působením vody prosakující do jeskyně z povrchu jejího širšího okolí, jednak činností podzemního toku. Při rozšiřování puklin se výrazně projevila selektivní koroze, o čemž svědčí zejména římsovité útvary, dobře patrné na příčném profilu chodeb, tvořené vložkami ve vápenci. Z krasové výzdoby jsou přítomné nickamínek a pizolity. archeologické (keramika ze 17. století) naleziště. V jeskyni probíhá dlouhodobé měření pohybů na zlomech Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR.
Regionální členění:
Český masiv > moldanubikum > metamorfní jednotky v moldanubiku
Stratigrafie:
proterozoikum
Témata:
paleontologie, ložisková geologie, historie, archeologie
Jevy:
kras, jeskyně krasová, zkameněliny - fauna
Původ geologických jevů (geneze):
akvatická (činnost vody), chemogenní
Hornina:
vápenec, granit (žula)
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Jeskyně poskytla mnoho paleontologického materiálu. Celkem byly nalezeny pozůstatky mnoha druhů obratlovců (36 druhů savců, 37 druhů ptáků, jeden druh obojživelníků a jeden druh ryb). Glaciální a stepní zvířena je v nálezech zastoupena 11 druhy. Významné zimoviště letounů.
Střety zájmů:
nestabilita terénu
Popis střetů zájmů:
V bezprostřední blízkosti vchodu do jeskyně je evidováno mohutné skalní řícení (2024), přístup k jeskyni je tak rizikový.
Literatura a další zdroje
- Chábera S.(1959): Pošumavský kras, Sbor.Jihočes.Muz.(Č.Budějovice),Přír.Vědy,2,55-74.České Budějovice
- Chábera S.(1976): Krasové jeskyně v Pošumaví, Šumava, 7, 5-8.Vimperk
- Chábera S.(1982): Geologické zajímavosti jižních Čech.-Jihočeská vlastivěda, Ř.B.Jihočes.nakl.České Budějovice
- Prosová M.(1955): K charakteristice krasu v krystalických vápencích jižních Čech.-Sbor.Čs.Společ.zeměp.,55,196-203. Praha
- Želízko J.V.(1922-23): Glaciální a postglaciální fauna od Malenic v jižních Čechách.-Čas.Morav.Muz.(Brno),Vědy přír., 20-21, Brno
- Želízko J.V.(1923): Geologisch-mineralogische Notizen aus Suedboehmen.IV.Teil.Tropfsteine von Malenic.-Verh.Geol.Bundesanst.Wien.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jaromír Slabý, 14.11.1994
Aktualizoval(a):
Seifert Antonín, 16.09.2010, Vajskebrová Markéta, 19.07.2024
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 459 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-01-05]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/459.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
regionální (mapování, VKP)
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
