Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Opolenec

Vyhledávání

Opolenec

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihočeský kraj
Okres(y): Prachatice
Katastrální území: Vyškovice u Vimperka, Bořanovice u Vimperka, Smrčná u Čhyně
Mapové listy: 2234, 22343
Oblast: Šumavské moldanubikum - jv. část (okresy ST, PT, CK, CB, PI)
Lokalizace: Asi 0,5 km sv.od obce Sudslavice, na pravém údolním svahu Volyňky, těsně při železniční trati(Sudslavická jeskyně).
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Jeskyně v krystalických vápenecích pestré skupiny moldanubika s historickými nálezy pleistocenní fauny
Exkurzní lokalita: ano
ID : 458

Geologie

Geologická charakteristika: Ostrůvek krystalického vápence, tvořící vrch Opolenec. V jižní, výše položené části lomu byly koncem roku 1879 při lámání vápence odkryty dvě pukliny (pravděpodobně zbytky rozsáhlejší jeskyně v blízkosti Volyňky), zaplněné vápencovou sutí a porézní hlínou s písčitou příměsí, obsahující bohatý paleontologický materiál. J.N.Woldřich (1880-83), nalezl v jeskynních hlínách bohatý osteologický materiál mladopleistocenní a holocenní fauny (celkem asi 9000 kostí a 13000 zubů náležejících 70 zvířecím druhům). Dnes nacházíme v lomu u Sudslavic pouhé torzo jeskyně, tvořené asi 15 m dlouhou chodbou, založenou na výrazné puklině S-J směru, ukloněné k východu, kterou možno v profilu chodby dobře sledovat. Chodba, na obou koncích otevřená lomem, dosahuje největší šířky 5 m, v nejužším místě pak měří pouze 1,5 m. Průměrná výška chodby je asi 2,5 m, v nejvyšší části však přesahuje 4 m. Ve vzdálenosti asi 6 m od j.vchodu odbočuje z hlavní chodby asi 60 cm vysoká, 80 cm široká a 3,5 m dlouhá chodbička, svažující se jv.směrem. Na protější straně chodby je vytvořen asi 4 m široký a 70-80 cm hluboký výklenek. Při paleontologickém průzkumu byly odstraněny téměř všechny jeskynní hlíny, takže dnes je dno chodby pokryto pouze vylámanými vápencovými bloky. (Slabý 1994). V roce 2012 doplnil Vladimír Žáček: Mohutné skalní defilé se Sudslavickou jeskyní. Krystalický vápenec pestré skupiny moldanubika s historickými nálezy pleistocenní fauny. Lokalita skutečně zajímavá, která má vedle významu geologického také význam historický, paleontologický a botanický, leží těsně vedle železniční trati, asi 400 m sv. od Sudslavic. Lokalita je součástí naučné stezky „Sudslavický okruh“ , která byla vybudována v r. 1985 na území NPR „Opolenec“ . V délce asi 200 m je tu podle železniční trati odkryta mohutné skalní defilé 30–40 m vysoké. Část byla odtěžena při stavbě trati, také zde byl lom nebo skupina lomů, ale část skalní stěny je přírodní. Nahoru na stěnu vede železné schodiště, nahoře je vyhlídka. Výchoz u trati je v mohutné čočce mramoru směru SSZ–JJV o délce 1,5 km a maximální nepravé mocnosti 230 m. Jde o největší těleso mramoru na listu Vimperk, jehož S–J orientace i struktury páskování mramoru dokumentuji zachování starší stavby, zatímco mladší dominující foliace má přibližně V–Z průběh a úklon po mírnými až středními úhly k severu. Poloha mramoru přetíná i tok Volyňky a objevuje se v menší mocnosti i na protějším břehu, lze tudíž očekávat zkrasovění i pod údolní nivou.Přibližně v polovině defilé je obnaženo torzo jeskyně, která prochází skalním ostrohem, který tu zbyl po těžbě vápence. Její zbytek je asi 10 m dlouhý a 5–7 m vysoký. Zkrasovění sleduje hlavně pukliny P=190/85. V jeskyni je vápenec selektivně zkrasovatělý přičemž voštinovitě pozitivně vyvětrávají polohy, které jsou bohatší silikátovými minerály. Na lokalitě i celé čočce mramoru dominuje lavicovitě odlučný, světle šedý, drobně zrnitý, páskovaný krystalický vápenec s příměsemi silikátových minerálů. Místy jsou v něm intruze a žíly drobně zrnitého biotitického granitu nebo žíly světlého pegmatitu. V lemu tělesa bývá několikametrová přechodná zóna tvořená drobně zrnitým pyroxenickým diopsidickým erlanem, odkrytá například v lese nad vyhlídkou. Mikroskopicky má mramor drobně až středně všesměrně zrnitou granoblastickou až maltovitou strukturu, jako jediný karbonát je přítomen kalcit. Silikáty tvoří buď několik milimetrů velké agregáty nebo jsou vtroušeny porůznu a přistupují v podílu 10–20 %. Nejhojnější je diopsid v zrnkách do 0,5 mm, které se sdružují do agregátů až 3 mm velkých (až 8 %), dále v podílech 1–5 % přistupují flogopit, wollastonit, albit, draselný živec, křemen a aktinolit, akcesorické jsou fluorapatit, titanit, zirkon, rutil, pyrit, galenit a sfalerit. Rudní minerály tvoří obvykle jen mikroskopické inkluze, v jižní části čočky mramoru však byla nalezena centimetrová vtroušenina jemnozrnného galenitu.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moldanubická oblast (moldanubikum) - metamorfní jednotky v moldanubiku
Stratigrafie: proterozoikum
Témata: petrologie, strukturní geologie (tektonika), botanika, geomorfologie
Jevy: kras, jeskyně krasová, zkameněliny - fauna
Původ geologických jevů (geneze): chemogenní, metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina: vápenec
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní rezervace (PR)
Kód AOPK ČR: 938     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je důležitou součástí vyhlášené lokality
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Sudslavická jeskyně je součástí přírodní Rezervace Opolenec o rozloze 11,5 ha s teplomilnou květenou na krystalických vápencích. Vyhlášení ZCHÚ: ONV Prachatice, 20. 9. 1985; změny nebo doplnění: OÚ Prachatice, 3. 3. 1992.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: ucházející
Popis stavu lokality: Doplněny informační tabule, jeskyně je oplocena 11.05.2012;

Literatura

Chábera S.(1959): Pošumavský kras.-Sbor.Jihočes.Muz.(Č.Budějovice),Přír.Vědy,2,55-74.České Budějovice. Chábera S.(1976): Krasové jeskyně v Pošumaví.-Šumava,7,5-8.Vimperk. Chábera S.(1982): Geologické zajímavosti jižních Čech.-Jihočeská vlastivěda, Ř.B.Jihočes.nakl.České Budějovice. Nauš B.-Novotná H.-Záveský A.(1977): Průvodce naučnou stezkou Sudslavický okruh.-ONV Prachatice. Prosová M.(1955): K charakteristice krasu v krystalických vápencích jižních Čech.-Sbor.Čs.Společ.zeměp.,55,196-203.Praha. Woldřich J.N.(1880): Diluviální fauna u Sudslavic pod Vimperkem na Šumavě.-Věst.Král.Čes.Společ.Nauk,Tř.mat.-přírodověd.,191-202.Praha. Woldřich J.N.(1881): Druhá zpráva o fauně diluviální u Sudslavic pod Vimperkem na Šumavě.-Věst.Král.Čes.Společ.Nauk,Tř.mat.-přírodověd.,260-268.Praha. Woldřich J.N.(1883): Třetí zpráva o fauně diluviální u Sudslavic pod Vimperkem na Šumavě.-Věst.Král.Čes.Společ.Nauk,Tř.mat.-přírodověd.,288-302.Praha. Woldřich J.N.(1880-83): Diluviale Fauna von Zuslawitz bei Winterberg im Boehmerwalde.-Sitz.-Ber.K.Akad.Wiss.,math.-naturwiss.Kl.,7-63,84,177-273,86,978-1058.Wien. Želízko J.V.(1932): Geomorfologický ráz diluviálních lokalit v Pošumaví.-Příroda,25,242-245.Brno.; Žáček. et al. (2012): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 list 22-343 Vimperk.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Slabý Jaromír, 14.11.94
Aktualizoval(a): Seifert Antonín 16.09.10, Žáček Vladimír 11.05.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 458 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-05-20]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/458.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Sudslavická jeskyně s voštinovitě vyvětrávajícími polohami tvořenými mramorem s vyšší příměsí silikátových minerálů. , Vladimír Žáček, 2011
Částečně uměle odlámaný svah nad železniční tratí u Sudslavic tvořený mramorem. V severním konci defilé se nachází Sudslavická jeskyně. , Vladimír Žáček, 2009


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]