Zřídelní struktura Pottova údolí

Všeobecná charakteristika

Kraj: Karlovarský kraj
Okres(y): Cheb
Obec: Mariánské Lázně
Katastrální území: Úšovice
Mapové listy: 11-41 Mariánské Lázně, 11-411 Mariánské Lázně
Lokalizace: Pottovo údolí 2 km na VSV od železniční stanice Mariánské Lázně, 800-1200 m severně od kostela sv. Antonína z Padovy v Úšovicích
Přístup k lokalitě: schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika: Proplyněné minerální vody
ID: 4478


Geologie

Geologická charakteristika: Pottovo údolí (v mapách též označováno jako Rottovo údolí) představuje spolu s Antoníčkovým pramenem v Úšovicích nejjižnější a současně nejníže položenou skupinu minerálních pramenů v užším zřídelním systému Mariánských Lázní (cca 567 m n. m.). Tato lokalita je geologicky vázána na mariánskolázeňský metabazitový komplex, konkrétně na silně alterované a rozpadavé amfibolity, granátické amfibolity a amfibolické ruly. Výstup minerálních vod je zde podmíněn tektonickou expozicí, konkrétně křížením mariánskolázeňského zlomu s příčnými poruchami, což v podloží vytvořilo hluboké pásmo rozložených hornin umožňující intenzivní cirkulaci vod a výstup oxidu uhličitého. Nejstarším a nejznámějším zdrojem v této oblasti je Prelátův pramen (dříve Pottova kyselka), známý již před rokem 1890 a rekonstruovaný v roce 1920, který byl jako jediný z této skupiny využíván i k pitným kúrám. V letech 1905 až 1911 byla v údolí zachycena řada dalších vývěrů, pojmenovaných často písmeny řecké abecedy (Alfa, Beta, Gama, Delta) nebo jmény (Schirmer, Putz). Tyto prameny byly jímány mělce pomocí studní, zvonů či drénů v hloubkách do 10 metrů a poskytovaly studenou, železnatou kyselku. Jejich celková vydatnost v polovině 20. století kolísala a v letních měsících klesala. V letech 1954–1955 proběhl v Pottově údolí rozsáhlý hydrogeologický průzkum s cílem posílit zřídelní základnu lázní pro potřeby uhličitých koupelí. Byly vyhloubeny nové sondy (S-2 až S-5) do hloubek 22 až 49 metrů, které zachytily silně mineralizované vody přímo ve skalním podloží. Tento zásah sice dramaticky zvýšil využitelnou vydatnost struktury (až na 160–250 l/min), ale zároveň hydraulicky ovlivnil původní mělké zdroje; například po zprovoznění vrtů zcela zanikl přeliv historického Prelátova pramene. Voda z Pottova údolí je klasifikována jako železnatá kyselka. I přes značnou vydatnost, která z této lokality činí jednu z nejvydatnějších struktur v Mariánských Lázních, není zdejší minerální voda v současnosti plně využívána a z větší části volně odtéká do Úšovického potoka. V současné době se uvažuje o jejím využití v rámci plánovaného venkovního balneoparku.
Regionální členění: Český masiv > bohemikum > mariánskolázeňský komplex
Stratigrafie: paleozoikum, holocén
Témata: hydrogeologie
Jevy: pramen
Původ geologických jevů (geneze): akvatická (činnost vody)
Hornina: amfibolit


Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území): Slavkovský les
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Jde o zřídelní strukturu západočeského významu. Jde o dílčí část druhých nejnavštěvovanějších lázní v ČR.
Součást národního geoparku: Egeria
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Lokalita je chráněna v rámci ochranného pásma lázní. Lokalita v současné době netrpí bezprostředním střetem zájmů.


Literatura a další zdroje
  • Landa, D.-A. (2024): Hydrochemická zonace minerálních vod v oblasti Mariánských Lázní, PřF UK, diplomová práce
  • Kůrková, I., et al. (2026): Slavkovský les – Zrození vody z kamene. – Čes. geol. služba. Praha.
  • Hynie, O. (1963): Hydrogeologie ČSSR II, Minerální vody. Nakladatelství ČSAV.
  • Kolářová, M. – Myslil, V. (1979): Minerálnívody Západočeského kraje. Ústř. úst. geol. Praha.
  • Krásný, J., et al. (2012): Podzemní vody České republiky. Regionální hydrogeologie prostých a minerálních vod. – Čes. geol. služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Landa David, 06.02.2026
Aktualizoval(a):


Citace

Databáze významných geologických lokalit: 4478 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-03-09]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/4478.


Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: střední
Vzdělávací význam: velký
Významnost jevu: nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality: střední
Geologický význam: geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality: dobrý

Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .


© ČGS 2024, verze: 1.01 - 5.5.14 [21.02.2024]