Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Mařský vrch

Vyhledávání

Mařský vrch

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihočeský kraj
Okres(y): Prachatice
Katastrální území: Štítkov, Bošice
Mapové listy: 2234, 22344
Oblast: Šumavské moldanubikum - jv. část (okresy ST, PT, CK, CB, PI)
Lokalizace: s.strana Mařského vrchu (907 m), 5 km sv.od Vimperka. Celková výměra 0,75 ha.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: kamenné moře
Exkurzní lokalita: ano
ID : 457

Geologie

Geologická charakteristika: Mařský vrch (907 m) sv.od Vimperka, jeden z nejvyšších vrcholů Vimperské vrchoviny, je tvořen stromatitickým biotitickým migmatitem a amfibol-biotitickou ortorulou. V jeho vrcholových partiích probíhá žíla syenitového porfyru o mocnosti 20 až 30 metrů. Tato hornina na lokalitě netvoří přirozené výchozy. Z regionálního pohledu je však pravděpodobné, že žilné těleso má v.–z. průběh a strmé diskordantní kontakty intruzivního charakteru. Jedná se o typický příklad žilného tělesa, které je součástí rozsáhlého žilného roje v této oblasti. Žíla je rozpukaná do značné hloubky v množství balvanů, jež jsou na sobě chaoticky nakupeny do několikametrové výšky. Nakupeniny volně uložených balvanů různé velikosti, vzniklé buď úplným nebo částečným rozpadem mrazových srubů a skalních hradeb, které leží víceméně na místě svého vzniku, jsou označovány jako kamenné moře. Tvar balvanů je hrubě deskovitý, jejich velikost dosahuje 1–4 m. Na mnohých balvanech je vidět pokračující rozpad podle rovnoběžného systému puklin. Od středu kamenného moře, kde je nakupení balvanů největší, vybíhají po svazích vrchu jednotlivé nepravidelné roje a proudy balvanů. Vlivem petrografické odlišnosti mezi žilou porfyru a okolními rulovými polohami je možno přibližně stanovit vzdálenost, kterou balvany urazily soliflukčním pohybem od místa svého vzniku Na horní ploše některých balvanů vznikly skalní mísy (Albrecht et al. 2003). Hornina má světle až namodrale šedou barvu, porfyrické vyrostlice živců mohou mít velikost od 0,5 až po 3 cm, někdy lze pozorovat i lupínky biotitu cca 2–4 mm dlouhé. V drobně až středně zrnité křemen-živcové matrix dominují velké zonální krystaly K-živce. Přímo na vrcholu vrchu stojí kaplička – rotunda sv. Václava z roku 1935,jejíž podezdívka je vystavěna z místního porfyru. Ke kapličce přiléhá rozhledna 10 m vysoká a příchozí cesta je lemována moderně pojatou křížovou cestou…. Na severním úpatí Mařského vrchu se nachází soustava skalních výchozů, které jsou tvořeny středně zrnitou amfibol-biotitickou ortorulou. Světle šedá, drobně zrnitá páskovaná hornina s lepidogranoblastickou až granoblastickou strukturou má základní minerální asociaci oligoklas (~ 40 %), křemen (~ 30–35 %), K-živec (~ 10 %) a amfibol (~ 10–15 %) mírně převládající nad biotitem (~ 10 %). Jedná se o velmi podobný typ ortoruly, který na sousedním listu 22-343 Vimperk Žáček et al. 2012 nazývají jako „putkovská ortorula“. Dominantní stavbou je foliace charakteru deformačního páskování, která upadá pod mírnými úhly k JJZ. V ploše foliace byly pozorovány výrazné lineace protažení agregátů křemene a živců s mírnými úklony k SV až V. Tato dominantní foliace má regionální charakter a definuje prostorové vztahy ortorulového tělesa vůči okolním migmatitům. Na lokalitě byly dále pozorovány reliktní stavby v podobě asymetrických, často sevřených vrás relativně starších foliací také deformačního charakteru. Vrásové osy pak mají obdobnou orientaci jako lineace protažení. Ortorulu na lokalitě diskordantně proráží žíla aplitu o mocnosti okolo 20 cm, jejíž kontakty upadají pod strmými úhly k S až SSV. Dominantní pukliny extenzního charakteru upadají pod strmými úhly k SSV.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér erozních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kvartér
Témata: geomorfologie, strukturní geologie (tektonika), petrologie
Jevy: intruze, žíla (magmatická), kamenné moře
Původ geologických jevů (geneze): magmatická, zvětrávání
Hornina: porfyr, rula
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Kód AOPK ČR: 1240     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Kamenné moře na Mařském vrchu (907 m) u Vimperka patří k nejdokonaleji vyvinutým, dobře přístupným a přehledným kamenným mořím v celé jihočeské oblasti. Vyhlášení ZCHÚ: ONV Prachatice 24. 5. 1989.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Chábera S.(1954): Kamenná moře jižních Čech.-Ochr.Přír.,9,47-49.Praha. Chábera S.(1955): Periglaciální zjevy v jižních Čechách.-Rozpr. Čs. Akad. Věd, Ř.mat.přír.Věd,65,49-68.Praha. Chábera S.(1955): Kamennyje rossypi v Čechii.-Izv.vsesojuz.geogr.obšč.,87,551.Leningrad. Chábera S.(1974): Formy zvětrávání a odnosu granitoidních hornin v jihovýchodní části Šumavy a jejich závislost na klimatu.-Sbor.Jihočes.Muz.(Č.Budějovice),Přír.Vědy,14,1-11.České Budějovice. Chábera S.(1982): Geologické zajímavosti jižních Čech.-Jihočeská vlastivěda, Ř.B.Jihočes.nakl.České Budějovice. Kunský J.(1944): Šumavská kamenná moře.-Čas.turistů,56,130.Praha.; Dudíková, B. et al. (2014): Vysvětlivky ke geologické mapě 1 : 25 000 22-344 Vlachovo Březí.- Archiv ČGS.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Slabý Jaromír, 10.11.94
Aktualizoval(a): Seifert Antonín 14.09.10, Gürtlerová Pavla 29.04.14

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 457 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-10-15]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/457.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Rozsáhlé kamenné moře na vrcholu a severním svahu Mařského vrchu. Odolný syenitový porfyr, žilná hornina, je rozpukán za vzniku množství balvanů., Markéta Vajskebrová, 2017
Přímo na vrcholu vrchu stojí kaplička – rotunda sv. Václava z roku 1935,jejíž podezdívka je vystavěna z místního porfyru., Markéta Vajskebrová, 2017
Rozsáhlé kamenné moře na vrcholu a severním svahu Mařského vrchu. Odolný syenitový porfyr, žilná hornina, je rozpukán za vzniku množství balvanů., Markéta Vajskebrová, 2017
Rozsáhlé kamenné moře na vrcholu a severním svahu Mařského vrchu. Odolný syenitový porfyr, žilná hornina, je rozpukán za vzniku množství balvanů., Markéta Vajskebrová, 2017
Rozsáhlé kamenné moře na vrcholu a severním svahu Mařského vrchu. Odolný syenitový porfyr, žilná hornina, je rozpukán za vzniku množství balvanů., Markéta Vajskebrová, 2017
Rozsáhlé kamenné moře na vrcholu a severním svahu Mařského vrchu a kaplička Sv. Václava na vrcholu Mařského vrchu., Markéta Vajskebrová, 2017
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]