Významné geologické lokality

Mařský vrch

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihočeský kraj
Okres(y): Prachatice
Obec: Bošice
Katastrální území: Bošice
Mapové listy: 22-34 Vimperk, 22-344 Vlachovo Březí
Lokalizace: s.strana Mařského vrchu (907 m), 5 km sv.od Vimperka. Celková výměra 0,75 ha.
Přístup k lokalitě: bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika: kamenné moře
ID: 457

Geologie

Geologická charakteristika: Mařský vrch (907 m) sv.od Vimperka, jeden z nejvyšších vrcholů Vimperské vrchoviny, je tvořen stromatitickým biotitickým migmatitem a amfibol-biotitickou ortorulou. V jeho vrcholových partiích probíhá žíla syenitového porfyru o mocnosti 20 až 30 metrů. Tato hornina na lokalitě netvoří přirozené výchozy. Z regionálního pohledu je však pravděpodobné, že žilné těleso má v.–z. průběh a strmé diskordantní kontakty intruzivního charakteru. Jedná se o typický příklad žilného tělesa, které je součástí rozsáhlého žilného roje v této oblasti. Žíla je rozpukaná do značné hloubky v množství balvanů, jež jsou na sobě chaoticky nakupeny do několikametrové výšky. Nakupeniny volně uložených balvanů různé velikosti, vzniklé buď úplným nebo částečným rozpadem mrazových srubů a skalních hradeb, které leží víceméně na místě svého vzniku, jsou označovány jako kamenné moře. Tvar balvanů je hrubě deskovitý, jejich velikost dosahuje 1–4 m. Na mnohých balvanech je vidět pokračující rozpad podle rovnoběžného systému puklin. Od středu kamenného moře, kde je nakupení balvanů největší, vybíhají po svazích vrchu jednotlivé nepravidelné roje a proudy balvanů. Vlivem petrografické odlišnosti mezi žilou porfyru a okolními rulovými polohami je možno přibližně stanovit vzdálenost, kterou balvany urazily soliflukčním pohybem od místa svého vzniku Na horní ploše některých balvanů vznikly skalní mísy (Albrecht et al. 2003). Hornina má světle až namodrale šedou barvu, porfyrické vyrostlice živců mohou mít velikost od 0,5 až po 3 cm, někdy lze pozorovat i lupínky biotitu cca 2–4 mm dlouhé. V drobně až středně zrnité křemen-živcové matrix dominují velké zonální krystaly K-živce. Přímo na vrcholu vrchu stojí kaplička – rotunda sv. Václava z roku 1935,jejíž podezdívka je vystavěna z místního porfyru. Ke kapličce přiléhá rozhledna 10 m vysoká a příchozí cesta je lemována moderně pojatou křížovou cestou…. Na severním úpatí Mařského vrchu se nachází soustava skalních výchozů, které jsou tvořeny středně zrnitou amfibol-biotitickou ortorulou. Světle šedá, drobně zrnitá páskovaná hornina s lepidogranoblastickou až granoblastickou strukturou má základní minerální asociaci oligoklas (~ 40 %), křemen (~ 30–35 %), K-živec (~ 10 %) a amfibol (~ 10–15 %) mírně převládající nad biotitem (~ 10 %). Jedná se o velmi podobný typ ortoruly, který na sousedním listu 22-343 Vimperk Žáček et al. 2012 nazývají jako „putkovská ortorula“. Dominantní stavbou je foliace charakteru deformačního páskování, která upadá pod mírnými úhly k JJZ. V ploše foliace byly pozorovány výrazné lineace protažení agregátů křemene a živců s mírnými úklony k SV až V. Tato dominantní foliace má regionální charakter a definuje prostorové vztahy ortorulového tělesa vůči okolním migmatitům. Na lokalitě byly dále pozorovány reliktní stavby v podobě asymetrických, často sevřených vrás relativně starších foliací také deformačního charakteru. Vrásové osy pak mají obdobnou orientaci jako lineace protažení. Ortorulu na lokalitě diskordantně proráží žíla aplitu o mocnosti okolo 20 cm, jejíž kontakty upadají pod strmými úhly k S až SSV. Dominantní pukliny extenzního charakteru upadají pod strmými úhly k SSV.
Regionální členění: Český masiv > kvartér > kvartér denudačních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kvartér
Témata: geomorfologie, strukturní geologie (tektonika), petrologie
Jevy: intruze, žíla (magmatická), kamenné moře
Původ geologických jevů (geneze): magmatická, zvětrávání
Hornina: porfyr, rula

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území): Mařský vrch. Kód AOPK ČR: 1240. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Kamenné moře na Mařském vrchu (907 m) u Vimperka patří k nejdokonaleji vyvinutým, dobře přístupným a přehledným kamenným mořím v celé jihočeské oblasti. Vyhlášení ZCHÚ: ONV Prachatice 24. 5. 1989.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.

Literatura a další zdroje

Chábera S.(1954): Kamenná moře jižních Čech.-Ochr.Přír.,9,47-49.Praha
Chábera S.(1955): Periglaciální zjevy v jižních Čechách.-Rozpr. Čs. Akad. Věd, Ř.mat.přír.Věd,65,49-68.Praha
Chábera S.(1955): Kamennyje rossypi v Čechii.-Izv.vsesojuz.geogr.obšč.,87,551.Leningrad
Chábera S.(1974): Formy zvětrávání a odnosu granitoidních hornin v jihovýchodní části Šumavy a jejich závislost na klimatu.-Sbor.Jihočes.Muz.(Č.Budějovice),Přír.Vědy,14,1-11.České Budějovice
Chábera S.(1982): Geologické zajímavosti jižních Čech.-Jihočeská vlastivěda, Ř.B.Jihočes.nakl.České Budějovice
Kunský J.(1944): Šumavská kamenná moře.-Čas.turistů,56,130.Praha.
Dudíková, B. et al. (2014): Vysvětlivky ke geologické mapě 1 : 25 000 22-344 Vlachovo Březí.- Archiv ČGS

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Jaromír Slabý, 10.11.1994
Aktualizoval(a): Seifert Antonín, 14.09.2010, Gürtlerová Pavla, 29.04.2014

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 457 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-11-28]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/457.

Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: střední
Vzdělávací význam: střední
Významnost jevu: regionální (mapování, VKP)
Reprezentativnost lokality: střední
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita: ano
Stav lokality: dobrý