Zřídelní struktura minerální vody Magnesie
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Karlovarský kraj
Okres(y):
Sokolov, Cheb
Obec:
Prameny, Mnichov, Nová Ves
Katastrální území:
Mnichov u Mariánských Lázní, Nová Ves u Sokolova, Prameny, Louka u Mariánských Lázní
Mapové listy:
11-23 Sokolov, 11-233 Rovná
Lokalizace:
Údolí Pramenského potoka od pramene Amálka po soutok s jeho pravostranným přítokem Kyselka a údolí Kyselky od pramene Novoveské kyselky k soutoku
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Jde o rozsáhlou zřídelní strukturu, ze které je jímána a stáčena minerální voda s obchodním označením Magnesia. Historicky se v těchto místech nacházela Novoveská a Grünská kyselka a další přírodní vývěry minerálních vod.
ID:
4476
Geologie
Geologická charakteristika:
Jde o rozsáhlou zřídelní strukturu, ze které je jímána a stáčena minerální voda s obchodním označením Magnesia. V současné době je minerální voda jímána výhradně hlubšími vrty. Historicky se však v těchto místech nacházela Novoveská a Grünská kyselka. Novoveská kyselka, vyvěrající v údolí potoka Kyselka severovýchodně od Mariánských Lázní, má bohatou historii spojenou s plnírenským využitím, které kulminovalo za 2. světové války. V místě se dodnes dochovaly ruiny stáčírny a v jejím suterénu unikátní dioritová mísa z roku 1893, která sloužila k odběru vody. V současné době je však jímání (původně 17 m hluboká šachta) zchátralé a minerální voda není pro veřejnost běžně přístupná, ačkoliv se připravuje rekonstrukce přelivné vázy. Z chemického hlediska jde o železnatou kyselku typu Mg-HCO3, která má ve srovnání se sousední Grünskou kyselkou nižší celkovou mineralizaci, ale vyšší obsah železa. V blízkosti Novoveské kyselky se nachází několik mofetových polí nazývané Mofety u kyselky. Jedná se o výrony plynů do prohlubní zpravidla vyplněných dešťovou vodou. Grünská kyselka představuje hydrogeologický unikát díky své pozici přímo v hadcovém (serpentinitovém) hřbetu, což zásadně ovlivňuje její chemismus. Ze všech volně přístupných pramenů v této oblasti vykazuje nejvyšší celkovou mineralizaci a nejvyšší koncentraci hořčíku. Původně byl pramen zachycen mělkou šachticí, v současnosti je však do turistického altánku přiveden z nedalekého vrtu HV-3. Spolu s dalšími vrty v okolí Pluhova boru a Mnichova je tato zřídelní struktura součástí zdrojové základny pro stáčení balené vody Magnesia. V blízkém okolí se ještě nachází pramen Amálka, který není zachycen vrtem. Nachází se u obce Prameny přímo na břehu Pramenského potoka, kde je vázán na geologické podloží amfibolitů a drobných hadcových šupin. Jde o silně proplyněnou minerální vodu se zvýšeným obsahem železa a křemičitanů, která patří k nejvíce mineralizovaným zdrojům v bezprostředním okolí obce Prameny. Specifikem Amálky je její nestálost a obtížná zachytitelnost; přestože byla v minulosti jímána kameninovou skruží, vývěr (a další drobné výrony v břehu proti proudu) je při vyšším stavu vody zaplavován potokem, čímž dochází k ředění minerálky prostou povrchovou vodou. Pod Amálkou v údolí Pramenského potoka u Pluhova boru se podle historických záznamů nacházelo více přírodních vývěrů. Nyní se zde nachází několik jímacích vrtů a původní prameny zanikly.
Regionální členění:
Český masiv > bohemikum > mariánskolázeňský komplex
Stratigrafie:
paleozoikum
Témata:
hydrogeologie
Jevy:
pramen, mofeta
Původ geologických jevů (geneze):
akvatická (činnost vody), tektonická
Hornina:
serpentinit (hadec)
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Slavkovský les
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Jde o lázeňskou zřídelní strukturu, která je využívána primárně pro stáčení minerálních vod.
Součást národního geoparku:
Egeria
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
Lokalita je chráněna v rámci ochranného pásma přírodního léčivého zdroje. Lokalita v současné době netrpí bezprostředním střetem zájmů.
Literatura a další zdroje
- Kůrková, I., et al. (2026): Slavkovský les – Zrození vody z kamene. – Čes. geol. služba. Praha
- Hynie, O. (1963): Hydrogeologie ČSSR II, Minerální vody. Nakladatelství ČSAV.
- Kolářová, M. – Myslil, V. (1979): Minerální vody Západočeského kraje. Ústř. úst. geol. Praha.
- Krásný, J., et al. (2012): Podzemní vody České republiky. Regionální hydrogeologie prostých a minerálních vod. – Čes. geol. služba. Praha.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Iva Kůrková, 03.02.2026
Aktualizoval(a):
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 4476 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-03-13]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/4476.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
